Pád do tmy 2

POKUD JSOU VAŠI PŘÁTELÉ NAŽIVU, POTŘEBUJEME ABY JSTE NÁM POMOHLA ..... /// Hory Appalachian, pár dní po ......SUPER! – začínáme tam, kde jsme skončili! Sarah ještě v nemocnici nestačila pořádně naplnit prvního ,,bažanta“ a už zase stojí ve výtahu a sjíždí do jeskynního komplexu, kterej sousedí (zřejmě) s peklem. NEMĚLI BYCHOM TU BÝT! (ale měli !) Prostě klasika. Záchranářů ubývá, ale je třeba myslet pozitivně – (moje slova!). Na rozdíl od jedničky, Sarah už to zná a chybí takovej ten pocit novýho překvapení. Ale je tu i pár solidních nových nápadů a konec je debilní jen trochu. A že je zaděláno na ,,part 3“? To už by ovšem mohl bejt průser! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vzrušujou mě uslintaný příšery. 2.) Uslintaný příšery mám ,,na praku“, vzrušujou mě holky od krve! 3.) Po vejletě na ,, ,,SANCTUM“ si potřebuju spravit hororovou chuť. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (05.05.2011)

Že solidní horory časem dostávají debilní bratříčky, to už je léty ověřené pravidlo (Vetřelcům a jiným výjimkám sorry). Pád do tmy dvojka sice hezky navazuje na principy jedničky a má relativně podařený závěr, jinak mě ale kokotismus všech spíše rozčiloval, než bavil - kde se vzal ten rádoby cool trend, nakazující klíčovým postavám mlčet, zlověstně koukat, chovat se strašlivě WTF a prokazovat okázalou nesmrtelnost? Netuším, ale je to naprosto směšné. Na příběhu jinak nepřekvapí nic - tradiční béčko s tradiční porcí trademarků i přešlapů. (09.03.2015)

Descent 2 se nese v duchu [Rec] 2. O strachu to není vůbec, zato je sequelově přímočařejší, akčnější a celkově i nechutnější. Ale zatímco dvojka [Recu] stereotypně opakovala postupy zavedené u skvělé jedničky, Descent 2 je béčková jízda, která se s ničím nesere a jejíž hrdinky jsou ponaučené z chyb minulých. Větší spokojenost než u [Rec] 2. (10.03.2010)

Oproti vynikajúcej jednotke je dvojka len slušným béčkom (nieže by ňou jednotka nebola), ktorá má atmosférické momenty, i keď ničím výnimočné, a používa vynikajúcu hudbu z prvého dielu. Napriek tomu, že nedosahuje ani zďaleka takú klaustrofóbiu (prečo tvorcovia nepoužili posúvajúcu sa kameru tunelom?) a akciu (tvorcovia akoby nevedeli ako ukončiť vyvrcholenie scény), celkovo dvojka len pripomenie, aká bola jednotka výborná a preto nejdem pod štyri. Videné: 2x. (06.03.2010)

Syndrom dvojek ve všech ohledech. Po necelé třičtvrtě hodince nám na scénu nastupují staří dobří známí hoši od bobří řeky, kteří mají věčně hlad, a začnou s konzumací bezkrevných záchranářů. Po krvi lačnící divák bude spokojen, atmosféru hledající divák bude notně zklamán. Dvojka prostě neměla co nabídnout, pokud ji chcete pojmout tímto způsobem. A to šlo z námětu udělat zábavné akční béčko Call of Brutty. Tak jindy... (28.11.2020)