Rok vlka

Chápu, cením si, ale rozhodně se nerozplynu. Film na mě působil velmi chladně, jakoby jeho jediným posláním bylo říci: "Pozor, epilepsie je hrozná věc." To je nepochybně fakt, který by si měli všichni uvědomit, ale film by "jen" na této myšlence neměl stavět. Ostatní, na čem si film zakládá, je romantické drama mezi studentkou a učitelem (případně jeho nevěrnou ženou), bohužel však něco podobného (a ve všech směrech lepšího) jsme viděli ve filmu Umírající zvíře, takže bohužel - ani z tohoto hlediska film neupoutá. Jediné, co by stálo za to vyzdvihnout, co je netypické, je velmi kvalitní kamera a střih. Jinak jde o standart svého žánru, z globální hlediska pak spíše o podprůměr. (05.05.2011)

Povaha epilepsie prakticky vylučuje, aby filmy o ní končily dobře (viz Control, Dobrou noc, mami ad.), Rok vlka v tomto nepředstavuje výjimku, přesto vyznívá velice povzbudivě a svým nadreálným finále navíc opodstatňuje propojení s Baudelairovým dílem. Krása v bolesti a nekonečném utrpení. Vizualizace hrdinčiných záchvatů je rovněž založena na symbolech, krev v žilách z nich tuhne spolehlivěji než z přímého zobrazení. Sariin stav bolí o to víc, že ji hraje křehká, podmanivě krásná a pronikavým pohledem obdařená Krista Kosonen. Stejně jako si nikdo nevybírá, jaká nemoc jej bude sužovat, nedokáže ona moc ovlivnit, do koho se zamiluje. Pomalu prohlubovaný milostný vztah působí ve vší své „danosti“ maximálně věrohodně a pár romantických klišé (sblížení na vánočním večírku) mu škodí jenom trochu. Věřil jsem jim, dýchal jsem s nimi, topil se stejně jako oni – silný zážitek. 80% (29.11.2009)

Severská kinematografie má několik pozoruhodných es v rukávu. Toto je však ta nejhorší karta, jakou jsem mohl dostat. Má všechny aspekty pro odpadní film a do puntíku splňuje předpoklady pro odstrašující příklad romantického dramatu. Především je to celé studené jak psí čumák...snad nejstudenější záležitost, s jakou jsem se doposud setkal, což je vzhledem k tématu fatální nedostatek. Nulové emoce, nulové charaktery. Tolik osobní předloha a tolik neosobní přístup režiséra je až tristní. Ale tím kriplem se srdíčkem z kamene budu zase já, vždyť dle hodnocení to vypadá, že tekly potoky slz... (08.05.2022)

Tento nenápadný film ukazuje všedný šedivý život, ale ak vydržíte do konca, dá vám to, čo hľadáte - emócie! Bude to príbeh, ktorý ste už neraz videli v rôznych filmoch, lenže kým americkí scenáristi vám dávkujú pocity marketingovo po kvapkách počas celého filmu, Rok vlka to do vás napumpuje predovšetkým v posledných 20 minútach. A bude to zmes všetkých možných pocitov, od negatívnych po pozitívne, ktorých náhly príliv vás nenechá chladnými. Otázka, ktorá ma trápi je, či sa Rok vlka vývojom zápletky predsa len až príliš nepodobá na "konzumnú produkciu". Stále je to Škandinávia, ale s nádychom globalizácie. A to mi brani dať 5 hviezd. (03.08.2009)

V podstate chladný film ako sever sám, kde literát je viac zahľadený do načančaných slov ako do svojej ženy a tak predlohu medzi jej nohami pravidelne číta jeho kolega. Ťažoba parožia na jeho hlave ho vyburcuje k úderu päsťou, ale keď jeho krásnu študentku, ktorá ho prichíli v núdzi sprostým spôsobom slovne napadne a nepravdivo obviní jeho bývala žena, tak vtedy tento hňup neurobí vôbec nič na jej obranu a stojí tam ako mäkký výkričnik. A vtedy som mal chuť mu rozbiť hubu ja. (16.07.2009)