Hodný, zlý a divný

Na rozdíl od zahájení letošní Filmásie snímkem Ashes of Time Redux, u kterého byly (nejen) mé pocity lehce rozpačité, se její konec ve znamení filmu The Good, the Bad, the Weird dle mého názoru vyvedl mnohem lépe. Když to vezmu pěkně od podlahy, vizuální zpracování dosahuje kvalit korejského (nad)standardu, hudba je sice místy vykradená, ale scénám sluší a tak ji ani nemám potřebu více kritizovat. Zápletka není nijak zvláště komplikovaná, ve hře je jedna odcizená mapa ukrývající poklad, tři základní postavy snažící se ji ukořistit (jedna z nich ji úspěšně ukradne a tak se pozornost ostatních zaměřuje právě na jejího nositele, stejně asi tak jako Sauronova vůle na prsten nebohého Froda) a do toho se namotá ještě pěkná řádka dalších zlodějů, vojáků a vůbec všeho co má ruce a nohy. Ti všichni se snaží mapu získat za každou cenu, liší se jen svou schopností a délkou přežití. Ve své podstatě je to taková Honba za diamantem na poušti v asijském stylu s výborným hereckým obsazením, spoustou kulek, ale i velkou dávkou známého korejského humoru v netradičním žánrovém spojení. Tento počin se ani nesmí brát nikterak vážně, je to totiž ulítlá akční přestřelka, kterou beru s nadhledem, ale i přesto hodnotím o něco výše, nežli velí zdravý lidský rozum. Jednak je to díky oblíbeným hercům a možná i díky tomu, že i přes svou delší stopáž, film uběhne příjemně rychle a zároveň vůbec nenudí a takové pozitivum prostě vždy potěší. (9/10) [Filmasia 2008] (07.12.2008)

Neskutočné, čo si Kórejci dovolili. Dokonalá ukážka westernovej zábavy, ktorú v hollywoodskej produkcii za posledné dve dekády nedokázal predviesť v takejto dokonalej podobe žiadny ašpirant. Spojenie vážnej zápletky miestami prechádzalo až do spaghetti-westernu, uletené, zábavné, ale čo je podstatné neskutočne premyslené, akčné a nadupané. Kórejci sa nebáli experimentovať, čo sa najviac odrážalo v použitej hudbe. Príbeh zasadili do doby, ktorá prináša nové možnosti, spojenie samurajských myšlienok so západnými zbraňami a typickým typom hrdinu a záporáka. Akcia je však to, čo treba spomenúť ešte raz. Neskutočná jazda, tri pätnásť-minútové scény, ktoré mi napumpovali adrenalín do žíl budú veľmi dlho pretrvávať v mojej pamäti. 95%. (29.01.2010)

Natočiť vysokorozpočtovú žánrovku si v dnešnej dobe nedovolí hotcikto a naviac western, to nieje zrovna žáner, ktorý by bol v dnešnej dobe ktovieako výnosný. The Good, The Bad and The Weird je dôkazom toho, že sa to dá a dá sa to urobiť s obrovským štýlom. Je to predovšetkým popcorn, to áno. No je to popcorn, ktorý vám vstriekne do žíl adrenalín, ohúri vás neokúkanými, bombastickými akčnými scénami, zabaví výbornými charaktermi (hlavné trio dobrý-zlý-divný, sú žánrovo dokonale napísané a stvárnené postavy) a popritom aj decentným spôsobom vzdáva hold klasike, z ktorej vychádza. Kim Ji-un znova ukazuje, že vie bezchybne miesiť obraz, zvuk a hudbu a oproti minulým filmom ešte viac zdokonalil prácu s kamerou. Mám na mysli rôzne kamerové finty a pohyby ktoré vás priklincujú svojou nápaditosťou a funkčnosťou umocniť prebiehajúcu situáciu. Psychologický prvok z jeho predchádzajúch filmov bol síce vynechaný, no to sa dá bez problémov oželieť, pretože tento film je predovšetkým explozívny akčnák. Tak či tak, dúfam, že režísér nezanevie aj na svoju komornejšiu tvorbu. Taktiež dúfam, že bude pokračovať v spolupráci s Lee Byeong-heonom, pretože im to spolu prenáramne klape. (9/10) (28.12.2008)

