Duna

Nemyslel jsem si, že zrovna v případě Villeneuvovy Duny (i pro mne se jednalo o jednoznačně nejočekávanější film roku) budu nakonec souhlasit spíše s těmi rezervovanějšími ohlasy. Rozhodně je svěží vidět v kině po všech těch barevných sračkovitých blockbusterech od Disneyho, Marvelu a Netflixu něco drahého a zároveň dospělého, co se nesnaží nadbíhat pitomým teenagerům. Duna taktéž rozhodně je skvěle natočená - ve smyslu řemesla, triků, výpravy. A není sporu o tom, že se jedná o esteticky vyjímečně vytříbené dílo, je zážitek na ty obrazy koukat, byť jejich krása je značně strohá. Ale přesto se nemůžu přinutit k nadšení. V první půlce tam k němu ještě náběh byl, představení vesmírné politiky, těch různých tajných plánů a intrik mě spolehlivě zaháčkovalo a těšil jsem se, jak to bude gradovat. Ale v druhé půlce najednou skončíme čumákovat v poušti a film mě ztratil. A může za to patrně to, že u mne nedokázal vzbudit žádný vztah k postavám. Jsou to všichni studení čumáci. Ani s tím Chalametem, kterého mám jinak velmi rád, jsem to prostě neprožíval. Postava, kterou hraje Jason Momoa, pak má patrně sloužit jako "srdce filmu", ale vždyť ji reálně vlastně vůbec nepoznáme! Jeho vztah s Chalametem je vystavěn čistě tím, že se párkrát přátelsky obejmou. Jinak o něm nevíme nic, protože jsme si s nimi nic neodžili. A tak je to tu se všemi, a těžko si k nim pak vypěstovat nějaké emoční pouto. A ničeho jiného než emocí se v první Duně potenciálně chytnout nedá, protože "děj" stihne tak tak začít, ale k ničemu nedospěje ("It begins" je opravdu přiléhavá hláška na plakát). A akce není Villeneuvova nejsilnější stránka. (21.10.2021)

Star Wars pro nové milénium. Denis Villeneuve si díkybohu na Duně nevylámal zuby jako svého času David Lynch. Co se předlohy týče - Villeneuve nezfilmoval celý první díl Duny, ale zhruba její třetinu, takže se můžeme těšit nejméně na 1-2 pokračování. A pokud to bude úspěšné, tak se z toho třeba vyvine něco jako Hvězdné Války pro (mladší) dospělé...velká a výpravná sci-fi sága s pohádkovým (mýtickým) základem... (05.11.2021)

1984 všichni bílý a bez soudnosti, 2021 všichni černý a bez koulí (doslova). Povinná šovinisticko-rasistická poznámka check. Nicméně by mě nenapadlo, že budu mít někdy takové nutkání zvednout hodnocení Lynchovy cringe pohádky. (2,5* - generický shluk sci-fi propriet - malé bezvýznamné plus za vážky - viděno v Theatre Deluxe, takže nikdo nemůže nic říct jako). (25.10.2021)

Bude to znít zaujatě, ale běžte na to do kina. Jedině tam totiž "Duna" správně duní a naplní svou podstatu krajně senzorického díla. Impozantní výjevy gargantuovských proporcí, kde lidské postavy zpřítomňují svou malost vůči rozlehlému okolnímu prostoru, který se marně pokouší si podmanit, se snoubí s takřka permanentním zvukovým masivem, který dotváří hmatatelnou drtivost i poetickou krásu zdejších světů. Důsledná estetická dramaturgie perfektně drží na otěžích svrchované vize všechny kreativní talenty jednotlivých složek filmu. V tom ostatně spočívá podstata a výjimečnost Villeneuva v porovnání s většinou režisérů podepsaných pod vysokorozpočtovými projekty posledních dekád. Tvůrci jako třeba Luc Besson, ale i George Lucas se nechají snadno omámit svými spolupracovníky a zabydlí své filmy přehršle drobnostmi, které na sebe strhávají pozonost na úkor celku. Villeneuve naopak snese srovnání se Stanleym Kubrickem, Davidem Fincherem a dalšími tvůrci, kteří dokáží vytyčit jednotnou vizi a ostatní plně využít v pro její naplnění. Ústřední dějová linie je v zásadě jednoduchá a především předkládá potenciál pro následné rozvíjení, i povdvracení v souladu s Herbertovou ságou. Zdánlivě prostinký příběh o příchodu mesiáše je už zde nahlodáván motivem víry a náboženství coby mocenského konstruktu pracujícího s prefabrikovanými příběhy, kde se osobnosti jednotlivců rozmělňují a podrobují vytyčenému a vsugerovanému osudu. Villeneuve již ve svém předchozím filmu "Blade Runner 2049" geniálně rozdrolil mýtus vyvolenosti, na němž tak zásadně staví západní (pop)kultura. V případě "Duny" ale spřádá rozsáhlý epos, kde první film teprve nechává vyklíčit semínka, z nichž následně porostou stromy dalšího (či dalších) filmů. Nelze se tak divit režisérovým obavám, že by v současné situaci film na sebe nevydělal v kinech a jeho přes několik filmů se klenoucí vize by byla utnuta ve fázi rozpuku. Toto je vskutku jen začátek a je tak vzrušující být jeho svědky. (20.10.2021)

Komu se líbil režijní a estetický set-up Blade Runnera 2049, bude se u Duny radovat, neboť je ve vší své monstróznosti a technické opulenci ještě o kousek dál. Villeneuve umí být epický, pompézní, vznešený i okázalý, nikdy to však jako celek nesklouzává do přehnaného patosu či kýče. Audiovizuálně jeden z nejopojnějších filmů za poslední roky a dějově těžko hodnotit, možná bude lepší zatím čekat na part 2. Zimmer fantasticky funkční ve filmu, hůře poslouchatelný samostatně. (17.10.2021)