Bojovnice

Příběh je to jednoduchý a naivní, ale přesto se tvůrcům podařilo věrohodně vykreslit jak složité to může pro muslimskou dívku být, pokud se chce vydat vlastní cestou. Je fajn, že se tady nemoralizuje, ale pouze nezaujatě poukazuje na důvody proč tomu tak je. V první půli mi vadila hudba, hlavní hrdinka mi moc sympatická nebyla ...prostě jsem se připravoval na nepříliš povedenou televizní adaptaci. Druhá půle už byla zajímavější, ale nepřičítal bych to bojovým scénám, i když uznávám, že byly velmi zručně nasnímány a nastříhány. Ten příběh o kung-fu není, je spíš o prolomení hradby, která Aishu obklopovala. Od tak zkušených scénáristů bych čekal trochu hutnější a tvrdší film, ale mohlo to dopadnout i hůř. (02.09.2021)

Lehkou, v dobrém slova smyslu dívčí romantickou komedii Starý, nový, půjčený a modrý by mě vážně nenapadlo hledat na kontě režisérky Natashy Arthy. Její Bojovnice je sice taky dívčí, ale nikoliv lehká, romantická, ani komedie. Jde o seriózně pojaté drama, v němž muslimská dívka žijící v Dánsku trénuje kung-fu, aby se mohla vypořádat s těmi nejběžnějšími „teen“ problémy. Ostřejší konfrontace s nic nechápajícími rodiči i tupější konfrontace s vyholeným mistrem („Kung-fu je srdce a duše“) jsou prokládány přehlednými a velmi efektními bojovými scénami. Nijak objevnému příběhu ubližuje absence hmatatelného antagonisty, případně nějakého vyššího cíle, k němuž by se Aicha toužila probít (polopatické vysvětlení, s kým celou dobu vlastně bojuje, je podloženo příliš plytkým psychologickým základem). Pro dostatečně mladé diváky, „zatížené“ stejnými problémy jako hlavní hrdinka, by nicméně mohlo jít o svižnou, vstřícnou (čili chápající) a ne příliš hloupou zábavu. 70% (11.07.2008)

Víte tohle není ani vyloženě o sportu, ale spíše poznání sama sebe. Aiša (Semra Turan,)je prostě bojovnice, která bojuje za svojí svobodu, sport, lásku, respekt,uznání. Život je, byl a bude boj a záleží jen na nás, kam to chceme dotáhnout. Naše sny plány, touhy a myslím, že za to stojí bojovat. Nemyslíte? Kung-fu to je duševní sport, ne nakopat někomu prdel a zdrhnout nebo si hrát na krále nebo na boha. Xian Gao zvaný Sifu se roli učitele bojového sportu zhostil dokonale a mít takového učitele budu klidně trénovat každý den.-)) Dánové opět nezklamali, kéž natočit takhle něco u nás. (13.02.2019)

„Ženy nebojují, zvláště ne s muži. Co by řekli lidi, kdyby ses tady tahala s hromadou chlapů?!“ - „Tati, to je strašně staromódní. Není to, jak si myslíš!“ Ale přesvědčit otce bude těžké…Aiša miluje svůj bojový sport. Konzervativní muslimská rodina ji v tom však všechno, jen ne podporuje. Má problémy ve škole, která ji nebaví, u toho ještě bojuje se zvládáním vlastních emocí. Ale díky její vášni bržděné nesmyslnými překážkami a předsudky (ze strany turecké i dánské komunity) si velmi rychle získá divákovy sympatie. Ty ještě vzrostou po příchodu do týmu. Pak člověku ani příliš nevadí, že je to v nemálo ohledech pohádka, protože se na ni moc pěkně divá. Stejně jako na ty dynamické, dobře sestříhané souboje (navíc podpořené sedící hudbou), které jsou místy efektní až běda. Navzdory nedostatkům nemám to srdce dát filmu nižší hodnocení, protože jsem se dobře bavil, hodnotím tedy slabšími, ale ještě 4*. „Vztek je dobrá věc, ale musíš se soustředit. Neučíš se kung-fu kvůli boji. Učíš se kung-fu, abys měla kázeň. Pamatuj, dívej se do očí!“ (17.11.2023)

Aicha je turecká přistěhovalka, která chodí na střední školu a jejíž největší vášní je Kung-fu. Trénuje jej, kde se dá, a odnáší to jak popelnice, tak poličky. Bohužel tato láska neodpovídá ideálům náboženských tradic a tak ji musí před svou rodinou tajit. Kromě hezkého tréninku a několika efektních soubojů nabízí film silnou dramatickou linii o vztazích v turecké komunitě. Díky tomu se mohou ti méně znalejší i něčemu přiučit. Tak povedený kosmetický kabátek bych od Dánů neočekával a stejně tak potěšily i herecké výkony. Jen dořešení všech linií mi trochu scházelo. Zábava skvělá. (10.07.2008)