Bratři

Sázka na jistotu. Dramatický potenciál byl cítit už z traileru, ten samý potenciál evidentně využil i dánský originál (neviděl jsem, nemůžu srovnávat) a ani Brothers Jima Sheridana nestojí pozadu a z divácky vděčného tématu ždímou očekávané emoce. Očekávané, to je to slovo. Zejména v první polovině Bratři skutečně nepřekvapí a člověk by je (i kvůli zaměnitelnému režijnímu stylu Sheridana) málem zaškatulkoval jako "standardní, lehce předvídatelné rodinné drama", herecké mistrovství ústředního trojúhelníku a množství ukázkově mrazivých scén (psychopatický Tobey, korzující po domě s kvérem, přerovnávající skleničky nebo zuřící u večeře) ale Bratry katapultují do výšin nadprůměru. Aspirují na Oscara, v hereckých kategoriích určitě. 85% (30.12.2009)

Všichni tři hlavní představitelé tohoto filmu tu předvádí, že ty prachy za hraní neberou jen tak z legrace. Film je moc pěkné komorní drama, u kterého prostě nejsem moc spokojená s koncem, tak asi proto dávám 3*. Trailer byl pro mne lehe zavádějící, domýšlela jsem si věci, které se nikdy nestaly, což je docela škoda, protože jsem si docela přála, aby se staly (kdo uvidí, pochopí). Původní film jsem neviděla, a ani ho nechci vidět. Tohle mi stačilo. Možná jsem prostě jen trochu víc zklamaná, protože jsem se na to tolik těšila. Takže - pokud chcete vidět trochu lidské bolesti, trochu lidského štěstí, příjemné výkony aktérů a sviňskou válku, film je stvořen pro vás. Jen je docela možné, že vás občas budou štvát přechytračelé malé holčičky, ale to se teď stalo takovým trendem, takže člověk si už musel zvyknout. (11.01.2010)

Jim Sheridan netočí špatné dramatické filmy, tudíž jsou jeho Bratří spíše sázkou na jistotu než-li krokem do neznáma s nejistým výsledkem. Možná jsou až neprávem opomíjeným snímkem, který má tu smůlu, že se jedná o remake s evropskými kořeny. Pravdou je, že až příliš často sklouzávají k líbivosti s pomocí místy ne úplně vhodného soundtracku. Ale díky sympatiím k hereckému obsazení jsem si ve výsledku nemohl pomoci. Uvažoval jsem o řadě hereckých kombinací, které se zřejmě nikdy nestanou skutečností, ale někdy se přeci jen poštěstí a vidět na plátně vedle sebe Tobeyho, Natalii a Jakea je nejenom smrtící kombinace, ale i zatraceně těžký a neprůstřelný kalibr. Navíc Tobey už opravdu není tím Spidermanem a je jen dobře, že se hnul z místa a pomalu komiksový kabát věší na hřebík. Bratři tak za sebou zanechávají líbivá rádoby dojemná dramata Johna Lee Hancocka a Nicka Cassavetese. Sheridan dobře udržel otěže až do mrazivého konce, kde čekají jen ti opatrně optimističtí U2. PS: Poster alá 3-Iron si ale mohli v propagaci odpustit :) (08.02.2010)

A teď se asi krucinál budu muset podívat na ten dánský originál, protože mě zajímá, jak se tam popasovali se spojením tolika protichůdných nálad na poměrně krátkém časovém úseku, protože Jim Sheridan to tam seká jak malé dítě s plastovýma nůžkama a dává mi to celé jenom pramálo smyslu. Tím, že je to tam tak podivně vměstnané vedle sebe, působí oba dva titulní chlapíci spíš jako parodie na postavy z masa a kostí, Maguire nicméně o trochu víc, Jake pro mě pláče alespoň trochu věrohodně. Natalie mě utvrzuje v mém přesvědčení, že dobrou herečkou přestala být někdy před rokem 2000. Co mě ale dost potěšilo byla práce obou dětských představitelek, protože ty dvě malé dcerky na mě působily jako nejdospělejší a nejhotovější postavy celého filmu. (11.01.2018)

Cekal jsem uz nekolikrat videnej pribeh, kdy se bracha zamiluje do brachovo manzelky, nasledne se bracha znova objevi a zacne velky dramo, kteryho brachu si ma zenska vybrat. Coz se nastesti nestalo. Na druhou stranu, stejne se nekona buhvijak slozitej pribeh, kdy odhaleni, ze je bracha nazivu pride zbytecne brzo, stejnetak jeho navrat, na druhou stranu, uz od zacatku je cloveku vyvoj deje jasnej a to jsem ani nevidel original. Nicmene Sheridan je zkusenej reziser, takze i z tyhle jednoduchy a predviatelny latky vyrobil docela silny drama, ktery ale stoji hlavne na trech hlavnich predstavitelich. Vykriky typu oskarovej Maguire jsou sice znacne mimo, ale v momente, kdy se pohublej, zjizvenej, bledej a vysilujici vrati z valky domu, zacne predvadet, ze je to slusnej herec a ne pouze ten trouba s ospalym vyrazem. Ale nemuzu si pomoct, vypada tady tak na dvacet let, ze by dvoum malejm holkam moh spis delat brachu. Co se tyce Gyllenhaala, ten si sice strihnul fajn roli flakace propustenyho z vezeni, ale za chvilku se to bohuzel smrskne na sympatickyho hodnyho strejdu a nema tak uz moc co hrat. No a Natalie odvadi svuj obvyklej nadstandart a navic ji to moc slusi. Takze celkove sice ne buhvijakej pribeh, ale solidne natoceny a skvele zahrany, takze tech 100 minut sem se fakt nenudil. (01.01.2010)