Červený pás

Mikeova poctivost už se dnes asi nenosí, za vším jsou prachy, což je ovšem škoda. Snímek se rozprostírá mezi hloubáním a zápasem, vše je perfektně vyváženo a ničeho nepřebývá. Jiu-Jitsu je zde uděláno o poznání poutavější než je, protože mě osobně příjde jako jedno z nejnudnějších bojových umění. Chiwetel Ejiofor nám předvedl, že žádná situace není bezvýchodná a můžeme z ní vyjít s čistým srdcem bez podvodů. (06.02.2009)

Pilířem vyprávění tu není bojové umění ani onen zmanipulovaný turnaj. Děj se trefuje do současné společnosti, která stojí na základech plných podvodníků a mafiánů. Co ale Mamet rozehraje, prostě nedotáhne. Nepotřebuju prošlapané cestičky, ale jeho svět je prostě až zbytečně neproniknutelný a nepřístupný. Rozehrávka prostě skončí někde na půlicí čáře a k útoku se tahle skvadra vlastně ani nedostane. Což je přinejmenším škoda s ohledem na velmi slušné herce v čele se soustředěným Chiwetelem Ejioforem. I když musím ještě připomenout, že jsem se těšil na Tima Allena, ale jeho angažování je krokem vedle – nepřesvědčivá, mizerně napsaná i zahraná postava. Vše se řeší penězi (možný SPOILER: manželka podlehne a zradí, kamarád si raději prostřelí hlavu), hlavní hrdina vydrží, ale otázkou zůstává, zda to divákovi stačí!! (31.07.2012)

Verdikt: Čekal jsem pěkný a příjemný film, který mi zpříjemní jeden nedělní večer. Dočkal jsem se filmu, který ve mně zanechal spoustu otazníků, na které vlastně ani nechci znát odpověď - docela tragédie. Vztah hl. hrdiny s jeho ženou, která, jak jsem pochopil, byla sestrou jeho nepřátel - brazilských 'mafiánů', pořádajících ultimátní zápasy, kteří se kamarádíčkují s agentem jednoho herce, který se šel záměrně porvat do baru, kde se nachází náš hl. hrdina, aby ho hl. hrdina vzápětí zachránil, byl odměněn, ale jak posléze zjistí byl lacině zneužit, přišel o všechno - nejen o jakýsi pofiderní nápad se třemi kuličkami (2 bílé = propustka, 1 černá = handicap), ale i o peníze, kamaráda, o čest a celé to byl od počátku jeden dábělský plán? Čí plán? Do toho uměle nastrčena scéna s právničkou Emily Mortimer (chudák přece nemá peníze, ale právníka potřebuje - rozbije mu tedy okno a pak mu zdarma poskytuje právní služby), podivné situace - zápasy byly nelegální a proto měl hl. hrdina morální problém se jich zůčastnit? Nebo byly legální a plně profesionální- vysílání v TV, policie u ringu? Pokud byly profesionální, proč tam bylo naprosto amatérské zázemí? Japonský velmistr, jediný držitel červeného pásu na světě tam sedí mezi ostatními lidmi na tribuně? No a poslední desetiminutovka to zabíjí úplně. Mám pocit, že kdyby místo Ejiofora obsadili Van Dammeho (role pro něj jako stvořená), tak je z toho ''pěkné'' moralizující béčko, takhle je z toho pěkná, rádoby intelektuální a komorní blbost, kdy scénarista moc nepřemýšlel (nebo si s jeho myšlenkami pohrál nezbedný šotek ve střižně). There's always a way out. You just have to find it. -> Já jen lituju, že jsem se nechopil téhle citace z filmu, díval se až do konce a nevypnul to, ale když ona ta hloupost byla opravdu dobře zamaskována... (10.08.2008)

Je mi to fakt velmi luto, ze nemozem dat viac ako tri hviezdicky. Cakal som proste nieco viac. Vela v tomto filme zostalo neobjasnene. Mozno to mohlo by o trochu dlhsie a scenarista by tak mohol venova viac casu vedlajsim postavam, ktore zastali napriek svojej potencii nevyuzite. Takto nam na zaver ponukol len nicim vynimocnu bitku, ktora nic neriesi. Namet je sice dobry, ale bohuzial zle napisany. Skoda mohol to byt skvely film. (23.10.2009)

Já jsem se komentáři k Červenému pásu moc dlouho vyhýbal, protože jsem prostě netušil, jak ho okomentovat, ohodnotit, jednoduše nic. Nevím to tedy ani nyní, mé pocity z něj jsou zkráka pro mně stále naprosto neuchopitelné a velmi těžko vysvětlitelné, ale já ho prostě nevstřebal. Sice jsem od začátku věděl, že jdu do filmu, který je o boji, ale akce se v něm nedočkám. Celé je to o duchovní síle, o víře v lidskost, o odhodlání pro věc a tak nějak podobně. Ale ať jsem se po celou dobu snažil jak chtěl, pocity jsem z toho neměl pořád vůbec žádné. Červený pás na mě zkrátka nezafungoval ani emocionálně, ani efektně, ani věrným zobrazením lidských charakterů, a to ať už těch prohnilých, tak těch čistých. Nakonec mě tak oslovil svým výkonem, ovšem to zas nebylo žádné překvapení, pouze Chiwetel Ejiofor, kterému jsem zbaštil každý jeho výraz, každé gesto, každý čin. Ale jinak zkrátka nevím. Červený pás tak musím označit za prazvláštní a především originální snímek, který si právem zaslouží mnoho obdivovatelů, na mě ale svým poselstvím zapůsobit nedokázal. (13.11.2011)