Vzhůru do oblak

Když jsem před pár dny uviděl nominace na Oskary, tak jsem si říkal, co sakra dělá animák v hlavní kategorii? Jenže čerstvě po zhlédnutí tohoto snímku to začínám chápat. Když je totiž něco takhle vychytané (začáteční životní příběh) tak vtipné ("Veverka!", souboj staříků) a tak krásné, tak mi nedělá problém uznat fakt, že i do téhle kategorie patří. Vzhůru do oblak je další skvělá Pixarovka (já vím, kdo by to byl od Pixaru čekal, že? :-)) která mě chytla od začátku a pustila až na konci. Skvělá hudba, skvělý příběh a hlavně hravá myšlenka (dům poháněný balónky). A to se mi na Pixarovkách líbí, i když jsou určeny hlavně pro děti, tak ani dospělí se u filmu nenudí. Zkrátka a dobře, viděl jsem tento film zatím jednou, ale už teď si u mě získal místo v TOP 10 animáků! P. S. Je zvláštní, jak mají animáky skvělý dabing. Pes Doug namluvený Pavlem Liškou byl opravdu skvělý! (05.02.2010)

Útěk, vlastně spíš balonkový úlet do divočiny- tentokrát opravdový, který ukazuje, jak propastný zeje rozdíl mezi pixarovským snílkovstvím té armády animátorů a pennovskou zaslepenou naivitou. Proaktivní senior, teoreticky aktivní skautík a mluvící pes reprezentují různé druhy osamění, ale coby metafora odcizující se civilizace, rozpadu komunity a rodiny je tento uzavřený mikrosvět překvapivě funkční, vesele rozmarný a emočně působivý. Dokonce i notoricky roztomilá fauna je tentokrát vykreslena v neobvyklém modu. Velký náboj do světa dobrodružství ale dodala starosvětská muzika, díky které se navzdory pokrokům ve vědě ukotvil film do doby bezvěké. Pro duševně dospělé jsou tato oblaka příliš vysoko, ale pokud trpíte Peter Pan komplexem a přesvědčením, že omnia vincit amor, pak směle- nowhere but Up. A vezměte s sebou Ellie- než bude pozdě. 85 plus (24.08.2009)

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)

Na začátek jen jedno krátké zamyšlení: Kdy se z kina stal bufet? Chroup, křup, mlask... VZHŮRU DO OBLAK je multigenerační snímek u kterého se musí bavit každý. Špičkové akční scény, romantika nejtěžšího kalibru a dechberoucí dobrodružství, které po vzroru starých průzkumnických filmů člověka vrhne do neznámého, nebezpečného ale zároveň překrásného světa. Příběh tvoří neuvěřitelná spojnice několika životů. Důchodce, chce stůj co stůj završit svůj (stěhovatelský) plán, lovce (jiný důchodce) jež pase po trofeji která mu neustále uniká, osamělý chlapec co chce pomáhat (důchodcům) a matky starající se o své děti. Do tohohle kolotoče přidejte létající dům, mluvící psy, ptáka uličníka a pořádnou kopu legrace. (25.09.2009)

„To budem musieť aspoň miliónkrát prestupovať!“ Spoilery. O Hore som pred pozretím vedel len to, že v deji figuruje deduško, ktorý si k svojmu domu priviaže tisíce farebných balónikov (aké kúpite na jarmoku) a odletí v ústrety dobrodružstvám. Nevedel som nič o Južnej Amerike (to je v Amerike, ale v južnej), skautovi, stratenom a znova nájdenom dobrodruhovi, vzducholodi, psoch, obrovských vtákoch. Myslel som si, že celý dej sa bude odohrávať v dome, ako Zathura - Vesmírne dobrodružstvo, ale samozrejme lepšie, veď je to Pixar. Takže zvratmi a postavičkami rôznych živočíšnych druhov som bol príjemne zaskočený a dokonca som plakal už v prvej polhodine. Možno som čakal temnejší koniec (ale ten som čakal už pri Monsters a.s. a nič), ale i tak prevláda bez debaty spokojnosť. Blbé veveričky! P.S. K dabingu sa väčšinou nevyjadrujem, ale ak budete mať príležitosť medzi slovenským a českým, siahnite po českom, pretože Pavel Liška. V jeho podaní je „ukrýval som sa pod verandou pánešek, ale potom som si uvedomil, ako ťa milujem“ niekde úplne inde, ako v sterilnej slovenskej verzii. (28.05.2011)