Nikdy to nevzdávej

V zásadě film nabízí vše, co sliboval v traileru, tj. průměrnou šablonovitou bojovkovou teenageřinu. Nic víc. Sympatické je mi na něm to, že ukáže i několik poutavých combat technik (páky na končetiny). Stejně tak Djimon Honsou předvede, že roli trenéra nedostal jen kvůli známému jménu, jelikož potřebné dispozice ke kickboxu mu, jak vidno, nechybí. V soubojové rovině - pokud nečekáte zbytečně zázraky - vcelku přesvědčivé (což se nedá říci o scénách s Jackovou matkou). PS: Nenechte se od filmu odradit odpadovými hodnoceními místních "znalců". (20.06.2008)

Never Back Down poměrně zdatně klame tělem. A vrací diváky o nějakých patnáct dvacet let zpátky, i když nezapomíná, že pro současné diváctvo musí být dostatečně cool (ostatně všichni si všechno jak stádo natáčí na mobil). Mladí zazobaní Američané holt vzhlížejí k osmdesátkovým arénovkám, tak proč si jednu neuplácat? Tvůrci se se svým výplachem inspirovali u pana Miyagiho, který před lety učil své čapí skoky, a představují Jakea (naštvaného fotbalistu – utkání amerického fotbalu se asi musí vždycky hrát za deště, jinak to snad ani nejde), kterak se s matkou a mladším bratrem (talentovaným tenistou) přestěhoval do Orlanda. Nastupuje do nové školy, seznámí se sličnou blondýnou a dostane nakládačku. Pana Miyagiho vystřídá obrovitý Djimon Hounsou, který má svá pravidla a nějakou tu jizvičku na srdíčku, stejně jako chápavá dívčí-nová přítelkyně, která se taky furt stěhuje. I Jake má své bolístky (tragické úmrtí otce), stejně jako hlavní vyvolávač rvaček, jenže tyhle rodinné/vztahové kudrlinky jen natahují jinak dost jalový děj, který vyvrcholí procitnutím (zase ty americké hodnoty) a gladiátorským nebem. Výsledek ale překvapivě nenudí. I když jakoby seděl na dvou židlích – třeba jako matka, která má se synem poměrně chladný vztah, a nakonec mu bojůvky posvětí, třeba jako kamarád, který namísto, aby pomohl, vytáhne mobil a natáčí bijce, nebo třeba hlavní záporák, který je vlastně docela fajn chlapík. Divácká spokojenost může být nicméně vděčná za pečlivou choreografii, slušného záporáka, tréninkové koláže a hlavně už zmiňovaného Djimona Hounsoua. PS: Hlavní hrdina vypadá jako mladá kopie Toma Cruise!! (14.04.2013)

Že NEVER BACK DOWN nie je len priemerná gýčová teenegerská podívaná, napriek tomu, že nám ukazuje tie najbohatšie, najkrajšie postavy mladých hercov súčasnosti hore bez alebo v ukrutne miniatúrnych bikinách by som zvalil hlavne na scenár, kde sa hlavný hrdina musí rozhodovať medzi sebou a svojou rodinou čo je výborne zobrazené, že tí herci vedia hrať a že sú naozaj (ne)sympatický, komu prišla Amber Heard málo sexy v ALL THE BOYS LOVE MANDY LANE tomu asi oči vypadnú, a to nie je nič keď sa na scénu dostane herecké eso Djimon Hounsou, že to má zaujímavý soundtrack (napr. Daft Punk – Harder Better Faster Stronger alebo TV on the Radio – Wolf Like Me) a že režisér má na konte chujovinu CRY WOLF sa mi ani nechce veriť. Škoda toho posledného zápasu (inak by som sa nezdržal v označení nového KARATE TIGER aka. NO RETREAT, NO SURRENDER), mohlo to byť drsnejšie a bolo by to u mňa za plný počet vzhľadom na tom že som sa tešil a mračil presne tak ako si tvorcovia želali „thumbs up“. (27.09.2008)

Průměrná kombinace Klubu rváčů a Warriora v mladickém naivním americkém podání, projevujícím se především v tak do očí bijících, v reálném světě neexistujících, „American party“ se stovkami lidí v luxusní vile, která mě kdykoli ji vidím rozesměje. Také volba hlavního aktéra nebyla přímo trefa do černého, ale trenér, až překvapivě časté potyčky a zápasy a ojedinělý humor to táhnou velmi nahoru. „Jak je fešáku?“ „Fajn, jak často hraješ na X-Boxu?“. Jen škoda předem jasného závěru, přesně tak jsem nechtěl, aby to skončilo, ale člověk nemůže chtít vše. 65% (14.07.2012)

Never back down je prošpikovaný strašným množstvím klišé, stupidních keců a vším co je obvykle spojený s filmem, kde hlavní postava přechazí na novou školu, ale tady na tom fakt nesejde, protože příběh je neuvěřitelně svižnej, zábavnej a do toho parádní rvačky, bitky, mlácení a to všechno ve skvělým a zajímavě natočeným zpracování od normálních mlátiček, až po skvělý kung-fu komba + konečnej parádní duel a to všechno v celým filmu podporovaný fakt úžasně chytlavým a vytuněným soundtrackem. Samozřejmě příběhově to je fakt naprosto typická tuctovka, akorát okořeněná bitkama, ale tak neskutečně zábavná, že sem nebyl moc daleko abych tomu dal 5*, snad jen ta délka by mohla být menší, ale zároveň nemůžu říct, že bych se byť jen na malou chvilku nudil, to v žádným případě, jen by to bylo asi víc přímočařejší a efektivnější. (28.07.2008)