Nikdy to nevzdávej

Další naivní báchorka o tom jak mladý nesympatický blbeček dostane na čumák od namyšlenýho debila a chce mu to vrátit. Film kráčí přesně vyšlapanou cestičkou od jiných žánrově stejných filmů a ani se nepokouší z této cesty sejít. Takže je tu mladík, kterýho prochází tvrdým tréninkem, postupně se seznamuje s trenérem, který jako by mu nahrazoval jeho zesnulého otce, během toho si stihne nabalit bejvalku týpka, který mu na začátku rozbil čumák a do toho má čas od času nějakou tu krizi. Celý se to odehrává v prostředí mladých, krásných a namakaných lidí takže to celé vypadá jak akčnější Beverly Hills ale na druhou stranu zápasů zde moc není a rozhodně nemají co nabídnout. Zvlášť ne v době, kdy jsou akčními krály Jet Li a Tony Jaa. Možná, že mladší generace uvěří, že to takhle v USA chodí a bude se jim to líbit. (25.01.2009)

Průměrná kombinace Klubu rváčů a Warriora v mladickém naivním americkém podání, projevujícím se především v tak do očí bijících, v reálném světě neexistujících, „American party“ se stovkami lidí v luxusní vile, která mě kdykoli ji vidím rozesměje. Také volba hlavního aktéra nebyla přímo trefa do černého, ale trenér, až překvapivě časté potyčky a zápasy a ojedinělý humor to táhnou velmi nahoru. „Jak je fešáku?“ „Fajn, jak často hraješ na X-Boxu?“. Jen škoda předem jasného závěru, přesně tak jsem nechtěl, aby to skončilo, ale člověk nemůže chtít vše. 65% (14.07.2012)

Je asi těžké být na nějaké škole novým studentem, obzvláště je-li to škola ve Spojených státech. Pak už stačí jen jedno zajímavé uvedení se před ostatními studenty (v tomto případě když se Jack zaplete do kontrolovaného zápasu na školním pozemku), mít zajímavou minulost (pokud možno tedy mít nějaké zajímavé video z vlastní rvačky na internetu), a na světě je nevraživé nepřátelství mezi dvěma mladíky a touha po spravedlivé odplatě. Já jsem naštěstí nikdy nezažil, že bych přešel do nové školy, pokud nepočítám přechod ze základky na učňák, takže nemohu vědět, jaké to je být někým novým, ale Jake naštěstí našel ten správný směr, našel inteligentního a sympatického mentora, takže všechno vlastně dopadlo relativně dobře. A nakonec došlo i na to měření sil, které bylo pro divákovo oko velmi atraktivní. V hlavní roli se představuje Sean Faris, který už mě zaujal v hlavní roli ve filmu Navěky silný a v obou filmech dokázal hodně zazářit a dá se říci, že přímo exceloval. Je to příjemný, sympatický a talentovaný mladý herec, který má navíc perfektně vypracované tělo, což v obou filmech také dával náležitě na odiv. A troufám si trvrdit, že je to právě tento herec, díky němuž je tento film tak atraktivní a zajímavý, každopádně já jsem si celý ten příběh užil a jako divák mohu být maximálně spokojený. V rámci žánru teenage filmů se jedná o hodně příjemný nadprůměr, což znamená, že film ode mne získává velmi příznivé hodnocení v podobě čtyř hvězd. (25.06.2010)

85% - Originality film nemá ani co by se za nehet vešlo. Tohle by se mělo říct hned na začátek. Přesto jsem byl tak očarován zběsilým spádem a cool nádechem, že mi to vůbec nevadilo. Bojová umění a filmy kolem nich mám rád. To také hrálo velkou roli v mém hodnocení. Djimon Houston byl parádní učitel, Sean Faris zvláštní žák. Určitě nejsem jediný, komu připadal jak Cristiano Ronaldo :). S takovou vizáží se mu spoustu věcí těžko věřilo. Cam Gigandet byl naopak super šmejd. Chvíli jsem hloubal odkud ho jen znám a pak jsem si vzpomněl a hned zase raději zapomněl a byl rád, že tentokrát hrál v něčem pořádném. Bitky byly velmi povedené, takový teen Fight club. Pět prostě dát nemůžu, i kdybych chtěl, ale velmi silné čtyři téhle letní zábavě dám s velkou chutí... (19.03.2009)

Že NEVER BACK DOWN nie je len priemerná gýčová teenegerská podívaná, napriek tomu, že nám ukazuje tie najbohatšie, najkrajšie postavy mladých hercov súčasnosti hore bez alebo v ukrutne miniatúrnych bikinách by som zvalil hlavne na scenár, kde sa hlavný hrdina musí rozhodovať medzi sebou a svojou rodinou čo je výborne zobrazené, že tí herci vedia hrať a že sú naozaj (ne)sympatický, komu prišla Amber Heard málo sexy v ALL THE BOYS LOVE MANDY LANE tomu asi oči vypadnú, a to nie je nič keď sa na scénu dostane herecké eso Djimon Hounsou, že to má zaujímavý soundtrack (napr. Daft Punk – Harder Better Faster Stronger alebo TV on the Radio – Wolf Like Me) a že režisér má na konte chujovinu CRY WOLF sa mi ani nechce veriť. Škoda toho posledného zápasu (inak by som sa nezdržal v označení nového KARATE TIGER aka. NO RETREAT, NO SURRENDER), mohlo to byť drsnejšie a bolo by to u mňa za plný počet vzhľadom na tom že som sa tešil a mračil presne tak ako si tvorcovia želali „thumbs up“. (27.09.2008)