Válka Roseových

Válka Roseových je pojmem a dnes již velkou klasikou. Velmi neotřelý snímek. Nevím, kdy a zda vůbec jsem viděl něco podobného a na originalitu já si potrpím. Se skvělou hlavní hereckou trojicí a nápadem nemohl DeVito prohrát. Scéna s rybou, či hašení stromku jsou "nádherné". A to jak Douglas projede během filmu celou škálu emocí nemá obdoby, jen víc takových rolí pro něj. Líbilo, očekávání splnilo. Válka Roseových je skvělým filmem. (25.12.2009)

"Je čas pochcat rybu!" Naštěstí jsem vyrůstala v paneláku, kde lustr byl jen 2 a čtvrt metru vysoko, neměli jsme psa, kočku ani auto (natož dvě) a jídlo bylo posvátné, proto se střety mých diametrálně odlišných stvořitelů nesly převážně na vlně výčitek, nadávek a dlouhých období vzájemného ignorování. Idylka! Pak se divte, že se do chomoutu nijak neženu a DVD s "The War of the Roses" jsem věnovala jako svatební dar své skorošvagrové a jejímu novomuži. Na tomhle filmu musím ocenit i to, jak se mi v průběhu let měnil pohled na celý konflikt. Na začátku devadesátých byla Turnerka v mých očích nebetyčná kráva a držela jsem palce Douglasovi. Na přelomu tisíciletí už jsem začínala chápat, co Turnerku vlastně sere, sympatie byly fifty-fifty. Minulý rok už jsem byla více na její straně, ale Douglase mi bylo pořád tak trochu líto. A za dalších 10 let... to už nejspíš sama povýším talíře na dekapitační vrhací náčiní;-). 98% (22.03.2011)

Aneb když si manželé po nějakých osmnácti letech zdánlivě šťastného manželství vzájemně vyhlásí válku. Během rozvodového projednávání ale odmítají opustit společný dům a u rozbíjení nádobí to nakonec zdaleka neskončí. Pohřbívání lásky je o to skvostnější, že se děje mezi výtečnými herci a za kamerou téhle sarkastické podívané je Danny DeVito v nejlepší síle. Roseovi jsou možná karikatury, ale vzestup a pád jejich vztahu a zvrácenost jeho konce jsou prvky, kterým divák dokáže svým způsobem porozumět. O to víc je výsledek atraktivnější. V téhle kruté záležitosti ovšem zná válka jen poražených. Laskavá nenávist, výborné dialogy, řada nezapomenutelných scén. Pořád to funguje. (20.09.2015)

Jsou filmy, u kterých si řeknete: ztráta času. Jiná skupina vyvolá pocit: fajn, ale jednou stačilo. Do třetí kategorie spadají snímky, ke kterým se můžete vracet opakovaně a nikdy nezklamou. Navíc, jak sami stárnete, sbíráte zkušenosti a vaše životní role se postupně mění, můžete nacházet nové úhly pohledu na aktéry téhle černočerné komedie a nejspíš se aspoň částečně změní i vaše sym(anti)patie k nim. Nemálo hlasů praví, že Válku Roseových by měli povinně shlédnout všichni v rámci předmanželské přípravy. Obávám se, že aplikace této rady by vedla k radikálnímu snížení už beztak nízkého počtu uzavíraných sňatků, a proto doporučuji, aby snímek shlédli až po svatbě, kdy už nejde tak snadno vycouvat. Opravdu to ale může pomoci vyhnout se trpkým koncům. Dovolím si připomenout, že tmelem manželství a polštářem, který tlumí konflikty, bývají děti. Takže pokud se rozhodnete pro sňatek, a to vám doporučuji, ať mi má kdo platit důchod, množte se. Celkový dojem: 90 %. (03.02.2019)

"All that I am and all that I have, I owe to you". Věta, kterou při sepisováni závěti pro jistotu vynechejte, neboť může být použita proti vám.. Konflikt Lancasterů a Yorků je proti tomuto rozvodovému teroru nevinnou rozmíškou zakončenou podáním ruky. Inteligentní scénář M.J.Leesona (dle novely Warrena Adlera) vyzdvihuje černou komedii, kde Douglas umí nápaditě dochutit rybu, do absolutních výšin daného žánru. Ne nadarmo se říká, že manželství je jako obléhaná pevnost. Kdo je venku, chce se dostat dovnitř a kdo je uvnitř, ten chce ven.. (01.09.2008)