Vánoční koleda

Vánoční koledu jsem zhlédla, díky přijetí nabídky mé neteře, ve skromném městském příbytku, který se nazývá kinem. Ovšem tak jediné, co tento fakt připomíná je plátno, zbytek, jako pohodlné konferenční židličky, malý prostor a pár dalších věcí, jsem zatím jako skutečnost "kina" nebyla schopna přijmout:) Díky nadčasovému vynálezu jménem filmové plátno, tak ještě autentičtěji vyzněla vizuálně dokonalá stránka filmu. Fascinující je též pojetí a zpracování, zvláště kamera, její lety skrz příběhem vyzní efektivně. V průběhu sledování se mi párkrát vynořila myšlenka na zážitek, který by mi byl poskytnut, pokud bych tento animovaný skvost sledovala ve formátu 3D. Ano, je to všechno krásné, dokonalé a přepychové. Jen možná, kdyby místo malého kouska z toho přepychu bylo něco... jak to říct... více opravdového, čistého, ne tak dokonalého. Je to jako vánoční dárek, dokonale a precizně zabalen, z kterého jste po rozbalení na první pohled neskonale potěšeni, ale jak si ho poté začnete lépe prohlížet, zjistíte, že Vám na něm i přesto něco schází. Třeba někdo pozná, jak to myslím, ale nedokážu vyjádřit. Jinak kromě tohoto mého dojmu a pár cíleně dojemných scén a stejně podobných dialogů (které by možná někteří nazvali tzv. citovým vydíráním, s čímž bych i souhlasila, jen ten výraz by mi přišel, vzhledem k příběhu a žánru příliš silný), nemám více nic, co bych vytkla. Všechny ty sladkobolné scény by se daly snad i zcela poklidně přehlédnout, pokud by byl film čistě dětskou pohádkou, což vzhledem k výskytu temných a dost strašidelných okamžiků, tak docela není (i když vzhledem k současným poměrům, kdy již osmileté dítě touží vidět filmy typu SAW, je to dost možná zavádějící názor, ale na mně to tak působilo). Taktéž sám námět není nijak originální, spíše vděčné téma spousty pohádek o polepšení lakotného, mrzutého, či podobně "odsouzeného" člověka. Můj celkový dojem, nyní však krátce a stručně:) je - pohádkový, chvílemi hororově laděný příběh s fenomenálním výtvarným mistrovstvím. (17.12.2009)

SPOILER. Film s jednouduchým, ačkoliv samozřejmě důležitým poselstvím na motivy novely Charlese Dickense z roku 1843. Je to film především pro děti, ale nudit nebude asi žádnou věkovou skupinu. Ačkoliv je tedy dost dlouhý. V některých momentech je to dokonce docela strašidelné....pro děti. Snímek o starém morousovi a o tom, jak se změnil, je šikovně promyšlený, na čemž má hlavní zásluhu Dickens. Tím, že duchové Vánoc ukážou anti-hrdinovi (a čtenáři/divákovi) jeho minulost, si postava získá naše sympatie, měl přece tvrdé dětství... (Chybí mi ale důkladnější vysvětlení, proč propadl mamonu zlata a stal se chorobně lakomým.) Když pak duchové Vánoc ukážou Vydřigrošovi jeho budoucnost, je to šikovný krok, jak ho přimět se nad svým životem zamyslet. Je jasné, že se ten starej skrblík polepší, to neni ani žádnej spoiler. ___ Hlavními ingrediencemi filmu je trojrozměrnost, performance capture & Jim Carrey a příběh. Nutno říct, že první dvě položky jsou výrazně dominantní a příběh, nebo spíš jeho ztvárnění se mu ve všem podřizuje. Tak jako Dickensova novela je o hlavně o napravení lakomého starce a Vánoce jsou jen jakousi berličkou, tak v tomto filmu jde především o triky a trojrozměrnost, přičemž příběh a s ním i Vánoce jsou jen podružné. V první řadě jde prostě o exhibici trikové zručnosti filmařů, což divák pochopí už během prvních několika minut, kde kamera "prolétává" co nejblíže různým překážkám či rohům, prostě tak, jak to dokáže jen CGI film. To samozřejmě není nic špatného, jen prostě v mnoha, mnoha situacích snímek působí asi jako kdysi na diváky působilo This is Cinerama!. Mám na mysli především honičku s vozkou smrti, let do vesmíru atd... Film není tak moc zábavný, na to je ústřední myšlenka Dickensovy předlohy moc vážná až pochmurná, takže chápu mnoho těchto (samoúčelných) veselých ozvláštnění, ale stejně je ten výsledek takový rozpolcený. Vymoženosti Performance capture jsem naopak ocenil na zobrazení města v době před 150 lety a na postavě smrtky (ačkoliv na to vlastně tato technika nebyla potřeba). Hudba Alana Silvestriho je výborná, závěrečná skladba se zpěvem Andrey Bocelliho je na můj vkus ale příliš patetická. ___ Fakt, že Carrey kromě ústřední postavy (v každém věku) ztvárnil i duchy Vánoc, je ještě pochopitelný, netuším proč proboha hrál Gary Oldman jak Boba Rastra tak i Vodrala? Jak, kdy, proč se vlastně Vydřigroš stal tak posedlý penězi? Proč všechny postavy promlouvají tak podivnou řečí? Proč je duch Vánoc přítomných ztvárněný jako obr v kožichu s vavřínovým věncem na hlavě, který se neustále směje??? A kdy Vydřigroš zemřel?:) __ Je to tak 70%... (16.11.2009)

