Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajinou zdevastovanou zuřící třicetiletou válkou prchá potulný Vogel (O. Sharif). V zapomenutém cípu bavorských Alp nachází vesnici nedotčenou válečnou vřavou. Záhy se však zjevuje malý vojenský oddíl vedený Kapitánem (M. Caine), místo obvyklého drancování se však bitvami zocelený muž rozhodne strávit zde poklidnou zimu a nabrat síly před dalším tažením. Ve vesnici tak panuje křehké příměří - jak vojáci tak místní obyvatelé se musí navzájem respektovat, protože obě strany se paradoxně potřebují. Skrytě však dochází k vyhrocování vztahů, které vede po odchodu vojáků k boji o moc a nejen symbolické vyřizování účtů - ať už v rovině mezilidských či církevních vztahů. (Robbi)

(více)

Recenze (169)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Jestli najdeš Boha, řekni mu, že... ''  --- Jamese Clavella mám rád a koukám jak puk a nejsem tu jediný, že mu nešlo od ruky jen psaní! Historické filmy já rád a ty se sedmnáctého století ještě raději. Některé kostýmy mužů z kapitánovy družiny mi přišly poněkud divadelní  a nedobové, ale jinak film měl docela dobrou atmosféru a skvěle vykreslil tehdejší svět. Šílenou dobu, kdy každý věřil jen v tu svoji víru a byl ochoten ostatní tak nesmýšlející za to klidně vraždit a upalovat. A lid vesnický na tom byl nejhůře, protože brala každá armáda, která skrze ves prošla a nic ji nezajímalo  jakou že to víru dotyční vyznávají. Pokud jste ovšem nebyli usvědčeni z čarodějnictví, na způsobu likvidace takových živlů měli katolíci i protestanti vzácnou shodu... S filmem jsem měl jeden jediný problém a to byl hlavní hrdina - Omar Sharif v roli učitele Vogela prchajícího ze zničeného rodného Magdeburgu. Jako herce ho mám rád, nicméně prostě nezapře svým zjevem svůj egyptský původ i když mu filmaři nechali pod nosem knír. Takhle ale opravdu Němec první poloviny sedmnáctého století nevypadal. To až dnes, ano takto Magdeburčané vypadají a také Hamburčané, Kolíňané, Berlíňané nu zkrátka ti všichni co jich jen na nafukovačkách připlulo. Svým způsobem tak film o celé dekády předběhl svoji dobu! :-) Já měl navíc problém i s tím, že se mi neustále coby nejvěrnějšímu postruhači vybavovalo vysílání Rádia Limonádový Joe z konce devadesátek, ve kterém jeden z moderatizátorů Dušana Všelicha, vystupoval pod přezdívkou Ovar Šerif... Takže účast tohoto herce, byť legendy mi tam fakt neseděla a moc nechápu, koho tehdá napadlo mu tu roli nabídnout. Holt to byla star, tak se asi nad jeho ne zcela germánskou vizáží nikdo nepozastavoval.  Oproti tomu M. Caine v roli charismatického kapitána byl s těmi kudrnatými světlými loknami a vousem opravdu boží a do filmu skvěle zapadal. Celkově mi film přišel fajn, ale působilo to na mne dnes už trochu vyčpěle a dokonce ani hudba mého z nejmilejších filmových skladatelů J. Barryho mi tam nijak zvláštně neuchvátila. Rozhodně ne tak, jako u jiných filmů, které hudbou vytunil k nebeskosti což mne většinou hned po dokoukání nutilo začít shánět soundtrack. Samozřejmě, poselství, že náboženství stojí za největšími hrůzami v lidských dějinách zůstává aktuální i nadále. Stačí se podívat na zprávy, byť dnes se zhusta lidé navzájem vraždí v rámci jiného náboženství. To křesťanské se své krve až k prasknutí bohatě napilo ve středověku a v novověku. V souhrnu tedy dávám za 3 bodnutí koulovým palašem. * * * ()

Zeck 

všechny recenze uživatele

Abych řekl pravdu, skoro polovinu věcí ve filmu jsem absolutně nepochopil a nemyslím si, že by to bylo mojí debilitou, spíše nezájmem tvůrců nezasvěcenému divákovi cokoliv vysvětlit. Nejvíce rozpaků jsem pak zažíval tehdy, kdy evidentně zuří válka mezi protestanty a katolíky, naše ústřední vojenská jednotka je složená z obou skupin (obě ortodoxní) a neváhá zabíjet naprosto kohokoliv (včetně vlastních lidí) + vypalovat svoje vlastní kostely, ale zároveň se bouřit při představě, že by v jimi obývané vesnici byl kostel jen jedné skupiny, případně skoro položit život za posranou sochu, kdy se jim nelíbilo, že byla přesunuta o deset metrů dál (zajímavý kontrast s faktem, že vypálit vlastní kostel do základu jim proti srsti evidentně nebylo). No, ale vzhledem k tomu, že film je spíše dokonalou protifanatickou záležitostí než válečným filmem a vytvořili ho zjevně zdravě uvažující ateisté, dávám tomu 4*, ve kterých se odráží i herecké a filmové kvality a celkový kladný pocit z dobře strávených dvou hodin. 80% ()

