Vyfič!

SPOILER: Byla nálada na Ellen Page znovu :) Novopečená režisérka Drew Barrymore natočila něco zcela jinýho s naprosto nepopsatelnou atmosférou, která mi vyrazila dech. Zároveň na sebe uvalila komickou roli, která vždycky dostane ránu a nebojí se rvát, aneb Smashley. Bliss nemohl snad nikdo líp zahrát než právě Ellen Page,má svůj styl a chce bejt sama sebou, to se mi líbí. Hledá něco, v čem by mohla bejt dobrá a když to najde, o to víc ji mrzí, že musí lhát rodičům. Je tu dost extrém mezi soutěží krásy s šatičkama a derby. Tím že je to malý městečko je tu i navozená atmosféra tak 70. let, což je bomba a odráží se to i na závodě, prostě pecka ! Film je postavenej na detailech a malých rolích, který dotvářej ten příjemnej zážitek - trenér, kterýho neberou vážně, ale očividně mu nic líp nejde, Iron Maven která Bliss nepotopila, páč ji jde převážně o hru, tu jako svině má ode mě bod navíc. Pash - kámoška, která je spíš jako sestra má plus za super scénu s Birdmanem, romantická scéna v bazéně, bitka s jídlem ve fastfoodu, naprosto boží plakát na finále s nováčkem. A hlášky typu: ,,Babe roofles? Ok, go babe roofles!" ,, We came in second out of two teams. Nice." A jestli se ti film nelíbí, tak VYFIČ! (04.06.2011)

Poctivý „osmdesátkový“ chick-flick. Z hlediska feministické filmové teorie musejí dámy u tohoto filmu chrochtat blahem, i když ani zde se na režijní sesli debutující Drew Barrymore nevyhnula vyobrazování ženského charakteru jakožto atrakce, což je vzhledem k hereckému obsazení (Zoe Bell, Kristen Wiig a Ari Graynor) zase potěšující pro nás muže. Ovšem ta ženská postava není POUZE atrakcí (podívanou), nýbrž jasně (a poněkud šablonovitě) vykresleným charakterem s motivacemi, jehož charakteristické rysy se neskrývají za jistou mytizaci (viz. femme fatale ve filmu-noir). Karta se tentokrát obrátila a hybatelem děje je žena, která směřuje k určitému cíli, kdežto kvantitativně oslabení muži jsou vykresleni buď jako vytoužený ideál (partner-muzikant), komická figurka (kouč „rollerek“) nebo kmet (otec hrdinky). A světe div se, já se u tohohle veskrze holčičího filmu více než dobře bavil, za což vděčím především svižné režii Drew, která zvládá jak akční sekvence z bruslařských utkání, tak i intimnější scény, které zavání teen romantikou. Scénář je prošpikovaný vtipnými momenty, občas zahraje na dramatičtější notu a i když je prolezlý ohranými klišé a tak trochu připomíná Karate Kida na bruslích (či spíš jeho humornou obnož), tentokrát mi to vůbec nevadilo a upřímně jsem si tuhle příjemnou a hlavně vkusnou komedii vychutnal. 80% (30.01.2010)

Jsem vlastníkem příliš malého počtu chráničů na to, abych se odhodlaně postavil na zákeřné zařízení zvané kolečkové brusle, ale to mi nijak nebrání užít si pohled na nepříliš teple oděné bruslařky s ostrými lokty. Nemilosrdná Barbie přitom sice bruslí v neoriginálních mantinelech teenagerovského hledání životní cesty, ale mne ve snímku, samozřejmě kromě boje na dráze, zaujal hlavně její taťka, jehož stupně pochopení myšlenkových pochodů svérázného potomka bych chtěl jednou dosáhnout. (21.07.2012)

Vypadá to, že nám tady vzniká ženská variace „apatowovských“ komedií (v nichž pojí nerozlučné heterosexuální přátelství dva muže). Stejně nepodstatné jako získání kluka je pro Bliss nakonec vítězství v onom bizarně kompenzačním sportu. Jak je i pro ty největší truhlíky včas předesláno, protagonistka se musí naučit rány nejen rozdávat, ale také přijímat. Největší váhu mají navzdory očekávání dialogy mezi dcerou a rodiči, z nichž je důležitější matka. Vyjma chápajícího otce jsou mužské postavy zredukovány na nadhazovače vtipů (snaživý Jimmy Fallon), autority, které nejsou nikomu svaté (ježíšovský Andrew Wilson) či objekty touhy (nijaký Landon Pigg). Drew Barrymore dobře odhadla své herecké možnosti, když si přiřkla tu nejpřitroublejší roli. Pozoruhodnější výkon předvádí jako režisérka, v kramflecích nejjistější, když diriguje komorní orchestr o pár hráčích. Scény decentně naparfémované psychologií nepůsobí zcela naivně a občas se jimi dokonce mihne emoce, jejíž pravost jsem neměl důvod zpochybňovat. Více postav, natož nějaká akce znamená menší či větší bordel (ve stupidní jídlové bitce doslova), takových scén ale není mnoho a pro příběh nejsou zas tak důležité. Více mne zamrzela neschopnost Drew evokovat 80. léta (dobu její puberty) krom použitých songů a zakomponovaných popkulturních odkazů také stylem režie, ale to už bych od debutantky chtěl příliš. Tahle nenáročná a zejména zásluhou Ellen Page moc a moc sympatická komedie napoprvé úplně stačí. 70% Zajímavé komentáře: Sobis87, johnn333, ScarPoul (23.07.2010)

Film na mě působil hodně retro. Ellen Page poněkolikáté dokazuje jakou je vyspělou herečkou. Pokud bych se měl zmínit o sportovní rovině, tak sem moc nepochopil pravidla. A je docela možné, že celý sport byl vymyšleny pouze za účelem filmu :) Spíše než komedii film připomíná rodinné sportovní drama. Toho humoru zde mnoho není. (26.07.2010)