2012: Soudný den

To je tak když chcete koukat na 2012 Ronalda Emmericha a šáhnete vedle. Když jsem na začátku zjistil, že místo katastrofickýho velkofilmu koukám na 9% béčko, chtělo se mi plakat, ale když už to tady mam, tak to musim zkusit. No nakonec se z toho vyklubala biblická konverzačka, kde katastrofické efekty tvořili tu přijatelnější část (bylo jich málo, ale třeba tornádo překvapilo). Rozhodně jsem ale už viděl horší filmy a mít to s titulkama místo dabingu, tak s trochou alkoholu na pustém ostrově bez nadějí na přežití by to mohlo být poměrně slušné zpříjemnění posledních chvil. A teď už je čas napravit omyl... 15% (01.02.2010)

Na pobozny filmy jsem si zvyknul, a jakoukoliv neagresivní viru beru dobre. Sekty s klidným svědomím přehlížím, pokud nejde o Golaudské ;-). Tuhle hrůzu ale musel napsal nejakej bezduchej člověk, protože to nema vůbec zadnej nápad. Jen se tam porad omílá jedna věc dokola, věř, věř, věř..... Zkratka největší ztráta času za letošní rok. Nedoporučuji zádné věkové skupině, ani nikomu věřícímu. 15 minut před koncem se stal kandidátem na druhy film v zivote který jsem umyslne nechtel nedokoukat. Nakonec jsem to však bohužel vydržel. PS: Ještě jeden dil k tomuhle a lidi se zacnou na ten soudny den těšit. (27.11.2011)

Jestli něco opravdu nesnáším, tak to jsou katastrofické filmy. Většina z nich je naprosto o ničem. Pouze se nás snaží vystrašit banda neznámých herců, kteří vřeští o sto šest. Zajímavé téma se v tomto případě dalo využít, ale všichni se na to vybodli, smíchali tam pár klišé a hurá s tim na video. Není to první ani poslední případ. Bohužel. (26.02.2010)

Myslím, že se určitě najdou horší filmy, i když tohle už je na hraně. Herci nic moc, v paměti mi asi utkví jen dva momenty - zjištění, že nějaká Mexičanka, kterou náhodou najde misionářka je novodobá pana Marie, a závěrečný pohled na ten chrám, který stojí samotinký v deštném pralese. Taky by mě zajímalo, jak ty ženský věděly, do které části ruin by měly jít... (01.04.2012)

Soudný den amerického filmu. Na filmy tohoto typu se mohu se sebezapřením dívat pouze u počítače, kde sleduji "příběh" ve dvacetisekundových skocích, které mi umožňuje nastavení mého přehrávače. Pravá ruka ovšem úpí, jako bych se snažil o třetí vyvrcholení za sebou, na to holt už nemám věk. (29.12.2008)