Duna

Knižně je Duna tak ucelené dílo, že obsahem je opravdu hodně těžké předat veškeré autorovy myšlenky do takového díla, jako je právě film. Denis Villeneuve ale udělal vše pro to, abych z kina odcházel v dobrém rozpoložení a s pocitem, že jsem viděl něco naprosto jedinečného. Byť si ve filmu plno myšlenek divák musí uhlídat (pokud zná knižní předlohu) nebo domyslet (pokud ji nezná). Během čtení na mě kniha působila, jako když předává celou řadu ekologických poselství, což zde vlastně není. Naopak se jedná o artový sci-fi kousek s úchvatným vizuálem, malým množstvím akce a epickou hudbou z pera Hanse Zimmera. Ta sice není natolik přátelsky poslechová, jako u jeho dnes již klasických melodií, ale o to emotivnější je v průběhu celého filmu. A to především v kombinaci s úchvatnými záběry, kde scéna, to pastva pro oči. Doufám, že se filmu bude dařit, protože pokračování by si v podobném duchu jednoznačně zasloužilo. (22.10.2021)

Nemít doma milovníka Duny, asi by šla kniha i film mimo mě. Každopádně jsem ráda, že jsem do tohoto světa pronikla. Je tedy pravda, že po traileru jsem řekla: "Dobře, hraje tam khala Drogo, tak já na to s tebou půjdu. 🤣" Ale nakonec jsem se před premiérou poctivě připravovala s knihou. Co Vám budu povídat.. Sci-fi mám ráda, ale jen v podobě filmů, očividně. Moje fantazie při vyprávění pana Franka Herberta byla úplně bezradná. Prostě nejsem technický typ a jeho svět byl pro mě těžko uchopitelný.. A pak mám dost blbou paměť na jména, takže někde kolem čtyřstý stránky jsem se začala konečně orientovat, kdo je kdo 🤣🤣🤣 A když se blížila premiéra, začala jsem si říkat, jak chtějí tohle natočit? Víc jak půlka knížky je prakticky jen o tom, kdo si co myslí 🤔 a vlastně se tam toho zas tolik neděje? O to víc musím uznat, jak je první část filmu opravdu propracovaná. Když upustím od nějakých malých detailů, že bílého chlapa ve filmu hraje černoška 🤣, že nějaké momenty, které bych tam čekala, tam nejsou.. Tak je film fakt poctivá kinematografie. Vizuální stránka naprosto dokonalá.. ale to už v dnešní době asi nikoho nepřekvapí.. Ale zase ti herci!!! Všechna čest, že se stále objevují nové tváře, kteří mi vyrazí dech.. Se snad dám ještě na zajíčky 🤣Timothée byl v roli Paula opravdu nepřekonatelný. A že dokáží natočit tak ukecanou knihu, prakticky s minimem dialogů,.. To nepochopím.. Takže.. Stala se ze mě fanynka Star wars, kvůli příteli, a teď i fanynka Duny 😊😊😊 teda až na ty červy 🤢🤣 (24.10.2021)

Vizuálně zážitek a po letech výmazových superhero sraček vyloženě těší zajít na umělecký blockbuster s přesahem a silnou atmosférou, realizace pouštní planety výborná, přesto nejsem nijak extra unešený. Všechno je šíleně epic a zpomalovaný, což po dvou hodinách omrzí až prudí. S žádnou z postav se mi nepovedlo splynout, vlastně je mně celý další osud lhostejný. Neduživý Timothée mi nesedí a asi nikdy nebude. Přičemž je to temný, mělo to být krvavější (protože rating? trapas). (29.10.2021)

// Pět řad politiky ze Hry o trůny narvaných do dvouapůlhodinového filmu, který je paradoxně i přesto velice pomalý jak v budování světa, tak napětí. Jenže v tomhle případě jsou ty komornější momenty opřeny buď o skvělý soundtrack, nádhernou kameru, nebo výborné herce (Rebecca Ferguson je tady neskutečná), takže se člověk v podstatě jen modlí, aby to kvůli tomu celé neskončilo moc brzy, protože ještě nemá dost. Takový hlad po zápletce jsem v kině neměl ani nepamatuju, Villeneuve ale naštěstí nepřestává servírovat. Ať už jsou to dechberoucí akční sekvence, momenty zrady, či hutné vize toho, co se teprve stane. Je to vlastně strašně fajn vidět na velkém plátně zase jednou nový svět představovaný s takovou důkladností, jako to kdysi činili Lucas, Jackson, nebo třeba právě Benioff s Weissem. Villeneuve na to jde sice trochu jinak, jeho film se tak oproti těm výše zmíněným látkám dost vymyká, a určitě to nesedne každému, pokud na tu jeho hru však přistoupíte, čeká vás ten typ zážitku, který se v kinech objeví jen jednou za pár let. Užijte si ho. 9/10 (23.09.2021)

„ALE ARRAKIS JE ARRAKIS. A POUŠŤ POHLTÍ SLABÉ JEDINCE. MOJE POUŠŤ. MŮJ ARRAKIS. MOJE DUNA…“ ///      Tohle bude ten typ filmu a vyprávění, na kterej musíte mít náladu. Nečekat bitvy lítajících talířů či řežbu svítících mečů, ale připravit se na zapojení šedý kůry mozkový, páč ne všechna poselství jsou vyřčena nahlas. Navíc se tady bere všechno a všichni strašně vážně. Čekal jsem, že vizuál zastíní příběh. Zbytečně. Baví mě jak první vypravěčská polovina, tak i ta druhá, pouštní a podivuhodná. Půlku filmu „dělá“ Zimmerova hudba. Hercům zase Villeneuve vtiskl neuvěřitelný charisma. Postavy zbytečně nežvaněj, hodně toho řeknou pohledem a gesty (někdy doslova) a takovej Chalamet je pro mě překvapení jako prase. Pak třeba i to, že Momoa (jako „Duncan“) je lepší než celej Aquaman. Když už jsem u herců – maskéři se kurevsky vyřádili! Taky mě překvapilo, kolik (těch známejch) si tady mírnix týrnix umře. Epickej zážitek, kterej těží z digitálního megalomanství a malejch detailů, jako je třeba „příchod“ červa, Ibadovy oči, Hlas nebo Ornithopter. Po dlouhý době jsem zase chtěl, aby něco neskončilo…   ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1965 napsal Frank Herbert, neznám. 2.) Miluju písek víc než vodu. Proto furt plivu.       /// PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ***  NAPĚTÍ  ** (22.10.2021)