Reklama

Reklama

Agent Palmer: Případ Ipcress

  • Česko Případ Ipcress (více)
Trailer

Špionážní thriller patřil v 60. letech minulého století mezi klíčové žánry, přičemž ty nejpromyšlenější snímky vznikaly ve Velké Británii. Ve dvaašedesátém roce byl natočen první film s Jamesem Bondem a v pětašedesátém právě Agent Palmer: Případ Icpress, který tvoří o něco seriózněji pojatý pohled na příběhy o tajných agentech, než je tomu u bondovek... Když je uneseno několik klíčových vědců, kteří se zpátky vracejí s vymytými mozky, a tudíž neschopni dělat dále svou práci, začne se o případ zajímat britská tajná služba. Do akce je povolán svérázný agent tajné služby Harry Palmer, který se postupně zaplétá do komplikované hry plné nebezpečí a špionážních machinací, ve které mu může jít o život. (Filmhouse)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (66)

honajz 

všechny recenze uživatele

Připojuju se k hodnocení brejlila, s tím, že mne ta samoúčelná kamera po čase vyloženě štvala. Některé záběry jsou sice hezky artistní, ale padá na tom celý film, který tak nemá atmosféru, neustále je tím rozbíjen vnitřní syžet, takže se příběh, i když slabý, deštivý Londýn a sychravo, zcela míjí s těmito kameramanskými kousky. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Mám extrémní slabost pro špionážní filmy (i knihy), zejména ty z britské provenience - viz některé Hitchcockovy ranější filmy. Psychologické či politické hry, naznačování a věčná nedůvěra, to vše slibuje sofistikované a intelektuálně lehce vzrušující vyprávění. A pokud to stříhá Peter Hunt (vynikající střihač prvních bondovek a režisér V tajné službě Jejího Veličenstva) a za kamerou stojí jeden z nejlepších představitelů české kameramanské školy Otto Heller, který nabídl rozhodně jedny z nejbizarnějších kompozičních řešení prostoru, jaké jsem kdy v britském (natož žánrovém) filmu viděl, je to prostě paráda. Jdu na další část, opět s Hellerovou kamerou (Hunt a Barry chybí, ale zase přibyl bondovský režisér Guy Hamilton - dělal čtyři, včetně Goldfingera). Docela oceňuji Saltzmana (jednoho ze dvou původních producentů bondovek), že s částečně identickým týmem (přibral např. Barryho jako skladatele, Kena Adama coby autora výpravy, případně kostyméry, členy zvukařského týmu atp.) nabídl tak odlišnou verzi špionážního žánru (mnohem bližší prvním románům Le Carrého než Flemingovi). I když ta scéna s výměnou zbraně - otevřeně citující Dr. No - mě pobavila velmi. ()

Reklama

Cushing 

všechny recenze uživatele

Klasika, kterou tu málokdo zná, a je otázka, kolik ji zná Britů. Vynikající studie na téma tajných služeb a jejich blízkosti jak k oficiálním vládním zájmům toho kterého státu a jeho bezpečnosti, tak ke světu zločinu -- hranice je někdy tenká, až neviditelná, nerozeznatelná -- a existující? Jak kdy. Režie, kamera, hudba, hraní, to všechno buduje iluzi opravdovosti, lidského rozměru s omezenými možnostmi, oproti všem možným a hlavně nemožným bondovkám. Jeden člověk vydíráním zneužitý k dobrému účelu -- k tomu, aby zabránil špinavým, smrtelně nebezpečným hrám. Není to samo o sobě špinavost? Britská kinematografie má dva nenápadné klenoty, ne, vlastně tři, a ve všech hraje Michael Caine: Alfie, Get Carter... a The Ipcress File. (Caine není můj oblíbený herec, ostatně jsem si ho dřív málokdy všiml, sotva jsem ho dokázal zaregistrovat. O to víc září teď, kdy mám TROCHU lepší přehled...) Poznámka: český název je jako obvykle debilní. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Nuda a rutina všedních dní ve službách Jejího Veličenstva, kde jako by vše krom sarkasmem prolezlého hrdiny vypadlo přímo z pera Grahama Greena s tím, že jak se postupuje v ději, tak se to pro změnu začíná čím dál více podobat práci Richarda Condona. A nuda ani rutina se nakonec vůbec nekoná, byť zásluhu na tom má především výkon Michaela Caina, pošmourná atmosféra Londýna a Barryho hudební podkres. Na druhou stranu mi ne zcela sedla ta tolik vychvalovaná kamera (je holt pravda, že je dost výrazně svá). A ať mi nikdo neříká, že znělka k Dexterovi není ukradená právě odsud, úvodní titulky, ranní rutina a do toho takřka stejný hudební motiv, to už přeci nemůže být náhoda, ne? ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Takové poselství britům: agenti jsou úplně obyčejní lidé jako vy, nakupují v samoobsluze (tehdy to byla novinka, takže Palmer je otevřen všemu dobrému novému), rádi vaří a milují se, vyplňují stohy hlášení a mají přísné nadřízené, kteří vyjadřují celou svou duší i tělem britský stát, platí za parkování, stojí na křižovatce na červenou...a občas zachrání commonwealth před superzločinci, kteří ho chtějí pokořit a zničit. Od toho jsou přece placeni. Režisér si pohrává s každým záběrem (podhledy, záběry přes rameno či přes různé otvory ve zdech apod.) a výsledkem je mile hloupoučká podívaná, která vás zrelaxuje po dlouhém pracovním dnu. Jenže když se pak na film podíváte zpětně, zjistíte, že vlastně nevíte, co se na plátně dělo, jaká byla motivace postav, proč všichni jednali tak hloupě (důležitý pásek v kamnech???). Ale to asi k tomuto žánru neodmyslitelně patří. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (9)

  • V knižní předloze nemá hlavní postava jméno. To pro svou postavu vymyslel sám Michael Caine, který si dal za cíl přijít s tím nejvíc nudným. (Grimaldi)
  • Film se natáčel v Pinewood Studios a v okolí Londýna. (Grimaldi)

Reklama

Reklama