Rozervaná objetí

Snímek ROZERVANÁ OBJETÍ jsem viděl poprvé před 5 lety na 44. MFF KV v krásném prostředí kinosálu v Grandhotelu Pupp, a velmi se mi tehdy líbil - jistě to bylo báječnou letní atmosférou i mou tehdejší intenzivní náklonností k Almodóvarově filmové tvorbě. Tomuto filmu se totiž rozhodně nedá upřít, že je nádherně barevný, vášnivý i plný emocí, jak je ostatně u mistra zvykem. Žel, po druhém zhlédnutí po letech jdu s původním hodnocením o jednu hvězdu dolů, protože mi ten film nově přišel až příliš melodramatický a dějově nepravděpodobný. Má oblíbená Penélope Cruz je samozřejmě úžasná a Lluís Homar i José Luis Gómez jí sekundují více než vydatně, ale nevím, prostě už to nebylo ono jako tenkrát ve Varech, a přišlo mi, že tenhle film je nekonečný a že jeho dvě hodiny trvají ve skutečnost celou věčnost. A kdo ví, možná jsem se skrz tisíce filmů prokoukal už do fáze, kdy mě Almodóvar nebere. A to je ještě ta lepší varianta - horší možností je, že mě pomalu přestává bavit koukat na nové filmy úplně. No nic, pořád se nemůžu ubránit dojmu, že to nejlepší na tomhle filmu je jeho prvních 5 minut, v nichž hlavní postava svede náhodnou dívku, která ho převedla přes cestu a doprovodila domů - dodnes si pamatuji to nadšení, jímž tento skvostný úvod zapůsobil na celý kinosál, okouzlený tou chutí do života, která z toho sálala. To byl i důvod, proč jsem měl chuť si tento film pustit po letech znovu - žel kouzlo se již neopakovalo, přesto stále považuji 4 hvězdy za adekvátní hodnocení tohoto velmi suverénně natočeného filmu. (10.03.2014)

Pedro Almodóvar a jeho vlastní pocta filmařině. Melodrama o krásné herečce a režisérovi je vyprávěno poněkud komplikovaně, ale my diváci bychom od Almodóvara vlastně nechtěli žádnou klasickou telenovelu. Plusové body za krásnou Penélope Cruz, která ve španělských filmech může i hrát (v amerických se pouze vystavuje), a za filmařsky nepříliš využívané krásy ostrova Lanzarote. (21.10.2012)

Emocionálně nesourodé a typicky španělsky neurvalé, plné vášně. Někdy je to fajn, především když Almodóvar jde ven z interierových záběrů a plynule je překlápí na ty barvité, naložené exter. celky plné výtečně sladěných barev a polovičatých vět. Říkáte si, že ta atmosféra je vyjmečná a má to i hlavu a patu, jenomže pak přijde další střih a tuna dialogů, z čehož půlka je tu úplně zbytečně. Opakuje se to, co vždycky. Moc se mluví a málo jedná. Penelope jediná mluvit ani nemusí a pořád bude na jedničku s hvězdičkou. (23.09.2014)

Rozorvané objatia ako vlastná pocta všetkým Pedrovým filmom a zároveň ako vlastný remake všetkých Pedrových filmov. Nič nové pod slnkom, farebné interiéry, fatálna láska, žiarlivosť, zlá výchova. A tak "bizarne" najvtipnejšou časťou pre mňa ostáva Diegov pripravovaný film o upíroch a ich prirovnanie k Číňanom, ktorí sa, podobne ako upíri, zaintegrujú do spoločnosti, ale podľa Diega nebudia žiadnu pozornosť..Anne Rice alebo Gong Li si určite o tom myslia svoje. (01.10.2009)

Zajímavý a poutavý příběh odehrávající se ve dvou časových rovinách, kterému jako vždy vévodí éterická Penélope. Děj se pozvolna rozjíždí, až graduje k určitému vyvrcholení, pak je jen trochu zbytečně nastavován. Kdyby Almodóvár Rozervaná objetí zkrátil o dvacet minut, dostala by svižnější nádech. Přesto jsem moc rád, že jsem je zhlédnul. (28.05.2009)