Gran Torino

Clint Eastwood se nebál použít již párkrát provařené téma rasismu a pouličních gangů a neměl ani strach z poměrně lineární dějové linie, on totiž vsadil na způsob uchopení celé věci. Nejprve vykreslit zatvrzelý a svérázný charakter starého válečného veterána a pak pohled na "neznámou" společnost přistěhovalců a začínajících gangsterů jeho očima. Nic velkolepého, okázalého nebo jakkoliv přehnaného, Gran Torino je jemný, uhlazený (kvalitní režie) a velmi citlivý příběh. Walt Kowalski, ač ví o životě a smrti více než o ní kazající kněz, teprve odhaluje, že není bambusák jako bambusák. Utváří si přátelství tam, kde by to nejméně čekal a jedná se srdcem na správném místě až do samého konce... Nádherný lidský film. 9/10 (28.12.2008)

Už podruhé za poměrně krátkou dobu jsem zklamaný z nového filmu. V prvním případě to bylo u Temného rytíře, jehož hodnocení vysoko přesahovalo jeho kvality. Podruhé se mi to stalo u Gran Torina. Do kina jsem šel s vnitřím napětím a očekáváním něčeho, co mě svým způsobem očaruje, protože to očekávám u opěvovaných filmů. K mému velkému zklamání mě zde však nic emocionálně neosovilo tak, abych si řekl - To je bomba! Celý film měl poměrně jasně odhadnutelnou linii, až tedy na konec, který jsem sice nečekal, ale nepřišel mně ani nijak šokující. Možná, kdybych Gran Torino viděl, aniž bych věděl, jak moc by měl být dobrý, upravilo by to můj náhled na něj. V tomto případě tak 50%. (19.04.2009)

GRAN TORINO je mistrovské dílo, které v Eastwoodově tvorbě zastává stejné postavení jako NESMIŘITELNÍ: v obou filmech vyzrálý a bilancující Clint tematizuje své postavení jako žánrové ikony (NESMIŘITELNÍ - Bezejmenný v leoneovské trilogii, GRAND TORINO - Drsný Harry v callahanovské pentalogii). Jenže zatímco v (anti)westernu se pomalu stával postavou, která si teprve musela osvojit zvyky a spočinout před námi jako nadživotní legenda, v thrillerovém akčním dramatu ukazuje, že je teď už někde úplně jinde (jak ideově, tak dobově jako prototyp určité postavy) a ukazuje se nám jako člověk. Jsem rád, že zrovna tenhle chlapácký a rozvážný film má být poslední herecký Eastwoodův počin, protože lepší odchod ze scény si zvolit nemohl (budete mít s filmem problém jen v tom případě, pokud vyžadujete návrat "osmdesátek" ala RAMBO či "krasosmutnění a překonání vlastních omezení" ala ROCKY). A ona přímočarost, schématičnost a klišovitost, která je správně oldschool, je výrazně narušena v závěru (žádné potěšení ze zasloužené odplaty se nekoná). Ale J.C.V.D., který z ikony také dělá člověka, je lepší. 10/10 (14.12.2008)

Oldschool ako samotny Clint. Zeby mi to vadilo? Ani v najmensom. Linearnejsie to snad ani nemohlo byt, ale z kazdeho zaberu na mna salal feeling, ze to nakrutil clovek, ktory vie o com toci (i ked nie vsetko musel nutne aj sam si "prezit"). Miesanie viacerych tem je plynule, niektore obrazove metafory az mrazivo presne a zaverecny song melancholicko krasny. Sledovanie posobilo na mna ako popijanie kvalitneho vina, ktoreho chut som vedel vemi dobre odhadnut uz pred prvym duskom, ale prave mozno o to viac som sa na neho tesil. (14.12.2008)

Clint Eastwood se asi zbláznil, když natočil tenhle film, protože ne nadarmo se řiká, že když mistr nakreslí dokonalé dílo, tak se z něj většinou zblázní. Gran Torino je totiž pro mě minimálně nejlepší film roku, když nebudu počítat fakt, že Temný rytíř je ještě něco extra navíc. Jen mě na něm mrzí to, že se nedostal ani do nominací na Oskara, protože Clint by si to určitě zasloužil. Krom toho si umí vybrat i role pro sebe a i když o sobě tvrdil, že už hrát nebude, nakonec ho políbala sama múza, nebo spíš agent sehnal scénář tak zajímavý, s hlavní rolí tak originální, že jemu se tak zalíbila, že mu to nedalo a pustil se směle do práce. Na jeho roli je totiž nádherně vidět, jak se mění od chmurného dědka, přes oblíbeného staříka a já jsem si ho musel prostě zamilovat, protože tak hezky se mi dlouho nekoukalo na film. Walt Kowalski je člověk, kterého bych chtěl mít za souseda i já. Clint z něj dal hodně ze sebe a zahrál ho tak výborně, že jsem si ho v jednom kuse užíval. Hlavně se mi na filmu líbí to, že na něm není ani kousek stereotipu, nebo něčeho, u čeho bych byl schopný tvrdit, že už jsem to někdy viděl, a co je na něm uplně nejlepší, tak hlavně fakt, že divák vlastně až do samotného závěru neví, co se stane, ačkoliv ví, o co pude. To je na tomhle filmu uplně nejlepší, protože neznám film, který by mě nechal takhle dlouho napínat až do samotného konce, většinou už ke konci vím, že to dopadne špatně, jak je v poslední dobou v Hollywoodu ve zvyku, dříve to zase furt končilo dobře, takže ty stereotypy tam byly a víceméně pořád jsou, jen tenhle film je velkou, ale opravdu hodně velkou vyjímkou. Je na něm skvostné opravdu všecko, a když už nebudete vědět, co mu na něm chválit víc, tak nezapomeňte na to Gran Torino ze sedmdesátého druhého protože to je amerika, kterou bych bral doma i já, a že ameriky zrovna dvakrát nemusím, tohle by mi vůbec nevadilo. Gran Torino je prostě jako dar z nebes, který přináší do pojmu film nové zakončení, a divácky se posouvá o další krok kupředu a přičtu do toho režisérské umění Clinta Eastwooda a je okamžitě o jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl, zaděláno. (20.01.2009)