Reklama

Reklama

Televizní film z roku 1969 odpovídá na neúprosnou skutečnost času po srpnové invazi vojsk, času totality. Nevíme, kde jsme a jak jsme se sem dostali... Televizní film podle scénáře renomovaného autora Jiřího Hubače a v režii Jana Matějovského z roku 1969 vytváří modelový obraz totalitního systému, který se po srpnové invazi roku 1968 na dlouhou dobu zmocnil naší společnosti. Autor zde rozehrál příběh šesti mužů (R. Hrušínský, J. Abrhám, L. Boháč, E. Cupák, F. Řehák a L. Mrkvička) a jedné ženy (J. Brejchová), kteří při prohlídce podzemní části starého paláce zjistí, že jsou tu uvězněni a že odtud není návratu. Dá se tu přežít, ale je pouhé přežívání život? Tuto otázku si klade každý z nich, jen odpovědi se liší. Vedení skupiny se zmocní průvodce, který je ztělesněný typ diktátora. V mezní fantaskní situaci se během doby prověřují charaktery dalších, vzájemně neznámých lidí. Mistrovsky ztvárněné situace bezvýchodnosti a morální pasivity způsobily, že tato hra byla normalizační televizí zakázána a premiéry se dočkala až po jedenadvaceti letech v roce 1990, musela být rovněž stažena přímo ze soutěžní sekce televizního festivalu Prix Italia. (Česká televize)

(více)

Recenze (75)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Voda v kašně stále stoupá... Působivý psychothriller, jehož osudovost snad nejlépe vystihuje dobové schizma (1968-69), které ale není nutně to jediné, čím snímek získává na své výjimečnosti. Ba naopak. Dobový kontext, v němž vznikal původní Hubačův scénář vnímám ryze jako přidanou hodnotu. Je v tom víc. Přehlídka lidské marnosti, potácející se mezi pitoreskním podobenstvím, fantaskním snem a šílenou absurditou, nemá v české filmové a televizní historii obdoby a dost možná, že Pasiáns nabízí rafinovanější filozofické rozhřešení, než mnohé jiné filmy té doby. Zásluhu na celkovém vyznění mají samozřejmě vynikající herci, zvlášť Hrušínský je perfektní. Jo a happyend fakt nečekejte. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Spíš než opravdu dobrý je Matějovského Pasiáns zajímavý. Jednak pokusem o absurdní drama uzavřené komunity lapené do pasti, odkud není úniku a kde aktéry postupně ubíjí beznaděj a ponorková nemoc. Jednak i špičkovým hereckým obsazením a tomu odpovídajícími hereckými výkony. Co ho ale sráží, je umělost navozené situace a především Hubačův scénář, který nálady a reakce zúčastněných tak nějak uspěchává a rozhodně nevyužívá potenciál, který tahle modelová situace skýtala. Nejzajímavější je asi postava Rudolfa Hrušínského, který předvádí, jak se z průvodce může rychle stát dozorce a manipulátor. Jeho výkon by byl ozdobou jakéhokoliv psychohororu a připomene pana Kopfrkingla z Herzova Spalovače mrtvol, který se taky pod tlakem okolností transformoval do podoby mostra. Panu průvodci to moc práce nedalo a z Hrušínského očí a postoje jde strach. Černobílá kamera a kamenné stěny dotváří pocit ponurého prostředí, které tlumí jakékoliv kladné emoce. Ale musím opakovat, celkově mám pocit určité nedotaženosti, tohle by nebylo špatné jako divadelní představení, ale od televizního filmu čekám trochu víc. Celkový dojem: 60 %. ()

Reklama

showxman 

všechny recenze uživatele

Pasiáns je krásný filozofující film, který do člověka vnese pocit klidu, aby ho následně převálcoval pocitem značné nejistoty až bezmoci. Postava totalitáře je napsána přesvědčivě a od prvních momentů explicitně vyprofilovaná (v šedesáti minutách taky není čas na nějaký přehnaný vývoj postav). Slizký pan průvodce (totalitář) ne náhodou evokuje úlisného a chladného Karla Kopfrkingla. Rozhodně stojí za zhlédnutí. 75 % ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Spalovač už nespaľuje, ale zato s uhrančivým pohľadom rozdeľuje úlohy a panuje nad skupinou turistov. Sprievodca navodzuje atmosféru okupácie každou druhou vetou a navrhuje zmierenie, s ktorým sa každá postava vysporadúva inak. Napriek ústrednej dvojici mojich obľúbených hercov ma film nezaujal nadpriemerne, je bez záveru, asi práve takto reflektuje situáciu. –––– A když už musíme čekat, není rozumnější čekat v klidu a pohodlí? ()

selfesteem 

všechny recenze uživatele

Jen jednou jsem kdysi v minulosti viděla tento televizní film na ČT2 a dodnes mě při vzpomínce na něj zamrazí. Sledovat beznaděj uvězněných lidí v neznámé místnosti starobylého hradu a jejich pomalu mizící naději na záchranu, kterou v nich úmyslně a zákeřně podporuje nebývale psychopatický Rudolf Hrušínský st. v roli jejich průvodce je skutečně totální masakr. Opakovat! A to co nejdříve! ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

  • Natáčení probíhalo v podzemí areálu Pražského hradu. Architekt filmu vzpomínal, že v lokacích byla taková zima, že šla neustále hercům pára od úst. Nakonec situaci vyřešili tím, že přivezli dva obrovské parní lokomobily k vytápění. (sator)

Reklama

Reklama