Vzhůru do oblak

Nemá cenu to okecávat: velké životní pravdy tu znovu nenajdete v jiné než velmi polopatické podobě, ale o to u Pixarů nejde. Tohle studio každým filmem zraje a oslňuje malé výpravnou akcí a velké schopností přivádět na plátno nestárnoucí dětské sny. Příběh Carla a jeho podivné družiny místy uchvátí emocemi (hlavně úvodní retrospektiva je božská) a místy pobaví první signální (pro někoho asi až příliš infantilně, ale budiž). Nelze popřít, že se opět jedná o kompilaci několika kraťasů, jejichž úroveň není zrovna stabilní, ale celkový dojem směřuje jednoznačně vzhůru do oblak. (12.08.2009)

Nejen důkaz toho, že na dobrodružství není nikdy moc pozdě, ale hlavně potvrzení, že ve správných režisérsko-animátorských rukou se i z neobvyklého poskládání několika oblíbených klišé dá udělat perla. Doteď totiž žasnu nad tím, že drama o nesplněných snech si s dobrodružnou podívanou neodporuje, ale perfektně jí dodává hlubší rozměr. (20.08.2009)

"Blbé veverky!" Velké dobrodružství, v němž se trochu ztrácejí malé, ale důležité emoce. Nejsilnější část, příběh jednoho života, film otevírá, a úplný závěr je oproti ní poněkud mdlý. Rozmlsán prudce vzestupnou kvalitou předchozích pixarovek (Auta, Ratatouille, Vall-I), musím tentokrát se smutkem v prstech napsat, že Vzhůru do oblak je jenom vysoce nadprůměrnou akční komedií o životě, dětech a rodičích (jenom nevím, jestli divačky akceptují mateřskou rovinu vyprávění, přítomnou díky samici smyšleného ptáka). 85% Apendix: Vyplatí se vidět ve 3D. Zajímavé komentáře: POMO, Cervenak, ifa (21.08.2009)

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)

Pixar jede! Z posledních tří filmů je pro mne "Up" někde "in the middle". Ratatouille byl po všech stránkách vrcholem animovaného filmu vůbec. Zato WALL-E mne tvrdě zklamal. Vzhůru do oblak je příběhem starce, který si chtěl splnit svůj dětský sen. Přitom zažívá různá dobrodružství, při kterých pobaví nejen dětského diváka, ale i toho dospělého. Laskavý a nevtíravý humor je devizou, kterou postrádá film předchozí. Stejně tak závěr je pak přehlídkou akce, chtělo by se říci, obstarožní 3D animovaný James Bond. (07.07.2009)