Reklama

Reklama

Zelená zóna

  • USA Green Zone (více)
Trailer

VOD (1)

V roce 2003 se v okolí paláce svrženého diktátora Saddáma Husajna pohybují okupační vojska, snažící se stabilizovat vzniklou situaci. Velitel Roy Miller stojí v čele elitního armádního týmu a má za úkol najít zbraně hromadného ničení. Jejich údajná přítomnost byla hlavní záminkou k invazi spojeneckých sil do Iráku. Zpravodajská služba dodává Millerově jednotce souřadnice míst, kde se zbraně nacházejí. Jenže když vojáci dorazí k jednomu ze skladů, jsou překvapeni, že je prázdný. Je to již třetí místo, kam jeho oddíl dorazil a nic nenašel. Při poradě velitelů Miller upozorňuje, že informace od zpravodajců jsou špatné a naprosto nepřesné. Hned v zárodku je umlčen lidmi z tábora prozatímního šéfa irácké správy Clarka Poundstonea. Naopak jeho oponent, agent CIA Martin Brown, nabízí Millerovi pomoc. S přispěním poznatků novinářky Dayneové začíná Roy rozkrývat tajemné vazby vedoucí od vysoce postaveného generála irácké armády až k pohlavárovi Pentagonu, operujícímu v Iráku. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (847)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Kdysi dávno v zemi Zla zvané Mordor temný pán Sauron kutil cosi nekalého s magickými prsteny. Byl by jistě ovládl celou Středozemi, ale naštěstí se mu postavilo devět statečných v čele s dobrým mágem Gandalfem a jeho Pytlíkem Frodem, kteří nalezli Jeden prsten a - ehm, těsně vedle. Jiná pohádka. Kdysi dávno v zemi Zla zvané Irák temný pán Saddám kutil cosi nekalého se Zbraněmi Hromadného Ničení. Byl by jistě ovládl celé Středomoří, ale naštěstí se mu postavila Koalice ochotných v čele s dobrým prezidentem Bushem G. W. a jeho Pytlíkem Blairem, kteří nalezli prd. V té válce vůbec nešlo o zištné zájmy, kdepak, neboť "část" ropných polí patří Iráckému lidu, jak nám vtipně vysvětlí Bird a Fortune. A tady začíná náš příběh, příběh o hledání ZHN. Zbraně ovšem byly tak dobře ulity, že nikdo neví kam. Nebo že by to bylo jinak? Upřímně kdo má všech pět pohromadě a každý ráno nevzdává čest vlajce s hvězdami a pruhy musel o důvodech důvodně pochybovat už před válkou. Ke cti filmu nutno přiznat, že k neexistujícím ZHN (či spíše dávno zrušeným - paradoxně po první válce v Zálivu američtí představitelé jakékoli zmínky o iráckých ZHN popírali, aby nemuseli vlastním vojákům hradit nákladnou léčbu a čelit otázkám, kde se ty ZHN vzaly) zaujímá jednoznačný postoj. Na druhou stranu trochu zamrzí, že když už se tvůrci rozhodli šlápnout do vosího hnízda, mohli poukázat přímo na nejvyšší představitele a ne jen obvinit "anonymní" nomenklaturu okolo, která se nechala přesvědčit vlastní propagandou. Film samotnej je samozřejmě výborně natočen, akce je dynamická a přitom realistická, tak jak to kromě Greengasse předvádí třeba Michael Mann. Jen škoda vzpomenutého klouzání po povrchu, takže si občas divák klade otázku jestli je to inteligentní film s akčním dějem nebo prostě jen akční film s inteligentním dějem. Na závěr ovšem chci poznamenat, že na demokracii přecejen něco je, když je něco takového možno natočit, byť to určitě není jednoduché. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Kdybych chtěl srovnávat s pětihvězdičkovým Labyrintem lží (a že se to srovnání sakra nabízí), tak napíši, že Damon je o něco horší než DiCaprio, Gleeson o něco horší než Crowe, Greengrass se co do akce Scottovi vyrovná, ale ve chvílích, kdy se ve filmu zrovna nestřílí, už trochu pokulhává. Jenže Zelená zóna má štěstí, že se mi zrovna srovnávat nechce. Musím proto uznat, že film patří ke špičce ve svém žánru a překvapil mě mile konspiračním a vcelku inteligentním scénářem (Helgeland, no), realistickými akčními scénami, které člověka dokonale vtáhnou do děje, a monstrózně vygradovaným závěrem s jednou skvělou honičkou. Mattu Damonovi jsem Millera věřil se vším všudy (žádný namachrovaný superman typu Smrt čeká všude se zaplaťpámbu nekonal), líbila se mi i Kinnearova krysa a parádní postava Jasona Isaacse. Trochu slabších, ale přece pět hvězd. ()

