Fígle

Režisér vie, že divák už asi dávno neverí v zázrakoch a pekne sa pohráva s takýmto postojom dospelých k svetu. Figle je nostalgickým filmom o takom detstve, o ktoré už prichádzajú dnešné deti, ale je to aj film o nádeji, kde sny nie len vo virtuálnom existujú, ale aj v tom skutočnom sú naplniteľné. Z filmu je síce citeľná európska tvorba, príbeh sa nechce vytrhnúť z každodenného života. Ale Fígle nie pre obraz nášho európskeho sveta a života je dobrým filmom, ale pre veľkolepé a veľmi ľudské vyrozprávanie ohromne jednoduchého príbehu. Jednému šesťročnému dieťaťu môžme takto nahliadnuť do jeho vlastného boja k jemu veku primeranými fíglami. Ku koncu som zatúžila prisadnúť k nemu a len mlčky sledovať vlaky. (19.02.2011)

Pěkné, citlivé dílko, které sice není ničím výjimečné, nedisponuje ohromujícím příběhem, ale přesto potěší. Představitel Štefka byl naprosto přirozený a jeho sestra Elka zase krásná (no jo, zrzky .-) ). Srovnání s Amélií je myslím na místě i přesto, že se jedná o dva hodně odlišné filmy - míra imaginace, naivity i jistého poetického nadpřirozena je zastoupena v obou zmíněných filmových kusech. (11.02.2009)

Hezký film, který se mi v hlavě pořád vrací. To děvče v hlavní roli, Ewelina Walendziak, mi strašně připomínala mou oblíbenou Scarlett Johansson (obě jsou ostatně skoro stejně staré). Řekl bych, že režisér má celkem dost nakoukáno ze současné filmové produkce. Osobně jsem tam našel vlivy filmů, jako je Americká krása, Pulp Fiction, Obecná škola; svou poetikou mi to zase připomnělo filmy Emira Kusturici... Ale je i možné, že se pletu. "Fígle" mohu vřele doporučit všem zájemcům o současný evropský film, je to příjemná festivalová podívaná s několika nápaditými momenty, sympatickými herci, krásnou kamerou a optimistickým vyzněním. (18.09.2011)

Postava šestiletého kluka Stefka v tomto filmu ukazuje osud mnoha set mladých dětí, které opustil jeden z rodičů. Naštěstí to není můj případ, a tak nemohu zcela posoudit hloubku tohoto filmu... Zobrazuje touhu návratu osoby, která by ho podporovala a starala se o něho. Scéna na nádraží, když malý Stefek rozhazuje mince na koleje, po kterých přijíždí téměř pravidelně vlak s jeho otcem, a modlí se, aby ho táta poznal a vrátil se k nim. Anebo když ho vidí a několikrát se na chvíli se se svým otcem baví. On však ani neví, jak vypadá jeho syn, a rozmlouvá s ním jako s obyčejným malým klukem. Proto, aby měl zpět svého otce, udělá Stefek vše, co je v jeho silách.... (22.01.2008)

LFŠ 2008 FÍGLE jsou přesně ten typ filmu, kterému se snažím na festivalech nebo filmových akcích vyhnout, protože jsou to "klubovky" se závažným sociálním tématem a tesknou atmosférou, které získávají ceny za to, o čem jsou, a ne proto, jaké ve skutečnosti jsou. Televizní podívaná vyprávějící dramatický příběh, která je odlehčována výraznými komediálními prvky "na jedno použití", nám představuje jedny nudné letní prázdniny, které mohou změnit za daných okolností život všem. Divákům ale ne, protože Jakimowski neumí dost dobře gradovat a navodit tu správnou atmosféru, což se vyznačuje tím, že tu střihne dřív, než emoce stihne přijít, tu zase později, a otravně opakuje několik scén (holubi, např.), které mají být poetické, ale ve skutečnosti nejsou nikterak valně zúročeny a zdržují od vlekoucího se vyprávění. Intelektuálská nuda, kterou Asociace filmových klubů zakoupila do distribuce, není ani dobrým mainstreamem, přestože má výborně vedené herce a snaží se zavděčit všem, ani klubovým filmem, protože na to zde chybí vykreslení sociálního statutu postav. Nuda, nuda, šeď, šeď... (26.07.2008)