Souboj Titánů

Když se před časem ohlásil remake Souboje titánů, velká část publika zajásala, že v novém podání bude Perseův příběh něčím víc než pohádkou, kterou vylepšuje hlavně nostalgie. Bude vizuálně přitažlivý, adekvátně akční nebo svěže dobrodružný. Když remake přišel do kin, byla najednou z původního filmu nedotknutelná hollywoodská legenda a z triků, které působily nepatřičně už ve vzpomínkách z dětství, pak najednou příjemně staromilská podívaná. U mě zůstane originál milou připomínkou dávných let, ale Leterrierova verze, to je jiná káva. Perseus jako pomstychtivý a odhodlaný bojovník, jeho družina jako něco víc, než jenom anonymní skupina pomocníků, přenádherná Ió a hlavně celá druhá polovina filmu, která nedává ani na chvíli vydechnout a z přitažlivého popcornu dělá nezapomenutelnou jízdu skrz řeckou mytologii. K bezchybnosti má sice tenhle souboj s bohy daleko (až do doby, než Perseus vyrazí z Arga, jsem se do tempa dostával hodně pomalu), ale na dobrodružné velkofilmy slyším hodně ochotně a velmi rád, stejně jako na řecké báje. (21.04.2010)

Skoro ukázkově nefunkční blockbuster, což překvapí o to víc, že jeho režisérem byl Louis Leterrier, který neměl problém s tempem vyprávění a rytmizací scén (KURÝR), prací s klišé a schématy tak, aby vyznělo obojí neklišovitě a neschématicky (UTRŽENÝ ZE ŘETĚZU), řetězením atrakcí (KURÝR 2) a oslovováním různých diváckých skupin v rámci jedné scény (NEUVĚŘITELNÝ HULK), přičemž všechny jmenované tituly spojoval dobře vedený charismatický herec. Jako přehlídka přehledně snímaných, o něco chaotičtěji stříhaných a hudbou uměle dynamizovaných atrakcí jde o mírně podprůměrnou zábavu, ale jako vyprávění film naprosto selhává ne kvůli prostoduchosti fabule a špatně dávkovaným informacím, ale kvůli nedostatečnému vykreslení fikčního světa i jeho pravidel a tím, že se v závěru tak nějak zapomene na to, že se celou dobu pracovalo s oidipovským narativem. V takovém případě už ani nevadí, že nejenom postavy, ale i předělávka nebývale temného originálu není dostatečně motivovaná a svou cílovou diváckou skupinu - mladé náctileté muže - oslovuje přidáním gore a odkazů vedoucím ke srovnání, z nichž SOUBOJ TITÁNŮ vyjde vždy s prohrou. Navíc se obávám, že mnohé campy kvality řady scén nebyly záměrné... A Buba už raději nechte spát. (15.04.2010)

Leterrierovi sa druhý filmový kult vzkriesiť nepodarilo a rozporuplné reakcie sú teda na mieste. Nech už originál pôsobí akokoľvek staromódne a jednoducho, stále ma dokáže pobaviť, upútať a filmovo zasýtiť. Slušná efektová stránka tohto filmu to všetko len tak ľahko nevynahradí. Príbeh má množstvo trhlín, ktoré však do seba bohužiaľ nezapadajú, dej filmu a hlavne záver je veľmi hrr. Hudba celkom slušná, efekty na výbornú, niekedy som ľutoval, že nie som doma a nemôžem si niektoré scény pretočiť. Jednoducho bolo vidno, že aspoň toto je Leterrierova parketa, ale celý kolos utiahnuť nedokázal. 3D spracovanie naozaj nič moc, viac som si ho užil v upútavkach na filmy pred začiatkom predstavenia. 55%. (19.04.2010)

Ze všech stran jsem slyšen jenom samé posměšky a neúctu k tomuto filmu, ale uznání a obrovská chvála jsou na pravém místě. Tento snímek je dokonalý v každém směru, přesně jako jeho předchůdci se mu nedá skoro nic vytknout a kdo říká něco jiného, tak ať se podívá znovu a tentokrát ať zkusí otevřít oči ! (22.07.2010)

Tak nám pan Leterrier vyrazil na tah. V baru Olymp vypil láhev archivního Clash of the Titans 1981, zívl pár dvojitých panáků prstenů Jacksona (Danielse), vykouřil 300 cigaret Thermo s phyltrem a jako šláftrunk přidal jeden džin z Transformertonicem. Jelikož ten chlapec neumí pít jak Dán Mikkelsen (jediný světlý bod filmu) a v kapse mu zbyly jen 3Dolary, vyhodil ho barman na vzduch, kde o kousek dál z toho všeho hodil strašlivou šavli na zápraží domu pana Harryhausena, div se mu přitom z opačného konce nerealeseoval Kraken. Nyní devadesátiletý stařík Ray by mu možná nabídl Aspirin, ale zrovna předevčírem ho okradli politicky korektní Pegasové z Harlemu, takže raději teď moc nevystrkuje nos ven. Já vím, Louisi, producentské tlaky mohou být hrozné, ale když ti nejde chlastání, tak nechlastej..! Celou dobu jsem se snažil dívat Medúze do očí, ale nepomohlo to. Příběhovou katastrofu bez tváře utopenou v digitálních efektech a v ní nejpřeceňovanějšího herce současného Hollywoodu, který škálou výrazových prostředků připomíná víko od rakve, jsem si vychutnal až do konce, kdy Hádes zmizel v podsvětí, aby se za čas vrátil jako Amon Göth.. Nu co, alespoň že skalní fandové Liama ze Severního Irska mohou bez skrupulí zvolat: „Neeson je Bůh!“ (21.09.2010)