Reklama

ORIN 

všechny recenze uživatele

O Zelené zóně lze hovořit jako o jakési syntéze dvou tvůrčích přístupů, které si Greengrass dokonale osvojil ve svých předchozích počinech; pseudodokumentární rekonstrukce historických událostí (Krvavá neděle, Let číslo 93) a žánrového (akčního) fikčního filmu (Bournův mýtus, Bourneovo ultimátum). Zelená zóna stojí někde na pomezí důmyslně propojující oba směry. Z první jmenované linie přejímá onu precizní kvazidokumentárnost, jež budí dojem „live“ přenosu z válečné zóny, z té druhé pak pozoruhodnost formáních prostředků, zejména v propojení konceptu roztřesené, rozostřené, neustále švenkující a zoomující kamery a rychlého střihu (průměrná délka záběru nepřesahuje tři sekundy) jakožto způsobu vyjádření neustáleho pohybu. [==] Jako nejschůdnější žánrové zařazení se mi jeví označení filmu jako akční, drama, thriller, válečný. Jednotlivé konvence daných žánrů totiž film propojují ve funkční celek. Žánrové hranice se v průběhu filmu posouvají a vzájemně mezi sebou prostupují, a není proto nutné snímek označit pouze jedním žánrovým typem. Jednotivé žánrové přechody můžeme demonstrovat na konkrétním příkladě. Jedná se o scénu, kdy je při hledání ZHN důstojník Miller upozorněn Iráčanem Freddym, že se v nedaleké residenci odehrává důležitá ilegální schůzka bývalých vysokých armádních a vládních činitelů. Miller se rozhodne jednat, svolává svou jednotku k zásahu a v tu chvíli se začne chovat jako akční žánrový hrdina. Krátká promluva je ukončena slovy k jednomu z vojáků: „Get your fucking game face on.“ Miller tím dává jasně najevo, že je především hrdinou filmovým, jakoby žánrově ožije. Tato žánrová vsuvka předznamenává další akční část filmu a slouží také jako důležitý vývojový model. [==] Děj filmu je vyprávěn striktně chronologicky. V centru vyprávění stojí postava Roye Millera, tato hlavní dějová linie je doplňována mnoha mikroději, které ale mají logické kauzální vyústění. A právě postava Millera syntetizuje tyto mikroděje a slučuje je do jednoho celkového obrazu. Syžet je přitom rámován zřetelně vymezenými daty: první, určené hned v počátku doplňujícím titulkem, 19. březnem 2003 a druhým zobrazeným jako projev prezidenta USA George Bushe uskutečněný 1. května 2003, kdy byly ukončeny hlavní bojové akce Operace Irácká svoboda. Samotná základní myšlenka vyprávění tkví v jakési redundanci, kdy je Millerova skepse po neúspěšných hledáních ZHN více a více podporována. Konstrukce kauzálních vztahů a současně divákova narativní aktivita je syžetem přirozeně posilována. [==] V Zelené zóně se obecně odráží celosvětová nespokojenost s vedením válečných konfliktů, kdy pravé důvody k intervenci jsou skryty a Ius ad bellum není zcela naplněno. Samotný průběh války má mnoho paradoxů a je natolik bizarní, kdy jeden nehledí druhého a bojuje se za něco, co vlastně neexistuje. Všichni včetně vysokých vládních činitelů se ale tváří, že se něco děje neustále, přičemž se zakrývá důležitost jiných, těch opravdových faktorů, které samy o sobě k rozpoutání války nestačí. ()

