Scénář:
Charles BurnsHudba:
Laurent Perez del MarHrají:
Aure Atika, Guillaume Depardieu, Nicole Garcia, Louisa Pili, Brigitte Sy, Christian Hecq, Sarah-Laure Estragnat, François Creton, Arthur H.Obsahy(1)
Dotek pavoučích nohou na lidské kůži… Nevysvětlitelné zvuky uprostřed noci v cizím domě… Injekční jehla, která se přibližuje blíž a blíž… Bílé tesáky rozzuřeného psa… Deset světoznámých komiksových tvůrců oživilo odvěký strach ze tmy a vytvořilo jedinečný animovaný film. Film otvírá příběh chlapce, který se stane obětí atraktivní dívky. Volně navazuje noční můra malé japonské holčičky Sumako, která se ne a ne probudit. V dalším zlém snu mizí lidé, neznámo proč, v hlubinách bažiny. Ticho přeruší děsivý štěkot smečky psů, se kterými se po svém panství prochází španělský šlechtic. Pán s knírkem zase přijde na to, že v domě, kde hledal úkryt, není všechno zcela v pořádku. Celým filmem se cyklicky prolíná úvaha nad stavem lidstva, kterou doplňují uhrančivé abstraktní obrazy. (Febiofest)
(více)Videa (5)
Recenze (76)
Poslední dobou nadávám často na to, že film upřednosťnoje zpracování před vyprávěním či nějakou myšlenkou. Stejný případ nastává u Peur(s) du noir, mimochodem se mi líbí český překlad, který přesně a šikovně kopíruje francouzský název, a přesto se tady zachovám zcela opačně. Strach(y) ze tmy nejsou ničím víc, než vizuální onanií, a jak už tady mnozí uvádějí, opravdu zajímavý příběh je snad jen ten poslední o muži v temném domě. Jinak se moc invence nenajde. Dva mezipříběhy o muži se psy a o ženě, která do grafikého podkladu vypráví o všem, čeho se bojí, jsou sice z počátku zajímavé. Zejména muž se psy je velmi zajímavě animován, ale ke konci jim dochází dech. Žena mele spoustu nesmyslů a muž je utahaný a bez rozuzlezlení. Příběhové části jsou zajímavější, ale také příliš invence nepobraly. Přesto si dovolím tvrdit, že je snímek zajímavý. Má svou atmosféru, podpořenou vynikajícím hudebním podkresem, a kombinace různých výtvarných zpracování v člověku rozmělní počáteční zklamání z jednoduchosti vyprávěného. Navíc stopáž je přiměřená. Jako příběh neobstojí, ale jako výtvarný počin se mi Peur(s) du noir líbily a tak je i hodnotím. ()
v prvom rade výborná hudba a dramaturgicky skvelý nápad - hororové animované poviedky od popredných francúzskych comixových autorov na tému "strach" (z tmy... a vecí z nej sa vynárajúcich): najlepšia mi prišla posledná poviedka (vizuálne i atmosfericky), potom predposledná (tiež z týchto dvoch stránok), no prvé dve boli zasa veľmi fajn príbehovo/scenáristicky... predeľovacie a rámcovacie 2 línie mi prišli ok, viac ma zaujala tá so psami, aj keď ten monológ/spoveď mal pár pekných "myšlienok". celkovo hodnotím veľmi kladne. ()
Předně musím poznamenat, že kdo na tomto animáku nebyl v kině a díval se na něj na čtrnáctipalcovém monitoru svého notebooku, zvuk poslouchal z chrastítka a jel při tom ráno tramvají do práce, tak asi nadšen nebude. Naopak v kině tahle podivnost projeví svou pravou sílu. Na promítání bylo narváno a atmosféra v sále se po pěti minutách dala krájet. V příběhu o dívce Sumako začínají rodiče s dětmi a slabší povahy odcházet... Perlu tomu nasazuje brilantní závěr. Uf, je konec, můžete vydechnout. Pro mě je film zajímavá ukázka toho, kam až může animák dojít. A že došel opravdu daleko. Od dob Brdečky (který točil spíš jen parodie na horory), je tohle po dlouhé době zase jeden seriozní pokus o animovaný horor v pravém slova smyslu. Příbehy ale kvalitativně kolísají a celkový dojem trochu zabíjí fakt, že film má dva "spojováky". To byla trochu past na koordinátora projektu - pokud chcete po autorech horor a někdo vám po ročním "snažení" dodá měnící se obrazce s přiblblým komentářem...a zároveň máte v ruce pět dalších příběhů, které jsou úplně z jiného soudku...můžete být buď za kruťáka a nevodný materiál vyřadit...nebo projevíte úctu k autorovi a "nějak to zbastíte". Takže tady to hoši nakonec zbastili. Škoda. Celkem 7/10 a mohlo to být o dost víc! ()
Úžasný nápad s propojením bizarních a děsivých povídek v černobílém kabátku. Jen to má jednu obrovskou vadu, jedná se o naprosto nedomrlou podívanou s rádoby art přesahem, jež nabídne pouze neotřelý vizuální zážitek. Největší podíl na tom mají scénáře. Paradoxně motiv na téma "strachu ze tmy" je prakticky pouze v poslední povídce, která jak už většina nakousla, patří k tomu nejzdařilejšímu. Sugestivní cestu do nitra strachu bych si představoval opravdu jinak než takto. Nejedná se dle mě ani o ucelený koncept, i když pokud je to záměr, tak budiž. Minimalistická animace, která je pro každé vyprávění ztvárněna odlišně (co příběh, to jiný autor), mi přišla skvěle padnoucí ke každému z nich, ale to nic nemění na menším zklamání. Každopádně nevadí, rozhodně se nejedná o ztrátu času, protože Strach(y) ze tmy jsou svojí temností v animovaném světe tak trochu unikátem. ()
Docela slušná animace, i když od Francouzů jsem i v žánru sci-fi viděl lepší (třeba Renaissance), ale jinak nic moc. Žádná z těch povídek nemá smysluplnou pointu, natahovaná je každá až neuvěřitelně, a v těch předělech ty levičácké a neoliberální kecy mi taky lezly na nervy. Případné spoilery: Průběžná povídka o chlápkovi se třemi zlými psy je o tom, že psi cestou každého roztrhají, a když poslední pes uvidí svůj odraz v zrcadle, zlý páníček se raduje, a to dokonce i z toho, že pes roztrhá jeho. - Povídka o nemocném pánovi je o tom, že našel zajímavý hmyz, jako dospívající si našel holku, a ta nějak symbiozovala s tím hmyzem ale zůstala jí lidská podoba a pán je jen inkubátorem. - Japonská holčička je šikanovaná ve škole, straší tam duch nějakého samuraje a ona je nucena podobně jako ten samuraj spáchat seppuku (neboli česky neodborně harakiri). - Mladík má kamaráda, v okolí něco žere zvířata i lidi, ukáže se, že šlo o krokodýla/draka, ale i když je zabit, mladík si myslí, že sežraný kamarád ho navštěvuje. - Pán, který asi nemá na elektřinu, v zimě ve svém domě, kde si svítí svíčkami a ohněm v krbu, vzpomíná na nějakou paní, uvízne v šatníku a nemá se jak dostat ven. ... Divné, což? Mně to přišlo až pitomé. ()
Galerie (32)
Photo © Prima Linéa Productions
Reklama