Nestyda

Pamatuju si, že byly doby, kdy byl Hřebejk jednou z mála záruk kvalitní filmové zábavy v Čechách. Bohužel tyto časy skončili už v dobách "Musíme si pomáhat" po kterých se začal čím dál tím častěji vydávat do současnosti a řešit převážně rodinné problémy několika postav. "Nestyda", který se z jeho filmů asi nejvíce podobá "Medvídkovi" řeší opět rodinné záležitosti a Hřebejk má k ruce partu lidí se kterými se setkával ve svých předchozích filmech. Nemohu filmu upřít dobré herecké výkony ale já se i přes krátkou stopáž opravdu nudil z nezáživného příběhu a minima vtipných scén. Možná to je ze života ale pěkně nudnýho. (04.04.2010)

Povídky o manželství a sexu jsou kniha takřka geniální. I proto to měl Nestyda od začátku prohrané, ale vyšel ze souboje s očekáváním relativně se ctí. Souvislý příběh totiž musel být přítomen, ale určitě měl být bližší Oskarovi. Zuzanino počínání totiž působí silně rozpačitě, tuctově a bohužel bez pointy. Na scenáristickém papíře to mohlo být od Viewegha slibnější, takhle dost dobře nechápu, proč jsem měl tu či onu unavenou linii sledovat. Nejsilnější momenty samozřejmě přijdou, když se objeví replika z povídky, jeden oblíbený příběh se propojí s jiným a překvapivě právě připsaná Nora je parádní vůdčí linkou. Zkrátka všechno alespoň zdánlivě funguje, ale na příliš mnoha místech jsem jasně cítil, že chybí něco navíc, o proměnlivosti nálad předlohy na několika řádcích ani nemluvě. A Hřebejk sice naštěstí definitivně zahodil dřívější masku spasitele české kinematografie, kterou si tak nepochopitelně přivlastnil, ale měl by se zamyslet nad svým šansonově-melancholickým syndromem. Ta vzájemná podobnost předkládaných hudebních prostředí už je alarmující. (09.11.2009)

Hřebejk má tu smůlu, že Pelíšky jsou jenom jedny a že je natočil tak brzo, protože všechny dalši jeho filmy už jsou bohužel horší. Přesto to s Nestydou nevidím tak tragicky. Herci sice místy mluví tak "civilně", že jim prakticky není rozumět, ale člověk si časem zvykne. Milá byla česko-slovenská konfrontace ("co je to korytnačka?") i camea paní Hegerové a Mistra Gotta. Nejvíc mě však dostala použitá hudba - tomu říkám naprosto a stoprocentně "hudba mého srdce", takže díky ní zaokrouhluji ze 3,5 nahoru. (13.02.2011)

Stále čekám, kdy Hřebejk zakopne o dobrého scenáristu. Jarchovský je dobré čtyři roky vyčpělý až na kost a "mistr" Viewegh se pro změnu topí v knižních dialozích, které na plátno buď nepatří, nebo vyzní úplně debilně. Což ostatně platí i pro celý film. Ten se táhne od nikud nikam, celá Macháčkova linie připomíná špatný vtip s postavou, jíž bych Don Juana neuvěřil ani po pěti panácích a jediná smysluplná a sympaticky napsaná část s Liškou a Babčákovou zase trpí wtfakózními scénkami typu "tchýně dohazovačka". Výsledek je o to smutnější, čím víc se Hřebejk snaží. P.S.: Ty estrádní roličky pánů Gotta a dua Pokorný-Ondráček by si měla Nova schovat do Comebacku, ne je cpát do filmu. (30.09.2008)

Nestyda sa v začiatku pekne farebne a vizuálne rozbehol, za 15 minút prerozprával čo chcel a v zostatku už len nudil. Z prevarenej témy mužskej krízy stredného veku začína byť prevarený aj divák pod 30. Dej v podstate bez hlbšej pointy, Macháček snaží baviť, no začínam ním byť presýtená, oživením bol "božský Kája" a Milka Vášárová, z ktorej prekvapivo išla dievčenská plachosť..celkovo však "dosť plytký Hřebejk" bez vyústenia, záveru, záverečnej emócie. (09.11.2009)