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Jinak filmařsky dobře zvládnuté, ale nepamatuji si, kdy naposled mě takto rušila až přespříliš roztřesená kamera...Paul Greengrass má svůj osvědčený film a když mu to s Mattem Damonem klape, budiž, zde je celkem sympaťák a na vojáka se hodí. Film není pro fandy Black Hawk Down, kteří vyhlíží plno akce a nekompromisního zabíjení, to opravdu ne. Greengras akční pasáže odsouvá v podstatě na druhou linku a jede si to své, osvědčené z Bourna. Jedná se tudíž o takové umírněné válečné drama, ne nepodobné novějšímu 30 minut po půlnoci. A jelikož délka stopáže nepřesahuje dvě hodiny, tak jako u zmíněného filmu, dá se to celkem snést, aniž byste se začali nudit...75% ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Neoformalistův splněný sen! Ve všech ohledech neskutečně důsledný film, jehož leitmotivem není nic menšího než motivace, motivace a zase motivace; ať už jde o motivace odůvodňující užití toho a onoho stylistického prvku (např. změny kamerového hlediska či razance střihu), motivace vypravěčské (kompoziční atd.) či motivace podmiňující konání postav, vlád, organizací. Za jedinou potenciální slabinu považuji politicky angažovanou zápletku, která je na můj vkus až příliš jednoduchá a naivní. Je to však pouze malá vada na kráse jinak výborného a nejen dynamikou fascinujícího filmu. Další projekce povinností. 4,5* ()

Galerie (75)

Zajímavosti (14)

  • Bazén v Republikánském paláci (který byl natočen v Maroku) měl hlubokou a mělkou stranu naopak - oproti skutečnému bazénu v Iráku. Takže scéna byla natočena se skokanským prknem, které bylo otočeno ven a poté digitálně přesunuto na druhý konec. (c.tucker)
  • Miller (Matt Damon) nosí taktické balistické brýle Oakley M Frame. (ČSFD)
  • Stejně jako ve filmu Smrt čeká všude (2008) je i v tomto snímku zmíněn generál Al-Rawi (vlastním jménem Sayf Al-Din Fulayyih Hasan Tahav), velitel Republikánské gardy v Iráku. Na kartách nejhledanějších iráckých zločinců mu byl přiřazen "křížový spodek". Každý film však zobrazuje jeho smrt jiným způsobem. (c.tucker)

Související novinky

Greengrass a Hanks versus piráti?

Greengrass a Hanks versus piráti?

06.06.2011

Paul Greengrass to i přes pověst kvalitního filmaře nemá v Hollywoodu lehké. Jeho poslední film Zelená zóna byl totiž propadák. A znáte to – prachy jsou až na prvním místě. Původně britský filmař si… (více)

Greengrass kašle na Bournea

Greengrass kašle na Bournea

03.12.2009

Nejdřív se říkalo, že Paul Greengass a Matt Damon jsou plní entusiasmu, pokud jde o čtvrtou akci „agenta bez minulosti“. Pak ale šly dobré vztahy Greengrasse a studia Universal do kompostu. Důvod?… (více)

Čtyřky útočí

Čtyřky útočí

17.03.2009

Ať už vás napadlo cokoli, následující řádky jsou samozřejmě o možných pokračováních úspěšných trilogií. Matt Damon potvrdil, že se s Paulem Greengrassem opravdu chystají na dalšího Bournea, ale že… (více)

Herecké posily 2: Chlapi

Herecké posily 2: Chlapi

07.03.2008

My jsme vás varovali! Včera tady byla smršť ženského půvabu, dnes se budeme věnovat obsazování té ošklivější části herecké obce do rozjetých projektů. Ale nebudeme skrblit ani zajímavými novými… (více)

Reklama

Reklama