Alita: Bojový Anděl

Kultovní fetiš (velkých očí) Roberta Rodrigueze. Už to vypadalo, že dlouhodobá stagnace mu neprospívá, ovšem terapie u Jamese Camerona měla za následek, že se slavný režisér vzchopil a dal vzniknout svébytnému futuristickému majstrstyku, u něhož není vyloučeno, že leckterý jedinec neváhá dát průchod úchylce zvané cyberfílie - čili pohoní nad "robotickou" holčinou. A nejen to, bude se nadmíru tetelit ze skvostné technické stránky a množství fines, které se na diváka valí v nemalém poměru. Futuristické Železné město, nad nímž se v oblacích tyčí poněkud záhadný Salem, je v podstatě hlavní kulisou vyprávění, do kterého se ještě vměstnala agresivní hra Motorball, která je vesměs variací futuristických her z jiných scifi bijáků, dále se zde vyskytuje přepestrá partička lovců odměn, kde se pohybuje i jeden s výsostnými na(r)cistickými sklony, a svůj prostor ve vzdálené budoucnosti dostanou i city, které v naší hrdince probudil místní mladík. Režie je naprosto perfekcionalistická. A scénář, který sepsal Rodriguez společně s Cameronem, nezůstává o moc pozadu. Celek skýtá originální kompaktnost, která má poutavé vyprávěcí postupy, dynamickou akci a skvěle kompozičně rozložené charaktery. Rosa Salazar je překvapivě velkým tahounem, ač nepatří mezi herečky, u které divákům automaticky naběhne nějaký předchozí film, v němž účinkovala. Casting nemá slabin, každá z postav, respektive každý účastník je dostatečně zajímavý a scénář mu přisuzuje, aby se během dvou hodin, co film trvá, nějak projevil, případně participoval na nějakém dějovém zvratu. Pro mě osobně byla nejzajímavější Jennifer Connelly, svoji roli v tom samozřejmě sehrály i její podvazky, ovšem Christoph Waltz, Ed Skrein a neokoukaný Keean Johnson. A hlavně jsem se po celou dobu těšil, s čím dalším nápaditým režisér ještě přijde, a rozplýval jsem se nad jeho zručností a značnou obrazotvorností. Volá to po druhém dějství, nemálo bočních dějových linií bylo rozvedeno jen tak nenápadně. Bojový andílek zaujal svým nasazením a vybranou stylovostí, která je režisérovi vlastní. 10/10 (04.07.2019)

Překvapuje mě, že napojení na mangu/anime není jen povrchní, ale celkem hluboké sžití s tradicemi, takže předpokládám,ž e američtí scenáristé přistoupili k materiálu celkem citlivě. A to v takovém detailu, jako je pseudoněmecký název bojového umění, který v sobě nese kus posedlosti Japonců pro jakkoliv nesmyslné odkázání se na evropskou kulturu. Pak je tu taky nepřirozená provázanost příběhu s vymyšleným sportem, který hraje pro život postav automaticky důležitou roli, 300 letá dokonalá žena submisivně přijímající roli dcery, protože tak (z nějakého důvodu?) fyzicky vypadá, tajuplné postavy mimo dobro a zlo nedotknutelně procházející děním (Connelly), naivní hrdinové s naivními cíli, kteří musí bojovat epické bitvy, i když by se radši od rána do večera hubičkovali.... a tak dále. Problém je, že všechny ty věci, které jsou nepochybně nesmysly, jsou v japonských seriálech/komiksech rozprostřené mezi desítky epizod/čísel a každý nesmysl je do až nesnesitelného detailu okecán tak, že jeho funkce pro příběh a psychologii postav se jeví zásadně a nevyhnutelně - kdežto v Alitě to vychrleno celkem překotně a bez skutečného zájmu a možnosti emocionální - hrdinka je nadšená z toho, že poznává svět ghetta a je to pro ni očividně pozitivní zážitek, takže je těžké chápat, že bychom měli toužit spíš po městě v oblacích, které se v tu chvíli naprosto zbytečné. Emoce a motivace postav se mění nahodile a skokově. Alita je jako rešerše na námět na anime bez toho, co dělá anime tak působivým. A místo toho zbývá jen pokroková digitální animace, která mě ale upřímně řečeno sama o sobě moc nezajímá, když není využitá k něčemu lepšímu. 5/10 (08.02.2019)

Příběh mě nezaujal a popravdě mi přišel hloupý. Ani to město se mi moc nelíbilo a působilo to na mě tak nějak levně. Alita je ale skvělá. Vypadala dobře a věřil jsem jí křehkost i ty bitky. Je prostě jen škoda, že tak dobrá hlavní hrdinka musí operovat v nezajímavém světě obklopeným groteskně debilními postavami. (13.07.2019)

Průměrná adaptace slavné mangy s naprosto otřesným 3D se až příliš táhne. Akční scény mají spád a švih, vata mezi tím ubíjí a zpomaluje tempo až k nevydržení. Zkrácení by snímku rozhodně pomohlo. Weta Digital odvedla standardní práci, převod do 3D většinu její špičkové práce pohřbil. Lituji, že jsem nepočkal tři dny a nešel na 2D. Celkově však příběh nepřináší v dystopickém světě nic nového, bohužel ani herci nijak neomráčí. Waltz je profesionál, jenže tady vypadá jako jednooký mezi slepými. Pokud by měl film silný příběh a, jak slibovaly reklamní titulky, omračující efekty, snad by to nevadilo. Přeci jen od napínavého sci-fi čekáme hlavně podívanou, nikoliv shakespearovské herce. Není zde ani jedno. Snadno zapomenutelný snímek s otevřenými vraty, který se ale možná ani pokračování nedočká. Cílení na mládež asi nebylo nejšťastnější (i když vidět člověka přeseknutého na půl pro děti až tak není, na druhou stranu na střeva ven nedošlo). Popcornové bez přidané hodnoty. (15.02.2019)

Přehnané obavy nejsou na místě. Rodriguez s Cameron adaptaci Ality nepokazili, přestože se primárně zaměřili na to, co je podle mě z nabízeného světa nejméně podstatné – krásný vizuál. Ten dává vzpomenout třeba na loňský Ready Player One či předloňského Valeriana a město tisíce planet. Takže si ony technické hody asi dokážete představit a právě ty ve spojitosti s povedenou akcí dokáží udržet pozornost i tehdy, kdy příběh viditelně skřípe. Což je docela často – proměnlivá motivace postav, občasná zkratkovitost, trošku nepochopitelná milostná linka i (záměrné) opomenutí spousty reálií potenciálně velmi zajímavého prostředí, to všechno může mrzet. Ta poslední poznámka podle všeho souvisí především s budováním otázek do pokračování, jehož budoucnost je však podle prvních tržeb hodně nejistá. Osobně bych si ho ale představit dokázal, takže Alitu mezi průšvihy určitě řadit nechci; nejen díky líbivému kabátku, ale i velmi příjemným hercům ve vedlejších rolích a nenásilně popové variaci na kyberpunk. Prostě docela v pohodě podívaná. (08.03.2019)