Vicky Cristina Barcelona

Woody Allen ve své nové mozaice vypráví opět příběh o vztazích vystavěných z dobrých úmyslů ale držících pohromadě strachem ze samoty a stojících na základech tvořených ze lží. Jako již ve svých předešlých filmech se Allen snaží bourat stereotypní iluzi života cihlu po cihle a nutno podotknout, že opět na výbornou nebo alespoň na chvalitebnou. Každá z postav střídavě bojuje s rozumem a city. Napětím s nímž se tak těžce bojuje a poddání se vlastní touze nepřipadá v úvahu. Vicky Cristina Barcelona jakoby v hrubých obrysech parafrázovala Allenův předešlý snímek Match Point z nějž si vzal ty nejlepší ingredience a natočil tuhle zvláštně komedii s nádechem dramatu. Načrtnutý trojúhelník se střídavě proměňuje ve čtyřúhelník a naopak. Některé hrany se otupí zatímco jiné zůstanou. Pokud má být Vicky Cristina Barcelona tečkou za Allenovou tvorbou v Evropě je jí bezesporu velmi důstojnou. 8/10 (16.03.2009)

Nejprve jsem se zamilovala do plakátu a po té mi k rozhodnutí zda koupit nebo nekoupit stačila jediná fotka. Skutečně, je to tak, znám svůj vkus :) Ne, že by to bylo podstatné, ale někteří zdejší miláčkové dodnes žijí z nepochopení toho, že člověk může znát sám sebe a to mu upírají. Takže se jděte znovu bodnout, vážení. A já si jdu vybrat další filmový dortík a místo ztráty času s vámi, bez vlastní identity, můžu s klidem pokračovat v krasojízdě :) Volný překlad pro zájemce o skutečný komentář k Vicky Cristina Barcelona zní takto: Už jsem si zvykla, že mnou velice neoblíbená Scarlett Johansson hraje ve filmech, které bych si nechtěla nechat ujít, takže mi její hraní už tolik nenahání husí kůži. Mnohokrát jsem si potvrdila, že Penélope Cruz raději vyhledávám mimo současnost ve filmech z jakékoli doby minulé a Javier Bardem na mě udělal dojem v Goyových přízracích a Lásce za časů cholery. Kombinace těchto tří ovšem vyvolala v mých očích bezchybnou chemii a letní nálada prosycená sexuální energií milostného trojúhelníku slibovala přesně takový příběh, jaký film vypráví. Láká vás to? Poddejte se tomu. (18.04.2010)

I když jsem s W.Allenem stále na špičkách a jeho filmy jsou pro mě hodně protikladné, na Vicky Cristina Barcelona jsem se těšil. Hereckému obsazení se nedá nic vytknout, tak samo prostředí, které je malebné a hned byste si to s herci vyměnili. Vyzdvihl bych i hudbu, kytarově melodickou, která výrazně dokresluje tu španělskou radost ze života. Láska je těžko definovatelná a těžko pochopitelná, ale hlavně se musí žít plnými doušky o tom vás tento film přesvědčí ;-) (05.01.2009)

Veľmi poddajná, erotikou nabitá, svieža a zmyselná romantická tragikomédia, ktorú by som od Woodyho najmä kvôli jeho veku, naozaj nečakal. Starký opäť prekvapil a dožičil divákom krásne načrtnutý a pohotovo napísaný, slastný vzťahový a milostný trojuholník, ktorý nejde neprežívať minimálne tak rovnako (a dokonale), ako herci prežívali svoje role. Film celkovo pôsobí ako rozprávanie mileneckej aférky a vzrušujúceho dobrodružstva z dovolenky, pričom má naviac. Menšie skresanie môjho potešenia sa dostavilo len na začiatku v pomalšom rozjazde. Na dokonalý zážitok to chcelo buď viac zapôsobiť na city, či pritlačiť vo vzťahoch, alebo to rozohrať na bránice a vytlačiť z toho viac komediálnych prvkov a scenár si dokonca pýtal na určitých miestach viac uvolnených vtipov. 85%. (29.01.2009)

Romantická láska je jen ta, která nikdy nedojde naplnění.. Španělsko je země zaslíbená fotbalu, tak proč to nenapasovat na něj. Do katalánské metropole přijíždí na soustředění dva neznámé americké kluby - hezké dresy, kvalitní taktika, pohledná hra. V přátelských zápasech si s nimi párkrát pohraje Real Oviedo, předvádějící líbivý, taktikou nesvázaný styl, jenž dokáže obráncům (počestnosti) dovedně zamotat hlavy, ale pořád je to nic proti tomu, až proti nim na hřiště vyrukuje se zdrcující ofenzívou velkoklub Fatal Cruz Barcelona.. Allen si přijel ze stínů manhattanských mrakodrapů nachytat bronz do Evropy a naservíroval v podstatě banální story o střetu materialismu a puritánství Ameriky se smyslností a otevřenou myslí starého kontinentu. Konverzačně tradičně vyšperkované, postavy bez výjimky neurotické a já se už nedivím, že ten, kdo nemá ve Státech vlastního psychoanalytika, tak jako by nebyl. Mimochodem, mezi Javierem a Penélope to jiskří tak, že by ani nepotřebovali k rozdělání ohně sirky.. (Speak English!) (13.05.2010)