Dark Waters

Mladá dívka přijíždí do ponurého kláštera, plného ošklivých a divných jeptišek, aby tu pátrala po své přítelkyni a zároveň odhalila děsivé tajemství, které celé místo obklopuje. Vidět Dark Waters bez jediné informace, okamžitě bych k němu coby režiséra přiřadil Soaviho. Faktem je, že film natočil prakticky neznámý talián a natočil ho perfektně. Příběh si půjčuje z jiných velkých filmů (vzpomeňme trilogii o Matkách) a pracuje s atmosférou, která mnohdy nemá daleko k lovecraftovským přímořským záležitostem. Atmosféra je ostatně to nejsilnější (jako u všech dobrých Eurohorrorů), co Dark Waters nabízí. Nechápu, že mi takový skvost unikal tak dlouho a zcela objektivně můžu říct, že je film výrazně lepší než Third Mother. Hodnocení jsem možná trochu napálil, ale jsem jednoduše nadšenej. btw, samozřejmě to není podívaná pro horror teenagery. (30.07.2010)

Já... tady jsem trošku dost na rozpacích. Z jedné strany mě během sledování napadla myšlenka, že ony ty devadesátky na dobré horrory přece jen nebyly tak skoupé. Na druhou stranu mě prvních cca 40 minut neskutečně ubíjelo svou zdlouhavostí a unylostí. Půlka záběrů trvala o pět minut více, než bylo snesitelné. Ale zase... Ta atmosféra, a obzvláště druhé části filmu, kde doslova vygradovala v můj malý soukromý orgasmus, a typický italský duch. Parádní prostředí starého kláštera, jeptišky, podivné nepříjemné zvuky, parádní scény (ukřižovaná jeptiška, vzhled démona), staré dobré ruční triky, žádný hnusný digital. Jsem docela rozpačitý. Mám hroznou chuť tam alespoň ještě jednu napálit, ale něco mi v tom brání. (23.09.2014)

Temný mokrý horor jde ve šlépějích fantaskních a hororových snímků 70. a 80. let vznikajících především v Itálii a Španělsku. Vynikající vizuál připomene, že film je především médium obrazové - voda řítící se do kostela, podzemní chodby plné svící, obřady, hořící kříže, zuřící bouře a netvor ukrývající se ve zdech kláštera. Když Elizabeth pátrá po tajemství temného místa, odkrývá jej pomalu především divákovi, který postupně zjišťuje, jakou úlohu zdejší řád vlastně plní. Krev, oheň, šílený malíř a tělo na kříži. Navrch mocná, teskná, strašidelná a tajemná hudba. Příznivcům klasických hororů bych nedoporučil, i když dojde na vraždy, hořící tělo a střeva ven. Tohle je spíše snová záležitost s výrazným přesahem do paganhororu. A v některých momentech se mi vybavilo Jméno růže... (20.12.2022)

Velice na mě zapůsobilo podmanivé prostředí ostrovního kláštera, svíčkami zaplněných chodeb a tajemných místností. To vše buduje velmi slušnou gotickou atmosféru. Svou strukturou připomínají Temné vody starou dobrou italskou školu, několikrát jsem si při sledování vzpomněl hlavně na Argentovu Suspirii, ale zejména v závěru také na Winnerův Sentinel. Právě s ním v tomto snímku lze sledovat velkou spoustu podobností. Jinými slovy Dark Waters je sice syntéza všeho možného, co už jsme viděli v jiných hororech, nicméně je dobře natočená a baví. (22.09.2018)

Pro mne, pravého českého ateistu, je ten pravý horor dívat se 90 minut na jeptišky, kláštery a krucifixy všeho druhu. Už jen za toto jsou minimálně dvě hvězdy, jedna další za Vetřelce ve skale za barákem a půlku přihazuju za upalovačky a křižovačky. Na doporučení to není, ale když už jsem to vydržel do konce, tak těch 65% by to být mohlo. Btw. jsem rád, že jsem taky na konci neoslepl. :) (03.12.2012)