Normal

Vzhledem ke kladům, kterými se pyšnil Ševčíkův Restart, je jen přirozené, že i Normal stojí především na formální stránce. Scénář není nikterak oslňující, ambice vyprávět realistickou dobovou krimi ustoupily neo noirové stylizaci. Ale je samozřejmě skvělé, že příběh Petera Kürtena inspiroval zrovna tuto partičku tvůrců. Ševčík a Ristera vyznávají videoklipovou estetiku, Muchow neřeší jazz a umělečtí maskéři se neobtěžují líčit a česat tak, aby to celé připomínalo Výmar. Lépe se vzdát kvalitní dobovky, když vám to neleží a natočit si to zcela po svém, než podobnou pecku uvěznit ve statickém divadelním záznamu nebo v televizní inscenaci a odsoudit ji k malému počtu repríz. (30.08.2016)

Poněkud pomíjivý příběh. Na českém poli naprosto vyjímečný, o tom není sporu, kamera byla úžasná a plejáda neohleděných herců je také jednou z kvalit, avšak musím říct, že scénář malinko pokulhává. Normal měl být příběhem vraha a ne jeho obhájce. Promítání jsem si ale vychutnala. Mrazilo mě, naskakovala mi husí kůže a vizuální stránky jsem se nemohla nabažit. (25.03.2009)

Při sledování jsem měl pocit, jako kdyby byly na plátno promítány části filmů 30. let 20. století, především amerických filmů noir (Marie), německého expresionismu (Kurten) a francouzského impresionismu (Justus), dabovaných do češtiny a obohacených o zvukovou složku. Po skončení jsem si říkal, že se už nemůžu dočkat, až to uvidím znovu a budu si dělat poznámky, protože takhle formálně propracovaný a do nejmenšího detailu promyšlený a v "odkazování se" důsledný film tady dlouhou dobu nebyl. Nejde přitom o formální nápodobu, která má co říct i dnes svým příběhem, jako tomu bylo u HLÍDAČE Č. 47, ale právě stylem. Ale co já vím o úpadku hodnot, o tom, co je normální a co už překračuje hranice šílenství a jak "zrůdy" formuje společnost, která není schopna vystoupit ze své maloměšťácké pohodlné "škatulky"?_____ Fascinovalo mě, jak precizně je vyprávění rytmizované "přípravou na řeč před soudem", že impresionistické pasáže, které se zdály být flashbacky, se vyjeví jako flashforwardy, a že ve vyprávění o zkaženosti lidí žijících v moderní společnosti je nahlíženo na věc z více pohledů, protože vedle vzpomínek vraha vzpomíná i vrahova žena a advokát, jehož dopisy rodině celým dílem prostupují. Ze stylistického hlediska drží vše pohromadě a nic se navzájem netře, naopak se poukazuje na to, jak roztříštěný je časoprostor a jak vychýlené a subjektivizované jsou pohledy postav, které se uchylují ke svým vlastním mentálním projekcím; kompozičně je velice důležité umístění postav v záběru podle jejich morální ušpiněnosti, nezaostřování, rozmazávání kontur v pozadí vyjadřuje jejich vnitřní proměny zvnějšněné stylem, "wong kar-waiovské" snímání z poza prosklených ploch, prostřednictvím odrazů v zrcadlech ad. zase izolovanost od okolí._____ Pokud dokážete odhodit očekávání na základě upoutávek a propagace vůbec, máte nakoukáno a načteno a umíte ocenit umělecký přístup ke starým stylům a trendům, které jsou oprašovány za pomocí moderních prostředků, a máte v oblibě Fritze Langa, Wong Kar-Waie či Davida Lynche, nebudete zklamáni. Ti druzí ať si klidně zůstávají povrchními ignoranty, kteří po filmech dětinsky chtějí, aby jim vyprávěl příběh, mohli se ztotožnit s postavou a pociťovali emoce. Sběhlejší divák totiž ví, že takoví jsou oněmi nenormálními "zrůdami". (26.03.2009)

Kombinace humanistického poselství a křečovitá snaha o filmové umění, může být něco horšího ? Ano, může ! Po skončení filmu Normal jsem se běžel dívat na kvalifikační fotbalový zápas Česko - Slovensko a krom již tradičně trapnýho výkonu našich reprezentačních primadon, jsem díky české TV Nova byl nucen poslouchat nadšenecký kecy slovenskýho komenátora. Takové trojnásobné ponížení v jeden den, během několika málo hodin mnou natolik otřáslo, že když jsem psal smsku jedné nejmenované slečně se žádostí o rande, radši jsem sám sebe rovnou odmítnul. (02.04.2009)

Nenormálně normální film. Pro mě osobně první český film viděný v kině, za což z velké části můžou "hollywoodské" trailery a celkový styl filmu. Jde vak v českém prostředí tvořit filmy srovnatelné alespoň vizuálně s cizinou? Určitě ano, ale bohužel takový film doplácí na slabší stránky jako příběh nebo tempo. Normal je ukázkou, že české ručičky jsou šikovné a možná i šikovnější než americké, ale stále nedokáži všechny aspekty filmu dotáhnout do stejných kvalit. Vizuálně je Normal na české poměry velmi výjimečný a působivý, ale z celosvětového měřítka jde "pouze" o lépe vypadající film. Mimochodem nějak mi nasvícením a kamerou připomíná Stvořeni pro lásku, ale to je asi jen můj dojem.... Po dlouhé době ve filmu hrající Dagmar Veškrnová, Pavel Gajdoš se svým zajímavým hlasem a především Milan Kňažko, jako česká variace na Hannibala Lectera, překvapují a nechávají na plátně kus dobrého herectví. Přesto (nebo právě proto), že je Normal film o masovém vrahovi, vytahuje zajímavé otázky o společnosti, člověku jako nepopsané tabuli a temných touhách každého z nás. Zajímavě působila i "drsná" mluva postavy masového vraha například o svých zkušenostech se sestrami a po celém filmu bych asi jen těžko hledal lidi, kterým bych Normal bez jediné pochybnosti doporučil. Mezi českými filmy bude Normal pravděpodobně ještě dlouho ojedinělou ukázkou možností, ale snad se brzy najdou další, kteří půjdou v jeho stopách zajímavých a nápaditých filmů bez nutnosti vytahovat tradiční česká témata jako stáří, dramata lidských životů a podobně... Slabší 4*. (19.04.2009)