Únos vlaku 1 2 3

Aniž bych chtěl nějak úmyslně plavat proti proudu, Pelham jsem všem spolknul i s navijákem a dávám čtyři. Film mě pobavil, i když je pravda, že překvapivých zvratů nebo logického jednání některých postav by se v něm člověk nedořezal, ale co. Pro Scottův styl mám slabost, Travolta (hlavně jeho proslov o psím spřežení mě dostal) válel, Washington spíš takový standard, Gandolfini jako starosta dost dobrý a Turturro, pravda, takřka zbytečný. Čekal jsem zábavu, ne oscarové drama, a dostal jsem ji. Spokojenost. (11.09.2009)

Tony, 1 2 3, to sem nepatří, 4 5 honorář vrátíš zpět.. Preventivně jsem se před začátkem zakousl do dřeveného klacíku, ale blikající hračička Scott se tentokrát vcelku mírnil, tak jsem si ho zase vydělal, ať můžu nerušeně zívat. Pokud máte ploché postavy, plytké dialogy a nulové napětí, tak i jindy silně osobitý režisérský styl se náhle může státi slabinou a nepomůžou ani nabraný Denzel s mlíkem v igelitce a uřvaný Travolta, který kdyby za každé slovo "fuck" zhubnul jedno kilo, tak se ještě možná nasouká do svých kalhot z Horečky sobotní noci. Mimochodem Johne, zkus si toto v Praze mezi stanicemi Muzeum a I.P.Pavlova a primátor z Pamíru Pája ti v rámci ochrany pražských voličů.., pardon občanů, jedním mocným máchnutím cepínem rozpoltí lebku.. (05.03.2010)

Mám rád filmy, kde je jednou z postav město, zde prodávané na třech úrovních (metro-ulice-obloha). Silná herecká skvadra Washington-Travolta-Turturro-Gandolfini sice kvůli průměrnému scénáři nemá moc co hrát, ale aspoň to túruje Scott svým dravým vizuálem. A tak to celkem rychle uteče až k uondanému finále. Takže za stejnou známečku jako originál. (15.02.2010)

Zbytečné a nezajímavé, i když nudit to naštěstí nestihne. Harry Gregson Williams vykrádá sám sebe tak okatě, až to bolí (todle bylo skutečně Déja Vu), Travolta se démonicky směje a řve na všechny okolo a Denzela jsem snad ještě neviděl tak unylého, jako tady. K tomu přemíra nechtěně směšného patosu a až zoufalá lineárnost vyprávění... Takhle ne, Tony, takhle ne... (01.09.2009)

Tak to dopadá, když chce Tony Scott natočit něco civilního a dramatickýho. Jenže jakmile mu ve filmu nemá co vybuchovat a nemá dost pohybu, kterej by mohl sestříhat do ultrakrátkejch záběrů, je bezradnej. Ve výsledku si pak musí pomáhat právě berličkama v podobě nelogickejch akčních vsuvek a jiskřivě líbivejch záběrů, který naprosto bouraj tu trochu komorní civilnosti, která se tam nesměle přišla podívat. Ve výsledku to pak neni ani akční záležitost ani drama. Bez chuti, bez zápachu. (26.01.2011)