Generation Kill

Nuda. Díval jsem se jenom proto, že je to další mini-seriál z produkce HBO s nějakou akční válečnou tématikou a to i přesto, že moderní konflikty mě nezajímají (čti neberou) a tak jsem si říkal, nakolik jiné to bude od skvělých Band of Brothers. ~~~ A výsledek? Nuda. Připadalo mi to jako nudné převedení BoB do moderního konfliktu. Plno věcí mi tam přišlo takřka na chlup z BoB zkopírovaných a plno dalších věcí jako by z BoB vystřihli a sem to nedali. ~~~ Tenhle miniseriál má 7 hodinových dílů a všechny dohromady strčí do kapsy i takový Mariňák (Jarhead). Takže pokud si chcete pustit něco s "osvobozující iráckou" tématikou, pusťte si Mariňáka a tohle obejděte, nebo se unudíte. (23.04.2011)

Vojnových filmov/seriálov zobrazujúcich vojnové konfliky novoveku je veľa. 50% z nich sa ale venuje 2. svetovej vojne a iba niekoľko málo zabrdne do najnovších (posledných 15 rokov) konfliktov. A tie sú potom často diametrálne odlišné od “druhosvetovojnových“ či “rákosnickych”. Odlišných z dôvodu, že aj moderné konflikty a spôsob ich vedenia sú iné. Vojna v Iraku trvala 28 dní a vyžiadala si na americkej strane 3993 obetí (iba na porovnanie v druhej svetovej vojne stratili Američania vyše 400 000 vojakov). Iračania svojím počtom, výcvikom a tobôž výstrojom (aj keď v GK mariňáci z 1. prieskumnej na tom tiež neboli zasa až o tak dobre, keďže aj vychytávky na svoje humvee si museli objednávať cez e-bay:)) nesiahali Američanom ani po členky. Kto čaká, že bude GK niečo na spôsob Band of brothers môže byť sklamaný. Akcie je v seriáli málo a keď dôjde k bojom sú rýchle a s jasným výsledkom. Vojaci teda poväčšinou nebojujú, ale kecajú o “veľkých pravdách“ (napr. že keď muž pozerá porno nechce tam vidieť tvár duda, ktorý babu nakladá), hláškujú, serú na prenosných šerbľoch (často aj za extrémnych podmienok), masturbujú, strachujú sa o život J. Lo a inými spôsobmi zabíjajú voľný čas. Vrámci plnenia povinnosti jazdia Irakom, obdivujú jeho krásy, spoznávajú jeho milých obyvateľov a šíria demokraciu. Kde obdivovaním sa myslí “kobercové” obstreľovanie miest plných civilistov, spoznávaním ľudí strieľanie do každého Iračana (vrátane civilistov), lebo v istom okruhu od cieľa misie je považovaný za nepriateľa každý a šírením demokracie denné zisťovanie potrieb civilistov v oslobodenom Bagdade no večerné stiahnutie sa do táboru, zatiaľ čo okolo dochádza k vybavovaniu účtov medzi obyvateľstvom. Kritiku vedenia konfliktu v Iraku najlepšie vyjadrí posledných 5 minút filmu kde si 1. prieskumná za doprovodu The man comes around od Johnyho Casha púšťa zábery z celého víťazného ťaženia. Pozerať video až do konca zvládne iba najjednoduchší chlapec roty Trombley... Na záver môj obľúbený dialóg v ktorom traja vojaci “predabovávajú” rozhovor ich veliaceho s Iračanci. K nemu dojde po tom, ako amíci nechali zhodiť xy ton bômb naprázdno, lebo si pomýlili svetlá dedinky vzdialenej 40 km s približujúcou vojenskou kolónou nepriateľa vo vzdialenosti 15 km. Veliaci sa potom s irackým prekladateľom snaží dodatočne nájsť nejaký vrak ktorý by mohli dopraviť na miesto bombardovania a ospravedlniť tak jeho použitie. VOJACI- Vole, co si myslíš že si říkaj? VELIACI- Promiň, Meeshi. Řekni tomuto muži, že přicházíme jako přátele. PREKLADATEĽ IRAČANOVI- Vole, mùj velký americký přitel tady s tebou pořádně vyjebe, jestli nám neukážes nějaké vybuchlé tanky. ARABÁČ- Habadabada? Daba daba. PREKLADATEĽ- Vole, tihle Iráčané milujou fakt, že jsme tady. Kurevsky milujou svobodu a myslí si, že ty firebally minulou noc byly kurevsky vychytaný, vole. Vy američané jste zabili mnoho písku. Ten písek, byl VELICE zlý. (27.04.2009)

Téma války (ať už je to jaká chce) nevyhledávám. Ale Generation Kill je jedna z nejlepších věcí, které jsem viděla. Také mne to svádí porovnávat s The Pacific, ale to nelze... nakonec bych psala jen spoustu zbytečností, protože oba seriály jsou o něčem úplně jiném. Nejen o jiné válce, ale i o jiných charakterech a událostech. (15.11.2011)

Generation Kill je jeden z nejzajímavějších seriálů posledních let. Nemusí se vám líbit. Popravdě - nesnaží se zalíbit. Nemáte tu žádný silný příběh, který by spojoval jednotlivé epizody. Chybí tu hlavní hrdina. Ženskou postavu tu najdete jen těžko, takže to rozhodně není pocitová záležitost. Mluví se tu víc než střílí. Na konci epizod nemáte cliffhangery, nikdo vás nenutí sledovat další díl. Není tu hudba, která by podtrhovala emoce. Přesto ale nějakým záhadným způsobem funguje. Místo jednolitého příběhu sledujete fascinující historky z běžného života mariňáků, kteří hláškují jako o život (jedna z mála věcí, které na GK působí trochu nereálně, Colbertovy a Rayovy vtípky jsou až moc dokonalé). Emoce vám nikdo nepodbízí, zastřelené irácké dítě nepotřebuje srdcervoucí housle. GK vás nutí přemýšlet a přehodnocovat své názory. Nejdřív vám naservíruje obrázek, který všichni známe - parta mariňáků, nadržená na akci, ve které se hodně střílí a hodně toho bouchá. Ale brzy zjístíte, že takhle jednoduché to není a nic není černobílé. Seriál zůstává obdivuhodně nezaujatý, neříká vám, že válka je svinstvo nebo že mariňák je národní hrdina. Prostě se jen snaží ukázat, jak operace Irácká svoboda vypadala. A daří se jí to velice dobře. Blíže k dokumentu už muže mít televizní seriál těžko. A abych nezapomněla - přes výše napsané je Generation Kill velmi zábavný. Celá irácká válka a způsob, jakým byla vedena, tu působí až směšně absurdně - což je i poselství seriálu: Válka je jeden velkej bordel. Peace sucks a hairy asshole, Freddy. War is the motherfucking answer. (29.10.2009)