40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry

Toto divadelní představení v krátkých úryvcích představuje všech 14 cimrmanovských her. Jedná se o jedinečný projekt, ve kterém se představili všichni žijící členové souboru DJC ve většině případů v jim tradičních rolích. Je to malinka pro Cimrmanovy příznivce, pro ostatní nejde o nic jiného než krátké šoty, které jim nic neřeknou. Kdo však hry zná a je Cimrmanovým fandou, musí být za tuhle shrnující příležitost vděčný. Vždyť kolikrát se podaří ještě vidět na divadle třeba už věkem (ne však duchem) hodně starého Pavla Vondrušku? (25.11.2007)

Před deseti lety se členové DJC pokusili o něco podobného s tím, že za zvuků Smetanova pochodu napsaného pro Shakespearovské slavnosti v Národním divadle pochodovali po jevišti v kostýmech z her a odříkávali jednotlivé hlášky. (Tomuto defilé navíc předcházel seminář složený z nepoužitých textů či delších verzí známých příspěvků). Toto pojetí je poněkud organičtější, ale už ne tak originální a některé části (např úryvek z Dobytí severního pólu) už opravdu působí jako pěst na oko. (28.10.2007)

Best of ukázka ze všech her vzniklých do roku 2007. A většinou v alternacích, které normálně neuvidíte ani neuslyšíte, takže v tomhle to má dost přidanou hodnotu, například potvrzuje to, že Karel Infeld Prácheňský je bez Svěráka opravdu poloviční. I bez toho všeho (dále například Hraběta jako hostinský z Mýtinky) by to ale bylo výborné, protože co by se na tom dalo zkazit? Průřez téměř celou Cimrmanovou tvorbou a ve většině případů je z jednotlivých her vybráno opravdu to nejlepší, navíc úplný závěr, ve kterém se střetávají různé postavy z různých her a pijí spolu nápoj zvláštní chuti, je famózní. (06.09.2020)

Odvar z vývaru. Bohům žel... :-( . . . Bohové Dada i Pata budiž mi svědky, že mám rád poetiku Divadla JdaC, jakož i celou tu čtyřicetiletou cimrmanologii, potažmo pak i cimrmanománii. A to jsem ani coby dítko tenkrát v té zlaté éře nesedával U pavouka. Ale tenhle >best of< mi připadá bohužel jako poněkud bestiální >fast food< ... Až člověk maně přemýšlí, zda více než pocta géniovi zde opět nejde jen o nějaký ten rychlý vejvar. Ovšem dosti laciný a řídký. Tak na hoďku - ať se to snese v čé(če)telce i mimo nedělní večerní >primetime< , že... :-/ . . . I když je faktótum, že Výtěr z her vymyslel mistr po úspěchu Větru z hor brzy po utajovaném návratu z tajné studijní cesty do Ameriky, lze se poprávu domnívat, že i sám mistr, než by obcoval s múzami v takto laciném hodinovém týjátru, nejspíš by si to raděj udělal sám. A to je bohužel asi tak vše, co se s tímhle >cimrmanoběrem< dá dělat... Takže resumé: Suma sumárum jedna hvězdička za onan odvar, druhá pak za ten vývar. Mistrovi s pardonem, divadlu bez pardónu... - - - P.S. ...I když mě tak expost napadlo, jestli on by to vlastně nemohl být takový další geniální Cimrmanův tah(?)... Že on vlastně tenhle >kus< sesumíroval někdy kdyžtak(da)dávno jako základní dílo pro novou éru dalších čtyřiceti let života toho svého dnes už poněkud zvětralého, adorantsky dobrodělného spolku: Po éře cimrmanománie přichází éra cimrmanonanie!... ;-) Ale není! Tož mistře - ale to byste nevymyslel! Teď jsem tam byl... :o))) (01.11.2007)

Po dlouhé době jsem si tímto snímkem připomněl geniální dílko několika geniálních lidí. Ačkoli nejsem fanouškem divadla, tak existuje pár her, na které bych klidně zašel. Všechny hry Divadla Járy Cimrmana mezi ně samozřejmě patří. Tohle dílko je vážně extrémně rychlým průletem těmi nejlepšími hrami. Vždycky mě spíše oslňovaly úvodní semináře než samotné hry. Výcuc je to ale parádní a připomnělo se mi několik báječných scének. Pro fanoušky zcela jistě povinnost. Ostatním zřejmě nemá co říct. (02.06.2014)