Pozemšťan

"Nikdy jsem neřekl, že jsem nesmrtelný, jen starý." Jsem rád, že jsem mohl být přitom, když uprostřed jedný inteligencí nabitý místnosti padla zásadní otázka "Co když ... ?". Od té chvíle mi oči odmítaly opustit monitor, mozkový závity nestíhaly pracovat a duší se šířil ohromný pocit spokojenosti. Je mi jedno, že se snímek nestydí za svou lacinost, že herci při minimálním pohybu nespálili snad ani jednoho jouleho a že teorie poletující vzduchem vzduchem svou divokostí přesahují mou chudou fantazii, protože já jsem spapal návnadu i s navijákem a naprosto odevzdaně jsem se bavil. Za posledních 25713 let, který jsem na týhle planetě prožil, jsem viděl jen málo originálnějších snímků. (24.01.2012)

Zaujímavý nápad a natočiť niečo podobné u nás, tak dvíham oba palce nahor. Výhrady by som však mal tak či tak a najväčšiu výčitku smerujem k tomu, čo by malo byť jeho hlavným kladom. Ak divák pristúpi na scenáristickú hru, môže sa baviť slušne ale koncept Pozemštana je vo svojej podstate príliš naivný a nevierohodný na to aby som sa ním nechal unášať. Príjemný a nie úplne očakávaný záver síce zanechá pozitívne pocity ale len to mi bohužiaľ nestačí. (11.02.2012)

S prižmúrením pravého oka to možno chápať ako vzorec toho, ako vznikajú konšpiračné teórie, s prižmúrením ľavého to môže byť príbeh ľudstva a jeho pamäti v podobe jedného človeka. Akurát, keď mám obe oči otvorené nič z toho nevidím, len lacný pokus upútať, šokovať a provokovať (navyše často s nelogickým chovaním postáv a naivnými dialógmi). Pri troške fantázie (a s pomocou wikipedie) niečo podobné môže vymyslieť hocikto a úroveň šoku sa rovná hociktorému dokumentu o Nostradamovi. Takto si výnimočný film nepredstavujem. (31.12.2009)

Tento film vyvolává další spoustu existenciálních otázek, které by byly skvělým námětem pro sequel. Co kdyby byl ten náš Kromaňonec škaredý, nesympatický a totálně vypatlaný debil? Seděl by místo v honosném domě se skupinkou decentních intošů v nějaké zaplivané šestce bez obsluhy a líčil partičce horníků, jak tehdy šukal Věstonickou Venuši a ostatní by do mlžného oparu cigaretového kouře nadšeně oponovali, že takové kozy rozhodně neměla? Přešli by poté plynule k tomu, co za patoky se chlastaly za Piláta Ponského, což by nepochybně vyvolalo další palčivé otázky lidského blití či neblití? Co kdyby je následně nakrmil historkou, jak se jedno slunné dopoledne roku třiatřicet vypotácel s trojkou v žíle po celonoční kalbě z nějakého jerusalémského pajzlu, s opicí za krkem omylem zabloudil na Golgotu, kde se ho nějaký posraný centurion snažil legitimovat a když ho poslal do tyče, měli jak na sviňu Římani na skladě párek hranolů 10x10 a roztomilou sadu patnácticentimetrových hřebíků? Chtěli by hned jeho kumpáni k Vánocům nová játra, nebo by ho nutili chodit po rozlitém pivu, aby byla legrace? Byli by vyslyšeni, kdyby Budha nepořádal ty survival kurzy? No, snad se to někdy dozvíme! (26.11.2010)

Už jsem v komentářích nesčetněkrát přirovnával pomocí slova zajímavý, ale ještě nikam se to asi nehodilo tak trefně jako k tomuto filmu. Pozemšťan je nepopsatelný zážitek, rozhodně jeden z nejoriginálnějších za poslední roky. A vůbec nevadí, že se tam pořád jen mluví, protože s takhle poutavými dialogy jsem se fakt ještě nesetkal a jestli jsem se jedinkrát odvrátil od obrazovky, tak to bylo jen proto, že jsem před projekcí vypil dva litry kofoly. A závěr mě pak velmi potěšil, ten byl zvládnutý skutečně výborně. Ono se to těžko popisuje, něco takového prostě musí vidět( nebo alespoň slyšet) každý sám. (16.06.2012)