John Carter: Mezi dvěma světy

Pozitíva: 3 mimozemské rasy (z ktorých 2 vyzerajú ako ľudia, ale to nevadí, princeznej to v tom steampunkovom oblečení seklo) a štipka zmesi konšpiračných teórií. Negatíva: Carter učí mimozemšťanov salutovať. PS: Všimli ste si, že toto je ďalší film, v ktorom zlí majú červené farby a tí dobrí modré? Americká paranoja z komunistickej hrozby stále vládne :D (24.07.2012)

Jsou mezi námi, Tarkové. Bytosti, resp. nadbytosti jejichž existence sahá do nekonečna vesmíru, jsou tady stále a řídí dějiny všech galaxií. Nebyli mi moc sympatičtí, ale o to nejde. Díky malému udělátku se mohl Jack Carter z Virginie transportovat na Barsoom (na Mars). Tady jsme svědky, že planeta rozhodně nepůsobí mrtvým dojmem, ale životu se zde daří v úžasných formách. Zelení mužíci nemají tykadla, ale čelistní rohy a nejsou to mužíci, jsou přibližně třímetroví. Pobavily mě bílé gigaopice a domácí mazlík povahově shodný s našimi pozemskými nejlepšími přáteli. A jako všude, tak i tady se, tak trošku nečestně, bojuje o vládu nad planetou pomocí zbraně bohů a podloudným sňatkem s dcerou vladaře. A co čert nechtěl osud Marsu je v rukou právě našeho pozemšťana, znenadání obdařeného výraznými skákacími dovednostmi a nezměrnou silou. Sci-fi složka se tady opravdu povedla, film mě celé dvě a půl hoďky bavil. 4,5* (05.06.2014)

Typická letná popcornová zábava, ktorá možno ako tak uspokojí v kine na veľkom plátne, ale v domácom prostredí jej slabé stránky neprehliadnete. Krátku westernovú časť som si užíval, rovnako aj Carterove prvé kroky na Marse a stretnutia so zástupcami strany zelených, klonovaných s Avatarom. S pribúdajucim časom sa mi to zdalo pridlhé a povrchné a nebyť pekných očí Lynn Collinsovej tak neviem neviem, či by mi tie moje nezaklapli. Divoké tempo bez zbytočného obkecávania, nikto si s vysvetľovaním neláme hlavu. Výsledkom je popcornová jednohubka, skôr pre tých mladších a nenáročných, na ktorú sa rýchlo zabudne. 60%. (10.07.2012)

Parádní oddechovka, která ctí výstavbu původních dobrodružných filmů z 50. a 60.let. Současný film se natolik soustřeďuje na obrázky, že v divokém klipovém střihu zapomíná na příběh. S Carterem se vrací romantika napínavých příběhů, hrdina, jenž si musí své místo obhájit, princezna, kterou je třeba vysvobodit, a padouch, jehož je třeba odrovnat. Netřeba hledat chyby a nedostatky (pravda, při záběrech americké krajiny Marsu jsem se kochal a modlil, aby se někde neobjevil zapomenutý turista či nedejbože autobus...), vždyť cíl je přeci jasný - Disney chce především bavit! Napětí, akce, souboje (občas si člověk vzpomněl na StarWars, třeba při honičce na létajících strojích, což beru jako plus), zdařilé triky, co více si přát. Snad mohl být příběh drsnější (Burroughs ho psal pro dospělé), ale to by pak nebyl pro celou rodinu (i když po pravdě, v kině to pro malé děti není). A největší plus pro mne - opráším v knihovně sérii s Carterem a znovu se ponořím do dalších dobrodružství... (24.06.2012)

V tomto případě snad ani nejde napsat nic, co by alespoň trochu mohlo navodit pocit objevnosti. Technické veletriky křísí starožitnou sci-fi pohádku, která žánrově kolísá mezi pohádkou, triviálním hollywoodským šmrncem a semtam se to - to je pravda - blýskne i vědou. Vědou ovšem natolik zastaralou a překonanou, že dnešku nemá co říci. Pokud má někdo dojem, že se jedná o jakousi adaptaci HVĚZDNÝCH VÁLEK, je dost těžké mu tento pocit vymluvit. Na druhou stranu lze tomuto opravdu dětskému výtvoru přiznat i podmínečné klady. Kromě patiny starožitné sci-fi křtěné lehce rodokapsem a klasickým dobrodružným žánrem, jak jej známe např. z CESTY DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (Žlutý šejk čtený nejen studentem, ale i jeho viditelně upoutaným profesorem) je to souvislý děj, jakž takž uvěřitelné zvraty a stále nevšedně působící 3 D technologie. V dnešní nadprodukci akčnosti, násilí a často krajně přihlouplých scénářů to zase není tak málo. (08.03.2012)