Hobit: Šmakova dračí poušť

Oproti prvnímu dílu přidali scenáristé spoustu vlastní invence, přestali jen tupě opisovat slovo od slova z knihy a díky tomu vznikl film, který mnohem víc odsýpá, baví a hlavně překvapuje! Mám to potvrzeno i od lidí, kteří předlohu neznají a oba dva filmy viděli. Mně, která jsem čtla knihu už nejmíň třikrát, přidané a sebrané části vůbec nevadily, všechny sloužily příběhu a scény od Medděda nebo z Jezerního města mě jednoduše nadchly. Jen si tak nějak nedovedu představit, čím chce pan režisér naplnit díl třetí, do kterého mu z knížky zbyla asi tak jedna kapitola... (25.03.2014)

HOBIT: ŠMAKOVA DRAČÍ POUŠŤ opětovně rozděluje, ale tentokrát nejenom diváky, ale i vyprávění, protože přechází od dobrodružné podívané první poloviny k temné fantasy v polovině druhé. Od prvních kroků hobita, třinácti trpaslíků a čaroděje až do příchodu do Jezerního města druhý díl navazuje na NEOČEKÁVANOU CESTU svou výstavbou vyprávění, když řetězí atrakce v duchu těch nejlepších dobrodružných podívaných, zatímco nastiňuje širší kontext putování.__________ Na rozdíl od první části se ale nevracíme na již známá místa, ale na zcela nová, která vedle provázání s prstenovou trilogií "návratem" některých postav (Legolas) umožňují budovat širší síť významů spojených s hobití trilogií (kritika izolacionismu a mamonu). Není ani třeba čekat na rozšířenou verzi, aby napravila rytmickou nevyváženost. Vyprávění se posunuje kupředu po dvacetiminutových blocích, které jsou odděleny podle místa a představených postav (návštěva u kožoměnce Medděda, Mirkwood s pavouky a u elfů), zatímco je na jednu stranu dynamizováno hrozbou v podobě skřetů a retardováno oddělením Gandalfa na jeho vlastní cestu za zjištěním zla v Dol Golduru.__________ Ovšem od flashbacku v Jezerním městě přichází zlom, kdy se z fantasy s adjektivem dobrodružný film překlápí do temné fantasy, která je ozvláštňující svou sebeuvědomělostí, když se hlavní otázkou stává, jestli jdou zvrátit předem dané vzorce (v tomto případě mytického) vyprávění. Potíž s druhou polovinou je však nejenom ve změně tónu, ale i rytmu (na místo tří dvacetiminutovek a jedné čtvrthodiny se operuje ve dvou pětatřicetiminutovkách s epilogem), zatímco se vyprávění snaží udržet svou seriálovou výstavbu. Nesměřuje se ale k sjednocení nesourodé party, jako tomu bylo v Neočekávané cestě, ale k jejímu rozdělení (jedni jsou v Osamělé hoře, druzí v Jezerním městě, třetí v Dol Golduru) s příslibem věcí příštích.__________ Na vyvrcholení temné fantasy si je třeba počkat necelý rok, ta dobrodružná ho nabídla v první hodině ŠMAKOVY DRAČÍ POUŠTĚ v podobě nesmírně opojného úniku v sudech se spoustou nápadů, postupů ze seriálů i nápaditého stylistického odlišení tří skupin (jinak jsou snímáni trpaslíci s hobitem, jinak elfové a jinak skřeti, přičemž jsou odlišeni i délkou záběru). Snad se s TAM A ZASE ZPÁTKY ukáže zlom v polovině dvojky jako promyšlený tah._____ P. S. Viděna verze ve 3D s titulky. Ačkoliv se nejedná o konverzi a nad užitím třetího rozměru se evidentně přemýšlelo (jak vtahující pasáže zdůrazňující hloubku prostoru, tak distancující s různými podvratnými vtípky na hraně PG-13 s uťatými částmi těl padouchů), nedabovaná 2D varianta se jeví jako lepší volba. Už proto, že rychleji stříhané atrakční pasáže s trpaslíky a hobitem (sudy, pec a Šmak) jsou prostorově dezorinetující a potemnění moc plusových bodů nepřidává. (16.12.2013)

Pak se ten vichr nechal svést přes moře noci dálkou cest. Měsíc jej hned jal do plachet a znovu svitla záře hvězd. Oblíbené scény z knihy povýšené na adrenalinové vrcholy, neskutečně funkční nové postavy a zmínky z jiných Tolkienových spisů konečně zobrazené tak, že se nemusíme chytat každé poznámky pod čarou. A když jsem se bál, že příchodem do Jezerního města může utrpět tempo, netušil jsem, že dostanu takhle vydatnou dávku Šmaka, která přebije úplně všechno kolem a udělá z Poušti znovu film roku. Fajn, vymýšlím si, to poslední jsem tušil. A ta atmosféra fantasy, dobrodružství a tentokrát i skutečného strachu a odvahy mi celý rok chyběla mnohem víc, než jsem si mohl připustit. (23.12.2013)

Hm, kouzlo je pryč. První Hobit se u mě se svým pomalejším tempem asi ještě svezl na nostalgické vlně, ale tohle už je regulérní zklamání s nezajímavými postavami, o nichž se člověk nic nedozví, a hordou nevkusného digitálního bordelu, u něhož jsem si v pár scénách (třeba Legolas skákající po hlavách trpaslíků) vzpomněl na nechvalně proslulou automobilovou honičku v džungli ze čtvrtého Indiana Jonese. Gandalfovo pátrání úplně zbytečné, Legolas na okrasu, lovestory mezi Kate z Lostu a druhým (a zároveň posledním) rozpoznatelným trpajzlíkem ze třinácti (definovaným slovem "otrávený") naprosto mimózní a i nad tím putováním trpasličí družiny a Bilba jsem několikrát zůstal v hlubokém zmateném údivu (poslat do Hory hobita, aby se tam přehraboval v závějích zlata a našel jakýsi arcišutr, který může být úplně kdekoli, a doufat při tom, že "se drak nevzbudí", je fakt geniální plán, který by se sice neztratil v dětské pohádce, jakou je knižní předloha, ale v rádoby temnější fantasy působí minimálně nepatřičně). Navíc film nemá pořádný dějový/dramatický oblouk (zatímco jednička fungovala jako včleňování se Bilba do společenství a získávání trpasličí důvěry), takže pokud se děj předchozího filmu dal s nadsázkou shrnout do slova "Vyšli", tak tentokrát zcela bez nadsázky do slova "Došli". S dovětkem, že ve trojce "Tam chvíli pobudou". Řemeslo má Jackson sice stále v ruce, ale při mém aktuálním zklamání nemůžu dát filmu, u něhož jsem se v lepším případě krutě nudil nad přívalem digitálních atrakcí, více než dvě hvězdy. (12.12.2013)

// Akčnější, vtipnější, svižnější, více zaměřené na charaktery než na příběh, hudebně originálnější, vizuálně snad ještě barevnější a nepochybně také napínavější. To všechno platí o druhém Hobbitovi, se kterým mě Jackson vzal na cestu, ze které se mi vůbec nechtělo vracet! Story se konečně košatí, začíná jít do tuhého, Smaug s hlasem B. Cumberbatche je démonský, Tauriel s tváří E. Lilly je moje nová platonická láska a Gandalf konečně ukázal, jaký šílený badass umí být. Chci víc a chci to hned! (12.12.2013)