Reklama

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Pokud mě dnes dokáže svou myšlenkou oslovit snímek, který překročil padesátku, je jasné, že jeho tvůrci odvedli kvalitní práci. Hlavním sdělením filmu mělo být (a taky bylo), že válka je svinstvo. Plně souhlasím. Sekundární sdělení vyplynulo z dialogů o náboženství, a když řeknu, že i s ním plně souhlasím, tak to zdaleka nevystihuje objem mého souhlasu. Nikterak se netajím tím, že po celý život považuji náboženství za největší svinstvo, a právě třicetiletá válka je ideálním příkladem toho, proč tomu tak je. Dvě znepřátelené strany (možná spíše dva teologické směry) věřící v téhož (!!!) boha poslaly Evropu na třicet let do víru zabíjení, znásilňování, rabování a ničení; no, pokud by existoval nějaký bůh, v jehož jménu by toto probíhalo, musel by to být řádný kokot. O ďáblovi žádné pochyby nemám, ten existuje a každý z nás si v sobě nosí toho svého, aby v příhodných chvílích ničil, nebo alespoň otravoval život ostatním. Hloupé je, že nejde o nadpřirozenou bytost, takže se nelze na nic vymlouvat. Tedy, pokud nejste věřící. Pak svalíte vinu na Satanovy nečisté rejdy, upálíte sousedku, která má na nose bradavici a na gauči černého kocoura, a barvy vašeho světa jsou opět jasné a zářivé. No, a o tom byl právě tento film. Alespoň já to tak chápu. A nemůžu se zbavit pocitu, že je snímek i přes svůj věk stále až nepříjemně aktuální. / Poučení: Vidíš-li flanďáka, hoď kamenem dříve, než pod tebou začne doutnat hranice. 4*+ ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

"Všechno ve jménu božím. Celé národy byly vyvražděny ve jménu božím..." Zdařilý historický snímek zasazený do doby třiceleté války nepostrádá typické velkolepé bojové scény plné krvavých obětí, ale daleko více mne oslovily dialogy na pozadí ústředního konfliktu dvou náboženských ideologií. Do vesnice se svým odílem připutuje Rytíř, který si nechává říkat Kapitánem, s nekompromisním postojem, ctíc zásadu plnit svoje povinnosti až na cynické úrovni ("Dělám jenom to, co je nezbytné... nic víc. Když je nezbytné zabíjet, zabíjím... bez přemýšlení."). Přesto z něj a celkově té jeho zásadové povahy a způsobu, jakým se nejen před tulákem Vogelem prezentuje, jde jisté charisma. Kapitán se pro mne záhy stal sympatickým hrdinou, kterému jsem fandil a mnohé jeho výroky mají nesmírně nadčasový ráz, zejména ty směřující proti (nejen) náboženskému fanatismu, nebezpečnému z jakékoliv strany "ideologické barikády", které pak trefně a mrazivě podtrhuje další vývoj příběhu s upalováním za podezření z čarodějnictví... Poslední údolí je filmem, který rozhodně stojí za vidění, minimálně kvůli silné myšlenkové rovině a pro spřízněné diváky určitě i kvůli hereckému výkonu Michaela Caina. Líbila se mi i vedlejší romantická linka kolem vztahu Kapitána ke chudé Erice, jež nabídla minimálně dvě nezapomenutelné scény... jednu s hrou s kostkama a druhou na závěr. Ale celkově jde o filmový kus, který mi asi stačil vidět jednou. 75% ()

raffspIn 

všechny recenze uživatele

I když se Poslední údolí snaží zachitit reálie dějin hodně věrně, je dle mého názoru na prostředí vesnice přeci jen idealizované, nepůsobí věrohodně čistota, vzhled a život celkově. To je ten malá niance která dělí film od pěti hvězdiček. Obsahově je však povedený. PS: Dabing televize Premiera je tragický. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (8)

  • Natáčení probíhalo zejména v údolí Gschnitztal v rakouském Tyrolsku. (Marek#33)
  • V čase 1:00:00 hovoří Kapitán (Michael Caine) s Vogelem (Omar Sharif) o zničení města Magdeburgu. Magdeburg byl vypleněn a vypálen císařskými vojsky v roce 1631. Když Vogel zmíní, že tam měl rodiče, ženu a syna, Kapitán řekne: „Tak to už jsou všichni 12 let po smrti.“ Měl by tedy být rok 1643! V závěru filmu se Kapitán se svými muži přidá k protestantskému vévodovi Bernardu Sasko Výmarskému a společně útočí přes Rýn na město Rheinfelden. Nejprve jsou císařským vojskem generála Wertha odraženi, posléze město dobudou. Bitva se odehrála v únoru až březnu, ale v roce 1638! Sám vévoda Bernard zemřel 1639. (heavy66)
  • V čase 1:48:00 je scéna upálení čarodějnice. Na hranici je dřevěná cedule s anglickým nápisem „Witch“. Příběh se ale odehrává v německy mluvících zemích, správně by tedy mělo být die „Hexe“. (heavy66)

Související novinky

Omar Sharif 1932 – 2015

Omar Sharif 1932 – 2015

11.07.2015

Ve věku 83 let nás dnes opustil egyptský herec Omar Sharif. Charismatická legenda zemřela na infarkt v nemocnici v Káhiře a zanechala po sobě nejen syna Tareka, ale také šedesátiletou kariéru… (více)

Reklama

Reklama