Repo Men

Debutující režisér Miguel Sapochnik má koule. Je jen škoda, že neměl víc peněz a lepší scénář, i tak se můžeme potýkat se slušným vizuálem, solidními akčními scénami i ne úplně špatným příběhem (když přivřeme obě oči). V něm jde o společnost, která nabízí umělé orgány a má ochranitelskou ruku nad řezníky, kteří pohlídají, zda všichni poctivě a včas posílají splátky. Jinak přijdou na řadu nože a jiná kuchadla. Další kličky a zvraty nicméně divákovi moc radost neudělají. Začne se totiž hrát na vážnější noty a už to není ono. Přesto jde o drsné i zábavné sci-fi béčko, které udělá radost hlavně pánům. Ostatně, ti tu vyhrávají na celé čáře i co do herecké práce. Jude Law je dravec (jeho balet s noži je vrcholnou scénou filmu), kterému sedí i pořádná akce, Forest Whitaker sice přehrává, ale i tak jim to spolu sekne. A Liev Schreiber (sakra, vůbec jsem netušil, že klátí Naomi Watts) si užívá další malou zápornou roli s patřičným apetitem. Naopak ženské postavy hrají spíš tu vážnější notu a.. jsou spíš otravné. No, i když se na plátně krví nešetří, * v hodnocení tak nějak šetřit musím. Takže mírný nadprůměr!! Sapochnik má budoucnost.. (14.11.2010)

Dost zvláštní film. Už od začátku jsem obdivoval, jaké hlavní hrdiny jsme dostali k dispozici. Prvotřídní sadističtí, prací orgánových exekutorů posedlí hajzlíci, kteří se takřka ničeho neštítí, zároveň nepobrali moc inteligence. Přesně takové gumy, jaké vám v pražské MHD kontrolují jízdenky. Odvážný krok, říkal jsem si. Jenže pak přišel v pořadí třetí Lawův knockout a s ním i prapodivná proměna a i největší zádrhel celého filmu. Jednak mi až do konce filmu vrtalo hlavou, proč Unie svému zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz to nové srdce prostě nezaplatí, no a jednak ta změna z cynického sráče na útlocitného dobráka byla víc než blbě uvěřitelná. Každopádně film má svojí atmosféru a styl, je podobně "bezcitný" jako třeba Equilibrium, totálně svérázný a divný, brutalita je vizuálně úžasná, Oldboy scéna potěšila, zvlášť ve chvíli, kdy přišlo na řadu kladivo a tvůrci se tak jasně přiznali. Finální zvrat mi přišel hodně přitaženej za vlasy a hlavně k ničemu, ale srdíčko trošku rozbušil, to jo! (20.09.2010)

Soundtrack Marco Beltrami: 1. Sway - Perez Prado feat. Rosemary Clooney ,2. Release Yo' Delf (Prodigy Remix) - Method Man ,3. 54-46 Was My Number - Toots & The Maytals ,4. Every Day Will Be Like A Holiday (Single/LP Version) - William Bell ,5. Feeling Good - Nina Simone ,6. Sing It Back - Moloko ,7. Nausea - Beck ,8. Burn My Shadow - Unkle ,9. Love Lives - Dave Stewart ,10. Every Day Will Be Like A Holiday - RZA (featuring Stone Mecca and Reverend William Burke) ,11. Dream A Little Dream Of Me - The Mamas & The Papas ,12. Repo Mambo - Marco Beltrami (05.05.2011)

Doktoři Sova a Blažej, kterým zdatně sekunduje aparátčík Dr. Cvach v poněkud brutální a syrové poloze, divím se, že například takový JUDr. Sokol, pták (rozuměj čurák), ještě nic podobného nepraktikuje. Je to přece taky dochtor, kurva, veterinář, a byl prý asi stentem na Barrandově. Slova dalšího klasického, filmového vejšplechtu, tak já vám předepíšu pudr a podepíšu se MUDr, mně připomněla, že jsme opět jako národ předběhli dobu, zase, protože bezva obchodní podmínky posvěcené našimi kašpary tu máme již dávno, na co čekat, že? Dokonce si pohrávám s myšlenkou, že by nebylo od věci sehnat nějakou tu kačku a těm umrdancům s poškozením mozku prodloužit život... pochopeytelně s poněkud jiným scénářem než zažíval Remy. Místy trochu táhnoucí se příběh, který je ale přesto už kvůli předloze vysoce nad průměrem. Nečekat, prosím, závěrečné hromadné poskakování, tleskání a všeobjímání... ona řezničina veselá není. (22.06.2014)

chytlavá absurdně nasazována hudba, skvělé akční scény, dobrá herecká sestava, neveselá budoucnost, a krev tryskající téměř neustále. Aneb recept složený z takových ingrediencí, kterými se tvůrci přesně trefili do mých oblíbených jídel.. Jude Law je čím dál víc sympatičtější, Whitaker budí respekt, Schrieber je prostě výborný, Braga tak akurát pěkná.. První polovina opravdu morbidní a jiná, pak už to jede podle zavedených pravidel, kdy jeden člověk chce něco dokázat proti společnosti.. Takže to by bylo trochu slabší, nebýt těch ultrabrutálněcool akčních scén, které vyvrcholí uličkou s růžovými dveřmi.. Ta scéna, ať už opisuje nebo ne, je pro mně jedním z vrcholů akčního žánru. Dokonalý příklad spojení skvělé kamery, dobré choreografie, zbraní, krve a hudby do jednoho úžasného celku. Nestává se mi to často, ale u této scény mně vždycky mrazí. No a pak je vše zase postaveno na hlavu perfektní závěrečnou pointou.. Velmi poctivá, upocená, krví zbrocená akční scifi s nějakým tím podtextem.. sympatie roku (09.02.2011)