Silent Pain
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (více)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(více)Recenze (414)
Výborný výkon Rudolfa Hrušínského a Ivana Jiříka. Výpověď o minulých krutostech, křivdách a utrpeních, která si neseme životem. Škoda jen mírné chaotičnosti v řazení vzájemně se prolínajících úseků obou dějových linií, člověk se v tom pak malinko ztrácí. ()
Zcela vystihl Marigold ;-) určitě stojí za vidění --- doporučuji --- ()
Zaslouženě je tenhle film, tak vysoko. Ještě teď mě ty rudé kur.. se.. ()
Film s výborným scenárom s dvomi dejovými líniami, ktoré sa navzájom pekne dopĺňajú. Film ozaj o tichej bolesti jedného človeka, ktorý trpí, no trpí zmierene a v nádeji lepšieho života svojho vnuka. Hrušínský zreje ako víno, jeho výkon je omračujúci. Idylické zábery záhrady, prírody, maličkej dedinskej vlakovej stanice hladia divákovu dušu. Záverečná reč o zakopanej slivovici je krásnou múdrosťou... "A ten kdo ju potom vykope, najde v pečce jenom jediný hlt. Ten bude jako zázrak. Bude vonět velice silně a milost to bude pro toho kdo ten hlt polkne. A myslím, že cosi pozná, cosi se dozví, a otevře mu ta slivovica oči. Ale možná ju nenajde nikdo, ale bude tam pořád, i kdyby z ni měla zustat jen kapka jako rosa na pavučině, a v té kapce bude všecko, celá moudrost. Já tomu věřím, tak jak to sem píšu, Janku. Píšu co si myslím, a myslím si co chcu. Dělej to též tak. O čem víš, že je správné, dělej podle sebe. Nenechávej si nic diktovat. Už nemám silu, ani místo na psaní, ale je tady na těch stránkach všecko co jsem chtěl." ()
"Člověk stárne a najednou vidí, že učení, ve jménu kterého aj zabíjel, není už tím, čím se mu zdálo být kdysi. A že slunko svítí pořád stejně. I les zůstává pořád lesem, pole polem a sviňstvo sviňstvem!" Silný a emotivní příběh korunovaný excelentním herectvím i slovem Rudolfa Hrušínského. Film bych povinně pouštěl všem "rudě smýšlejícím". ()
Silný a smutný, leč laskavý film plný životních pravd, životního moudra, pokory a práva na život a názory. Většina vět, které pan Rudolf Hrušínský pronese jsou skutečné perly a nutí k hlubokému zamyšlení! Film o nelehkém žití, nelehké době, kde ústřední dvojici a nádherný vztah dědy a vnuka doplňují figurky a epizody jedné doby. ()
"Dědo ty když piješ víno, vypadá to jako transfuze." Další skvělý český film o kontrastu lidských a politických hodnot v poválečném období napasovaný na prostředí vojny a moudrém vyprávění dědy v podání Rudolfa Hrušínského. "O čem výš, že je správné, dělej podle sebe, nenechávej si nic diktovatl" ()
Tento film som si dnes pripomenul na ČT2 (len posledných asi 40 minút), prvý krát som ho videl hádam už v premiére začiatkom 90. rokov a značná časť z neho sa mi zafixovala v hlave. Povinne by si ho mali pozrieť voliči komunistov. ()
Jsem překvapen, že jsem se o Tiché bolesti dozvěděl až teď. Ale lepší pozdě než nikdy, byl bych ochuzen o smutný, pravdivý a tehdejší realitu věrně zobrazující snímek. Hlavně pouštět dalším generacím, aby se vědělo, co se vše dělo za minulého režimu. ()
Ještě, že tam jsou ty pasáže z vojny. Nemají sice takovou šťávu jako v jiných obdobných komediích, ale je to alespoň odlehčení hutné politické masáže. Jandák jako bodrý voják - to je prostě klasika. Až na ten pošlapaný řízek a nepovedenou Zedníčkovu karikaturu. Nejhorší jsou pak extrémně uvědomělí spolužáci hlavního hrdiny na základní škole, kteří ho jako jeden muž zatratí a odmítnou. Člověk by ani neřek, že to jsou děti, kterým bývá politika ukradená. Jožin s ním ani v jedné lavici sedět nebude! Hrušínský sice politicky chytračí na výbornou, ale vnukovi zakázat pionýra kupodivu zapomene. Proti nadšenému zpěváku Internacionály (při "buď práci čest" se dostává do extáze) tak musí zasáhnout až učitelé. A on by se tak rád klaněl Marxovi a dalším fousáčům. A tak se zhrzený rádobypionýr pomstí zničením pionýrských šátků umístěných v kabinetu šikovně hned vedle velkého globusu. Kdepak popřevratoví soudruzi jsou úplně stejní jako ti předpřevratoví. Nekonečné hledání slivovice se mi taky nelíbilo. "O čem víš, že je správné, dělej podle sebe." Hodnocení: 30 %. Je to antikomunistický film, takže je třeba asi zaokrouhlit dolů a aby film neměl moc rudých hvězd. ()