Ploché postavy, motivace přinejmenším podivné, jednoduchý scénář, snaha o nějakou vážnost, emoce či historické podhoubí neurážející, ale zvlášť povedená taky ne, takže film zcela spoléhá na cool faktor, westernový nádech a akci. A že mu to jde výborně, jde z mých 4 hvězd asi dost dobře poznat. Všichni tři hrdinové (či antihrdinové?) slouží přesně a do puntíku svému účelu, Dobrý je kovboj jako řemen, svým střeleckým uměním a pláštěm ne nepodobný těm největším legendám západu, Zlý je na tom psychicky opravdu špatně, jeho nálada se mění od superbad po bad, ale fanynky handsome korejců u něj asi budou pěkně vzdychat a Weird je.. Weird. V dobrém i špatném slova smyslu. A všichni jdou po prašulích. Nebo to tak aspoň většinu filmu vypadá. Závěrečné odhalení se snaží o nějakou hloubku, no stejně si jej užijete zase jenom kvůli akci. Ta je jedna z nejlépších, co jsem za poslední roky mohl vidět. Hlavně to, co předvádí kamera, jen tak někde neuvidíte. Točí se, přejíždí zhora dolů, zoomuje a vše přesně tak, aby to vypadalo sakra dobře. A ve spojení s choreografií i s několika Jackie Chan nápady to je extáze. Ano, další díl bych si nechal líbit. PS: epičnost pouštní akce hlavně po objevení se Dobrého sahá až do jiné dimenze. Hudební stránka někdy poznatelně ničí atmosféru přílišnou komedialitou, ale je to většinou ve spojení s Weirdem a i když tu není v žánrech komedie napsána, čekejte spíše ji než drama. Ale vtípky jsou většinou povedené, takže to vůbec nevadí. (05.10.2012)

Inu, s takovýmhle filmem je to těžké. Člověk si pak říká, nakolik mu podívanou pokazily předsudky, ale jelikož už je to pár dní a já nad tím mohl přemýšlet, tak věřím, že vůbec. Ona to prostě je hrůza. Z hlediska vykresleného světa - do toho se nedá vžít. Hlavní hrdinové jsou tak drsní, že by vás dokázali zabít pouhým pohledem - tomu nejlepšímu by na to stačilo dokonce jen jedno oko! Neboť tento borec, který se dobrovolně ofinou zbavuje hloubkového vnímání, nejen vždy trefí, ale zároveň v bitkách spoléhá zřejmě na startrekovské štíty. Tak bych mohl pokračovat, ale dál, zpracování. Nevím, jak vy, ale krom toho, že jsem se ke konci už hodně nudil a ztrácel jsem se v myšlenkách, tak mi dalo velkou práci vůbec pobrat, kdo je kdo. Aneb postavy. Jediná trošku příjemná postavička je ústřední hrdina, který je alespoň občas k smíchu, všichni ostatní mi byli doslova ukradení. Spousta vtipů - a nejen jich, spousta scén - je vyloženě křečovitých a samoúčelných (třeba scéna s nočním útěkem kolem ohniště, to je situace tak debilní, že ve mně smích určitě vyvolat nemůže). Samoúčelné skupiny? Třeba japonské vojsko, které si nevšímá, že ho někdo střílí? Nebo mongolci vykazující intelekt rohožky, jejichž vůdce se vyznačuje větším intelektem jen tím, že skoro v každé scéně buď zírá do dáli nebo nad hlavou roztáčí řemdih? A když přišel zvrat, tak jsem si najednou řekl - ajo vlastně, dyť to je od tohohle režiséra, já úplně zapomněl, že tam musí být povinně zvrat tohohle typu! Naštěstí to ale celé bylo tak hloupé, že jsem na něj opravdu zapomněl a jeho 'nečekanost' neboli rozuzlení se ve slabotě zbytku prostě ztratila. Celé bych to jen zabalil úvahou, že je fascinující, co všechno se v Koreji sestrojí tak, aby to koreofilové zhltli a zároveň se nad tím nepozastavili. (27.12.2008)