Ptačí zpěv

Na jednu stranu se mi líbila kamera i exteriéry (až na "laciné" animace velkých útoků na frontě), na stranu druhou dívat se z celkových 165 minut snímku minimálně celou polovinu na různé němé výrazy tváří akterů, především Eddieho Redmaynea, to bylo poněkud psychicky náročné :) Příběh byl příšerně předvídatelný, nicméně mi to nijak výrazně nevadilo, střídaly se mi do toho scény z fronty, což mne - jako správného maskulinního milovníka válečných scenérií - víceméně uspokojovalo a ani nerušilo. Vlastně celá ta forma vyprávění se mi docela líbila, ani herecké výkony nebyly špatné (btw. tak polovina obsazení si zahrála v Game of Thrones), ale 3 hvězdy dávám jenom s oběma přimhouřenýma očima a odřenýma ušima. 50%. (19.06.2013)

Sakra, Benjen Stark několikrát krájel velice potentní cibule. Myslím, že se všichni shodneme na tom, že by se dojem z výsledného díla několikanásobně zlepšil, kdyby se vynechala ta romantická minulost a stávky zaměstnanců továrny a zůstalo se "jen" u války. --- Sakra, nemůžu na to přestat myslet. Ty válečné pasáže byly tak brutální. Ačkoliv je celý film nazíraný jaksi pohádkovou optikou kvůli tomu romantickému rámci, tak ta válka působí nevypočitatelně, drsně a zbytečně. Hlavní hrdiny, respektive tu skupinu vojáků, které film sleduje, ukazují tvůrci výlučně jen selhávat/prohrávat, a "jediné", co se jim ve výsledku podaří, a to jenom nepatrnému zlomku z nich, je přežít, a i to spíš díky náhodě/štěstí než vlastním přičiněním. Válečné filmy nejsou můj vyhledávaný žánr, i když si některé válečné filmy velmi velmi velmi cením, tak nejsem schopná odhadnout, jak častá je tohle strategie, ale nemůžu na to přestat myslet a srdce mě bolí. (19.09.2022)

Rozporuplně bizarní. Něco jako sledovat Džejn Óstenovou kouřit Remarka. Dílem sugestivně a skvěle natočená První světová, dílem viktoriánské pičičandy, u kterých má jeden chuť vyšívat chrty a sledovat, jak mu chladne odpolední čaj. Prostě takový "Na Západní frontě Rozum a cit". Jen opravdu nechápu, proč narvali do role romantického milovníka někoho, komu opařili držku vařící vodou. Ten slizák mě irituje a kazí mi estetické zážitky, kdekoliv ho obsadí, a doteď nemůžu zapomenout, jak svým xichtem ruinoval Pilíře země! Našli k němu sice stejně strašlivou Angličanku, ale to není nic těžkého, jiné tam totiž nebydlí. Takže půlka filmu výborná, půlka připomínající zpocené podpaždí otylé, padesátileté panny, to máme dohromady za tři. (01.06.2013)

Prosluněné vzpomínky na vášnivé milování v rozkvetlé zahradě (rajcovně natočené milostné scény) se v hlavě mladého důstojníka stávají útočištěm před hrůzou současného světa plného vyhřezlých střel, umírajících vojáků a blátivých zákopů první světové války. ____ Zatímco první díl filmu byl solidně, ale nijak převratně natočený, ten druhý, kdy i vzpomínaný příběh lásky potemněl a vyčerpaní vojáci neměli dost sil pokračovat v boji, ve kterém ale nesměli přestat, zintenzivnil pocit zmaru téměř všeho, co bylo dříve dobré. V atmosféře totální bezvýchodnosti o to silněji působí to, co ještě zbylo, mužské přátelství obnažené prožívanými hrůzami až na morek. Z tohoto pohledu je pro mě druhá část silnější, protože vztah ke vdané milence, jakkoliv osudový, nedokázal hrdinou tolik pohnout, jako nevyřčené spříznění s obyčejným vojákem, kterým zprvu pohrdal. Druhá část obsahuje mnohem silnější scény, které dojmou a zaryjí se pod kůži. /9. 2. 15./ (09.02.2015)

První klad je ten, že je to jeden z mála filmů, kde mě Redmayne strašně nesere. Druhý klad je parádní prostředí I. světové války, které bylo zvládnuté na jedničku, což se často nevidí. Nevýhodou je nevyvážený scénář a dost přemrštěná stopáž, což nakonec rezultuje pouze v lehký nadprůměr, ač to u mě mělo mnohem větší potenciál. 70% (04.04.2017)