Emotivní autobiografický snímek... Souhlas: Gemini, maverick10, Enšpígl, Pierre, ... ()
Kromě scény se Smrtibráchou jsem se filmem víceméně pronudil. Vyloženě špatné to není, ale vzniklo u nás dost lepších filmů. 6/10 ()
Skoro jako by to v sobě českoslovenští filmaři po celou dobu normalizace dusili a při první příležitosti, když bolševik odstoupil, mu to vpálili do tváře a Tichá bolest spatřila světlo kinosálů. Filmová poetika v podobě, jakou snad umíme jen u nás, když dokonale balancujeme nad radostí a smutkem a pro tuhle melancholii u nás ani nemáme ten správný termín a přesto sálá ze všech dobově podobných snímků.. Prakticky zapadnutý československý snímek, který se i ve zdejším žebříčku ocitl snad z respektu, když jej samotný téměř nikde nereprízují, zatímco Zlatí úhoři anebo dokonce Černí baroni kolují v televizních programech několikrát do roka.. Balada o zlomené rodině, kterou systém odstrčil na okraj společnosti, otce odsoudil k smrti, matce pak puklo srdce žalem, až nakonec zbyl jen chlapec s dědou sami. Ale co s takovým dítětem? Vždyť je to potomek nekalých živlů, politických vyvrženců, buřičů těžce vybojovaného socialismu. Co by všechno mu zakažme, ukazujme si na něj, OSPOD u něj zřídí místopříslušnou stanici, jen pro jeho pravidelné kontroly, zda jeho výchova už konečně probíhá dle norem. Jaký život může malý Honzík mít.. Avšak jelikož má u sebe dědečka v podání mistrovského Rudolfa Hrušínského, který pro životní moudra a porozumění nechodí daleko, dostalo se i Honzíkovi slušné dětství.. Silný příběh vyprávěný s jedinečnou tragikomickou poezií, ve které ke štěstí stačí tak málo. Dokud ale někomu nedošlo, že Tichá bolest může být umocněna vojnou, která Honzíka s dědou definitivně rozdělí.. Pétépáci jsou sví, ale Černí baroni to tentokrát nejsou.. 75% ()
Jeden z Hrušínskeho posledných filmov... Tak silný príbeh, tak realistický... Chcel by som napísať viac, ale ešte ho prežívam... ešte sa nedá... ()
Mnohem lepší než Černí baroni......vynikající režie a R.Hrušinský. ()
Název filmu říká vše. Tichá, ale i silná a všudypřítomná bolest. Jako by se nedalo hnout z místa. ()
Jeden z pokladů české kinematografie postavený na fenomenálním herectví Rudolfa Hrušínského. Snímek, který vznikl krátce po sametové revoluci a tudíž je plný svědectví o absurditě a zbytečnosti komunistických zločinů, které vraždí a pošlapávají lidskost a individualitu. Svědectví je však přednášeno smířlivým, moudrým a nezapomenutelným poselstvím a radami, které Janek od svého dědy dostává.....Krásný film. ()
Moc pěkný film o perzekucích 50.let a o hledání slivovice s krásným herectvím Rudolfa Hrušínského. Trochu mi vadila druhá dějová linie z prostředí PTP, která mi přišla až moc na hraně mezi tragikomedií a groteskou. ()
Tichá bolest je film, který mě upoutal především skvělým Rudolfem Hrušínským. Zaujal mě svérazný pohled dědy na smrt, svět a smíření se z nespravedlností, málo koho by tento osud nechal tak klidným jak právě dědu. Film se částečně vracel do dětství jeho vnuka to bylo určitě zpestření a filmu to prospělo. ()
Do tanku v tank, do boje v boj! Jeden z těch lepších filmů o tomto období a Pétépácích. Výborný Rudolf Hrušínský. ()
Reklama