Roucho

,,KTORÝ BOH BY NÁM PONÚKOL VIAC?" __ Film 2x vo svojich začiatkoch vysielala Markíza, odvtedy sa po ňom zľahla zem a naďabiť na niečo takéto v programe dnešných TV sa rovná asi rovnakému zázraku akým bolo Kristovo zmŕtvychvstanie. Som však rád, že aj keď sa mi ,,Rúcho" podarilo znovu si pozrieť asi po 10 rokoch bolo to v širokoúhlom formáte, kde dokonalejšie vynikne jeho výpravnosť. Výtvarne fantasticky spracovanú scénu ,,Ja som Judáš", kde na konci ulice už na zradcu Mesiáša čaká strom či nemenej pôsobivý záver som si v pamäti držal už odvtedy. Priznám sa, nerozumiem komentárom, ktoré filmu vlastne vytýkajú akúsi nevyrovnanosť. Napriek svojej vyše dvojhodinovej stopáži plne držal moju pozornosť, možno nebol nabitý prevratnými myšlienkami, no aj napriek de facto úplnej absencii akčných scén, ktoré by divák od žánru očakával som sa nenudil ani chvíľku, čo už sa tak úplne nedá povedať o pokračovaní ,,Demetrius a gladiátori" navyše o polhodiny kratšom. Jediné čo už dnes naozaj zvlášť neoslní sú herecké výkony. Burton je vyslovene priemerný a Mature má síce charizmy na rozdávanie, no nevie ju jednoducho predať (bohužiaľ aj preto dostával hlavné úlohy len zväčša v béčkových filmoch). Mimoriadnu pochvalu si však zaslúži hudba Alfreda Newmana. Ústredný motív Rúcha vie dodať mnohým scénam neopakovateľný mystický nádych. (82. hodnotenie, 11. komentár k filmu) (19.08.2011)

Sandálová dráma presne v štýle tvorby päťdesiatych rokov, čiže ak ste ich zopár videli, nič nové neuvidíte. Rúcho je ale zaujímavé tým, že rozpráva onen najväčší príbeh všetkých čias z pohľadu Ríma, konkrétne cez postavu Marcellusa Gallia. Rúcho však nie je až taký významný dejotvorný prvok, ako by ste si mohli vopred myslieť a akým by podľa mňa aj mal byť. Väčšinu stopáže tvoria dialógy v interiéroch, ale aj exteriéroch, a s viditeľne domaľovaným pozadím. Z môjho pohľadu niet poriadne čo kritizovať, ani poriadne čo chváliť, dostal som presne to, čo som aj čakal. Okrem jedného súboju tu nie je žiadna akcia a finálna "odchodová" scéna zubu času rozhodne neodolala. (09.04.2023)

To si takhle jako mocný Říman ukřižujete jednoho fanatika v zapadlé provincii a hned vám kvůli části jeho šatníku začne strašit ve věži. To je znamení, že je čas ke změně. Při pohledu na ztepilého pobočníka Demetria by se nabízelo, že orientace, ale tady půjde o víru. Odpusťte mu, neboť nevěděl, co činí.. Pionýr technologie Cinemascope je i přes pár hluchých míst docela poutavou pohádkou, která zaujme podobností mladého Burtona na Franca Nera, skrýváním tváře tesaře z Galileje či vzletným finále, kdy se přes encefalitického trotla odchází vstříc království nebeské.. (11.04.2023)

Co do velkoleposti výpravy zcela v intencích tehdejších antických eposů. Co se samotného příběhu týče, tak ani ten se neliší od křesťanských agitek typu Ben Hur či Quo Vadis. Jediný rozdíl je v tom, že tento příběh je celkově naivnější a abych tak řekl duchem výrazně chudší, což do jisté míry něco vypovídá i o knižní předloze. Vedle již zmíněné výpravy potěší mladý Richard Burton. 50% (13.11.2012)

Jedno z přelomových děl v dějinách kinematografie, byť nikoliv svými kvalitami, ale spíše jenom díky "nové" širokoúhlé kameře. Roucho je natočeno podle knižního bestselleru luteránského pastora Lloyda C. Douglasa. Osobně jsem knihu nečetl, ale narazil jsem na pár nepěkných poznámek na scenáristy, kteří příběh dost upravili. Člověk je nevděčný tvor, hledající na všem mouchy a já jich taky pár našel, bohužel. Když už jsme začali scénářem, je smutnou pravdou, že některé postavy se chovají velmi podivně a hlavně Demetriuv přerod v následovníka Ježíše Krista je dosti nepřesvědčivý. Nepochybuji, že měl Kristus neobyčejné charizma, přesto se zdráhám uvěřit, že dokázal proměnit bezvěrce na zaníceného, skoro až fanatického, křesťana pouhým letmým, několikavteřinovým pohledem. Co se týče hereckého obsazení, je takřka dokonalé, Richard Burton byl skvělý herec a tady to jen dokazuje. Jediný, kdo mi moc neseděl, byl Jeff Morrow coby centurion Paulus, který dle mého názoru, tlačil příliš na pilu, aby dokázal, jaký je to bídák (i když měl v mnoha věcech pravdu). Avšak musím pochválit nádhernou výpravu, Řím je skutečně majestátní (za vydatné pomoci zadních dokreslovaček), přesto jsem po celou dobu očekával více. Např. Jeruzalém pořádně neuvidíme, pokud pomineme polorozpadlé hradby a několik ošuntělých uliček. Dalším problémem, hlavně v dnešní době, bude skoro totální absence akčních scén, takže pokud někdo touží po římských legiích, drtících svými okovanými sandály ostatní národy, musí se obrátit k italské produkci. Násilí, krev a jiné "perverznosti" neměli být tahákem, nýbrž monumentální výprava, davové scény a hlavně nová technologie cinemascopu. Diváci měli odcházet z biografu ohromeni novými možnostmi techniky a taky občerstveni na duchu. Roucho je prostě standardní mravokárný velkofilm, který dokonale ilustruje americkou touhu po obnovení morálních hodnot, tj. zaručený kasovní trhák. Na závěr se musím přiznat k jedné věci, nikdy jsem neměl rád skladatele Newmana a je jedno, jaké má křestní jméno. Rád není to přesné slovo, prostě mi jejich hudba nesedí. Alfred, nejznámější z klanu Newmanů, složil solidní, přesto ne mému uchu vždy lahodící hudbu, ale milostný motiv je opravdu nádherný.Shrnuto a podtrženo, Roucho je klasickou ukázkou amerického biblického velkofilmu z 50. let, málo akce, spousta vznešených slov a velkých gest. Film se mi hodně líbil, ale nějak jsem čekal více. Kdysi odvysíláno na Nově se Zlínským dabingem (malé, nepatrné plus), ke kterému bych taky nějakou malou poznámku měl. P.S. Knihu si zakoupím, až Karmelitánské nakladatelství udělá dotisk (prezenčně to číst v mzk nebudu), zatím musím vzít zavděk Velkým rybářem od stejného autora. (18.09.2011)