Tak pro začátek největší (a asi jediná zásadnější) výhrada: Robert Zemeckis si na můj vkus až moc oblíbil volnost digitálního světa, v němž může řádit dle libosti, a z Vánoční koledy se kvůli tomu zběsilému "Jů, koukněte, lidi, jak to s vámi na sedačkách v kině hází" poletování občas ztrácí ta krásná dickensovská atmosféra = největší klad. Ano. O řadě scén vážně musím napsat, že jsou stoprocentně atmosférické (příchod Vodralova ducha, vzpomínání na Vydřigrošovo dětství, třetí duch), některé vyloženě lahůdkově hororové, animace působí podstatně lépe a živěji než v Beowulfovi (ale tak dokonalá iluze reality jako třeba v Tintinovi to ještě pochopitelně není), Ebenezer Vydřigroš se díky mimice propůjčené bezvadně hrajícím Jimem Carreym stal vskutku dramatickou a uvěřitelnou postavou, která je chvíli odpudivá, chvíli vás zase dojímá, hned nato pobaví nějakým spíláním cezeným přes zuby... Zásluhou toho všeho, rozumné stopáže a Silvestriho hudby je Vánoční koleda jednou z nejlepších verzí krásného klasického příběhu, který má výhodu v tom, že je klasický a nikdo se do něj tedy nenaváží a neprská, jak je jednoduchý a předvídatelný. To by přece byla škoda. (17.12.2011)

Se současným vizuálním stylem Roberta Zemeckise nejsem bohužel kámoš a to se projevilo i při sledování Vánoční koledy. Neříkám, že to jakým způsobem dělá svoje poslední filmy je špatný, to určitě ne. Naopak, třeba mnou právě souzená Vánoční koleda má neskutečný styl, je plná depresivní až strašidelné atmosféry. Čistě mezi námi, tohle je dětský film asi jako trabant ekologický auto, ale problém je v tom, že mě tenhle digi styl v duchu ani animovaný, ani kreslený, ani hraný prostě nesedne. (10.01.2011)

Na Vánoční koledu jsem jednou koukal v létě a po druhé o Vánocích. Už tenkrát jsem tvrdil, že duch Vánoc by s filmem mohl udělat divy a po shlédnutí filmu právě o Vánocích se musím omluvit všem vánočním filmům, které jsem neviděl na Vánoce, protože jsem jim musel určitě hodně křivdit. Stejně jako tomuhle filmu. Není totiž obyčejný, právě naopak. Je strašidelný, pro děti snad ještě strašidelnější než poslední Harry Potter, ale ve výsledku s obrovským ponaučením, které by v hlavě měl nosit každý z nás minimálně během Vánočních svátků, kdy je duch Vánoc nejintenzivnější. (24.12.2012)