Gran Torino

Není tam nešťastná láska, tak ode mě nemůžete čekat plné hodnocení. Ale kdybych měla mluvit úplně oproštěně od obvyklých pubertálních vtípků, tak stejně nedám pět hvězdiček. Film je to velice kvalitní, pomalý, rozjímavý, na nic si nehraje. Ale asi tak jako závěrečná, tolik vychvalovaná písnička, nemá v sobě to něco, co by mě oslovilo, co by mě po dokoukání zanechalo na krajíčku (se slzami či jinými emocemi), o čem bych ještě přemýšlela. Určité téma je nastoleno, ukázáno, zhodnoceno. Jo, je to tak. A co s tím můžu udělat? Nic. Blbý. (30.03.2009)

Nemůžu si pomoc, ale nakonec nejlepším filmem roku 2008 je pro mě Eastwoodův Gran Torino! Teprve těsně za ním je Dark Knight (ale je možné, že Temného rytíře jsem viděl naposled před třemi měsíci a nadšení už mohlo opadnout). V jednom týdnu jsem měl možnost vidět dva poslední Eastwoodovy snímky: Changeling a Gran Torino. U obou filmů jsem byl nadšen. Ale vraťme se k "auťáku". Clint Eastwood je prvotřídní herec a režisér. Tenhle film je tomu důkazem. V roli starého bručouna srší charisma jak kráva a přestože se jedná o drama vy máte jako divák úsměv na rtech díky neustálým Clintovo poznámkám a hláškám. A však na konci vám zbydou jen slzy v očích (nebudu prozrazovat, zda se jedná o slzy radosti, smutku nebo štěstí). Ač plakát vypadá jako z nějakého akčního filmu typu Drsný Harry, nenechte se zmást. Jde o vynikající drama, kde by si Oscara zasloužil hlavní herec Clint Eastwood a podmanivá hudba. (11.01.2009)

Možná to s tím Hollywoodem ještě nebude tak špatný, když z jeho "studií" dokáže vylézt něco tak úžasného, jako je Gran Torino. Na druhou stranu je pravda, že tu tak nějak celkově upadající úroveň filmů US provenience zachraňuje v tomto případě dědek ze staré školy. Zdá se mi že Eastwood zraje jako víno - herecky i režisérsky. Walt Kowalski je postava, která svádí svůj vnitřní boj už 50 let sama se sebou a nechce do nitra pustit nikoho, ani své nejbližší a Eastwood jej hraje skvěle, možná jednoduše, ale naprosto uvěřitelně. Na celém filmu mě mrzí jediná věc - a tu nemá na vině nikdo z tvůrců. "Díky" duševnímu mrzáctví neznámého autora novinového komentáře z TV programu jsem znal závěrečnou pointu už před filmem. A to je věc, kterou nesnáším... :-/ (06.10.2012)

Zřejmě nejzáhadnější dílo roku 2008 – vypovídá o minulosti Clinta Eastwooda, nebo o současné Americe? První variantu bych se do filmu projektovat zdráhal. Sledovat Gran Torino s vědomím leoneovské a callahanovské série a omamovat se sebereflexivními prožitky z žánrově a historicky rekontextualizovaného hrdiny narazí přesně ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že scénář nebyl psán Eastwoodovi na tělo a že se ho mohl chopit kdokoliv jiný. Třebaže tedy Eastwood postavou Kowalského prorostl, až ji vymazal a nahradil sama sebou, chápu Gran Torinu jako obraz Ameriky, nikoliv Clinta Eastwooda. Nabízí se ovšem ještě jedno, mnohem elegantnější řešení: Totiž že Clint Eastwood je Amerika. Korelace jednotlivých rovin (minulost Eastwooda a současnost Ameriky) má především funkci metaforickou – jak obsahem, tak vzájemnými vztahy, které ukazují, že žádný problém moderního světa nelze vytrhnout z kontextu doby a společnosti. (09.03.2009)

Další nespěchající výlet k neduhům stáří a touhám mládí a po Million Dollar Baby i další ukázka Eastwoodova mistrovství. Získat u zdánlivě jasné dějové linie několik výtečných popření klišé a přitom se ukázat jako frajer roku, to už si Clint zase jednou převrací kinematografii podle sebe. 90% a nezastavitelný dojezd po nich. (03.03.2009)