Teorie chaosu

Frank má šťastné manželství, šikovnou dceru a normální život. Dělá podnikové školení o tom, jak správně organizovat a využít svůj čas. Všechno má pečlivě naplánováno a svůj denní rozvrh má přesně sepsaný na lístečcích. Jednoho dne mu ovšem ženuška posune čas o 10 minut. Díky tomu Frank nestihne trajekt, který ho má dopravit na místo přednášky, a tím se nechtěně spustí řetězec následujících událostí. Frank se tak zvláštní shodou okolností dozví, co se nikdy neměl dozvědět. Nečekejte nějakou ztřeštěnou komedii, ale inteligentní a možná tak trochu jiný film. Závěrem snad jen: Relax, life is a mess... (05.06.2008)

14.8.2010 ~ Frank má perfektní plány, vše má minutu po minutě naplánované, vše má své pevné místo a pevně daný čas. Co s tímhle pohledem na svět ale dokáže udělat pár skleniček na baru... ~ Frank si žije šťastně, má milující manželku a krásnou zdravou dcerku a výhled na krok vpřed ve svém zaměstnání. Jednoho rána mu ale manželka záměrně posune čas na hodinkách o 10 minut zpět, čímž mu chce do jeho časem striktně plánovaného života přidat 10 minut navíc. Díky tomu ale Frank nestihne přívoz, zpozdí se na svoji přednášku o správném využití času, má tím rozbitý celý denní harmonogram a nervy si se svým nejlepším přítelem uklidní několika skleničkami na baru. Díky oněm skleničkám ovšem končí na pokoji s místní, řekněme, lehčí dámou, do toho ale volá manželka a, ač s ní nestihl Frank ani nic mít, oheň je na střeše. ~ To by ještě zdaleka nebylo tak hrozné, kdyby Frank ve stresu nejel autem domů, po cestě nesebral auto s mladou řidičkou, co právě rodí, neodvezl jí do nemocnice, tam ji omylem nezapsali jako jeho manželku, což se dozví Frankova pravá manželka díky telefonátu z nemocnice, a Frank se nerozhodl řešit důkaz pro manželku lékařskou cestou. Frank má díky testům štěstí, je naprostá jistota, že on otcem dítěte rodící řidičky není. Na druhou stranu štěstí moc nemá. Díky testům je totiž také naprosto jisté, že není otcem žádného dítěte. ~ Jak se s tím vyrovná Frank, se svým akurátně rozvrženým životem, jak jeho manželka, se svojí "večírkovskou" šmouhou na svědomí, a jak Frankův dlouholetý nejbližší přítel, který o následcích jednoho dávného večírku neměl ani ponětí? ~ Jak mi nikdy herectví a modelingová uhlazenost Ryana Reynoldse nijak zvlášť nesedělo, tady se mi naopak dost líbil, protože to nebyl jenom romantický xicht, ale i naštvaný xicht, zdeptaný xicht a díky frustraci i komediální xicht. Díky němu a komediálním drobným vložkám, které zapadaly do příběhu a vlastně byly úplně normální, takže si film nehrál na nic třeskutě vtipného, ale zůstával stále spíš lidským dramatem mnoho let podváděného "vlastně-ne-otce", se mi 'Teorie chaosu' dost líbila, což bych po prvních minutách, kdy jsem uviděl Ryana, vůbec nečekal. Ani přesto se ale nějak nedokážu zbavit dojmu přílišné délky filmu. Ačkoliv to zní divně a nedokážu vůbec říct, co by šlo vystřihnout nebo zkrátit, protože asi nešlo, prostě mám ten pocit, že to mohlo být kratší. Prostě pocit. ~ "Sebevraždu? Jakou sebevraždu? Já tu páchám vraždu!" (25.03.2013)

Ale no tak. Tahle snůška povrchních rad s naprosto nesympatickými postavami (všemi, od začátku), to koho a proč napadlo natočit? Teorie chaosu je sama o sobě jistě zajímavá, ale ne v tomhle nudném filmu. (A mimochodem, kluk, který si vezme holku, co se týden před tím válela s jiným borcem 14 dní, je u mne pitomec.) (08.04.2011)

Mám dva známé, kteří se dostali do podobné situace. Ne - neměli každodení plán rozepsaný na kartičkách, ale vinou náhod se dopracovali ke stejnému zjištění, jako Frank. Jeden z nich pak víceméně jeho příběh kopíroval a protože jsem se toho všeho účastnil jako dobrovolně nedobrovolný pozorovatel, působilo na mě Chaos Theory víc než pravdivě. A i dojemně a příjemně. Velkým překvapením pak byl pro mě výkon Ryana Reynoldse. 85% (30.01.2010)

Teorie chaosu... a ano, celý film je sám o sobě chaos. Hlavní hrdina nám (a nastávajícímu své dcery) vypráví příběh o tom, jak se seznámil se svou ženou. Zjišťujeme, že byl odnepaměti zatvrzelým "plánovačem" a jeho život byl založen na rutině a dodržování "plánů". Dostane se do prekérní situace, kdy si jeho žena začne myslet, že ji podvádí, ačkoliv se jedná o nevinné nehody, aby nakonec zjistil, že jeho sedmiletá dcera není jeho, ale jeho nejlepšího přítele, s kterým měla jeho žena poměr krátce předtím, než si spolu začali. Celý jeho život je tím pádem naruby a začne jednat spontánně a konečně si užívat života. Dostáváme se do spleti citů - láska versus nenávist, odpuštění versus doživotní zatracení. Bohužel film nefunguje ani jako komedie ani jako drama a balancuje nad ubohým patvarem zbabraného vztahu. Jediný herecký výkon, který se dá ohodnotit je Reynoldsův, který kupodivu dobře zapadl do role podvedeného taťky, ale film nezachrání. Druhé shlédnutí u mě nehrozí, ale jistě se najdou tací, kterým film řekne více, než mě. U mě skončily naděje hned na začátku, kdy si jej vybere z bandy kamarádů podle toho, kdo si jak nazývá penis... PS: Asi je pravda, že se tento film více líbí mužům než ženám, ačkoliv mi hlavní hrdina a jeho myšlenkové pochody nepřišly moc chlapské :) (02.05.2011)