Princezna a žabák

Bažiny New Orleans, nádherná staromilská animace and all that jazz, tentokráte v orchestrálním provedení složeným z muzikálního aligátora Louise aka Armstronga, chudé černošské krasavice, prince-spratka-žabáka a láskou poblouzněného světlušáka, který vidí jen světlo své lásky. (láska na dálku dostala skutečně neobvyklý rozměr) Princezna a žabák funguje jako sentimentalní pocta městu, jakési New Orleans, I love you, tradiční pozdrav z 2D minulosti a odzbrojující bezelstná naděje v lepší budoucnost, American dream 009, ne nadarmo připomíná ona rodina aktuální First Family. Navrch oceňuji, že magnátovu rozmazlenou blonďatou dcerunku nehodili do pytle s nápisem "mrchy s iq houpacího koně" . Varování pro žabáky: pozor, po premiéře na vás budou slintat dvounohé obludy. (Viděno v originálním znění se simultánkou) 7/10 (25.11.2009)

Klasicky animovaná pohádka se všemi atributy tradiční disneyovky, ovšem plná netradičních inovací. Ať už je to zasazení do New Orleans poloviny dvacátých let minulého století, motivace princezny, mimochodem první černošky mezi disneyovskými princeznami, nebo zřejmě první případ, kdy v klasické disneyovce nechají tvůrci zemřít jednoho z hlavních zvířecích hrdinů. Animace je příjemně prostá, chytlavý jazz osvěžující změnou, i když je těch hudebních čísel možná až příliš a často působí, jako by měly zaplácnout chatrný příběh. Proměna prince-spratka v prince zamilovaného klaďase je navíc poněkud náhlá a nečekaná, protože nic v tom co předcházelo nebyl ani náznak nějakých sympatií nebo sbližování. Nicméně, přes všechny výtky, je to příjemná pohodovka na jedno použití, která potěší nejen osvěžujcím návratem ke klasické animaci. (09.02.2012)

Disneyovka s motivy a atmosférou, která se rovná nejlepším filmům Tima Burtona. Příběh o /ne/princezně s tmavou pletí zasazený do New Orleansu překvapil temnými motivy, stínem čaroděje vůdů s vlastní identitou a hrůzu nahánějícími scénami se záhrobními "přáteli". Jakoby si u Disneyů vzpomněli na svoji starou klasiku a ještě ji pořádně vytunili. ____ Samozřejmě i tady máme dvojici komických pomocníčků, ale světluška Ray se obvyklému disneyovskému komparsu vymyká. Jednak, v podstatě, tragickou láskou, ale i způsobem boje, který je odvážný a zároveň i poetický - maličká světélkující muška zahání obrovské stínové přízraky. ___ I tady jsou písničky, ale mají na rozdíl od obvyklých sterilně vyumělkovaných songů říz, protože jsou silně poznamenány jazzem. A třeba písnička i tanec matky Odie z močálů dokáže strhnout i dospělého diváka. ____ Samozřejmě i tady máme záporné postavy, ale nejsou šablonovité. Kouzelník vůdů je opravdová příšera bez citu. Dívka, která zastupuje nevlastní sestru, není zlá, jen zhýčkaná a rozmazlená. ____ Po dlouhé době se u Disneyho povedlo natočit film, který sice převzal všechny povinné trademarky, ale posunul je dál a dal jim širší rozměr. /23. 12. 14./ (23.12.2014)

rozjuchany zabacky road trip pres baziny mesta jazzu + klasicky vychudly (zajimave, jakto, ze ti padousi jsou vetsinou vzdycky takove tycky,...) lotr, tentokrate upsany peklu.. coz je na muj vkus az prilis nebezpecne a strasidelne (myslim ted na deti, ne na sebe), ale Disney to uz parkrat zkusil, takze az tak prekvapen nejsem.. Roztomile postavicky (priblbly tlustoch - lovec, priblby krokodyl - dalsi klasicka disney metoda, ta svetluska, to uz bylo neco jineho), zajimave zmodernizovani klasicke pohadky, pocta jednomu mestu a jednomu stylu (ted me napada, proc dali zrovna ted hlavni hrdinku afroamericanku..) a typicke pekne pisnicky.. i kdyz nekdy trochu otravne.. takze takove prumerne 4, snaha o pripomenuti starych casu se ceni, ale prece to mohlo mit trochu lepsi dej.. vcelku souhlasim s Nathalii :-) (01.03.2010)

Okouzlující žabí romance v kulisách jazzového New Orleans. Málem jsem zapomněl, jak kouzelná umí klasická Disneyovská pohádka být. Ochuzená o třetí rozměr, leč stále dýchající uzavřená v klasickém (2-D) prostoru zachumlaná do deky vše říkajících a chytlavých songů se spoustou much a mušek. Šablonka, která kdysi fungovala je už pouhou vystřihovánkou, ohranou, zmuchlanou a možná už ani použitelnou. Ale stále v ní je něco, co zatahá na těch správných místech a vyvolá nostalgické ohlédnutí za jedním dětským snem. Co víc dodat snad jen přečtěte si Nathaliin komentář. (20.01.2010)