Superman II: Verze Richarda Donnera

Rozhodně zajímavá verze Supermana, který má úplně jiné vyznění. Pořád je to Sci-fi komedie, která oproti novým Supermanům sází hlavně na humor než na monumentální akční scény (i když zde samozřejmě taky nějaké jsou). Stejně jako u jedničky i zde je vidět stáří filmu na tricích, ale i tak je to povedená zábava. Za mě 80% :) (27.10.2015)

Dvojka pôsobi po dejovej stranke ovela kompaktnejsie. Ma to pribeh, ktory od zaciatku niekam jasne smeruje. Jednu liniu tvori suboj zo zloduchmi, ktori prisli ovladnut svet. Bohuzial Zod a jeho trapni poskoci pôsobili jak tupci z beckoveho filmu. Sice maju plnu hubu kecov o ovladnuti zeme, ale jedine na co sa zmohnu je nicenie. Ovela lepsie pôsobi dramaticky vyvoj Supermana pri jeho snahe stat sa kvôli Lois Lane clovekom. Dokonca aj chemia medzi nimi funguje ovela silnejsie ako v jednotke. Brandove poucanie tentoraz vyznie tiez osudovejsie. To ma skutocne bavilo a skoda, ze to nemalo väcsi priestor. Namiesto Zoda a jeho tupcov mohol byt za hlavneho zaporaka znova Hackman, ktory aj na mensom priestore Zoda uplne zatieni. Suboj medzi Supermanom a Zodom ma vôbec nebavil. Bolo to take nekonecne poletovanie a strielanie rôznych paprskov z oci a pritom bolo jasne, ze sa im nic nemôze stat rovnako ako to nemohol schytat ziadny prizerajuci sa clovek. Ale sa mi pacili poletujuce a vybuchujuce auta jak z nejakeho Emmerichovho filmu. Divne pôsobil koniec, ktory kopiroval zaver jednotky v ktorom sa tiez vsetko vymazalo a vratilo spät. Lesterovu verziu si uz nepamätam, takze neviem, ci je Donnerova lepsia, ale pokial je infantilnejsia ako tato, tak ju uz vidiet nechcem. Dvojka je s jednotkou pekne prepojena, takze sa rozhodne oplati vidiet ak vas bavil prvy diel. 6/10. (20.05.2017)

80%? Nenechte se zmást, je to skoro stejně "špatný" jako původní verze. Že to má tak vysoký hodnocení je jen důsledkem toho, že práci se stažením a čas na shlédnutí tomu věnují především fanoušci série. Změny oproti sestřihu Richarda Lestera tu sice jsou, ale jsou pro celkový vyznění filmu v zásadě nepodstatný. (16.09.2014)

OK, souhlasím, že Superman 2 byl o něco slabší než první díl. Dokázal bych i pochopit, že jeden z režisérů dal po čase do kupy jinou verzi na základě své vize. A ao, mohlo to být i dobré a možná i lepší než verze původní. Ale zůstaneme tady JEN u toho "MOHLO". Protože tady mi v ději chybělo neskutečné množství informací a zvratů, které v původní verzi byly a tady zcela absentovaly, což ve výsledku znamenalo, že děj a zvraty v Donnerově verzi nedávaly žádný smysl, ba byly zcela nesmyslné. Humpolácky sestříhaná alternativní verze, takový alternativní Superman 2.5. ~ Pokud dokážete ocenit tu výjimečnou možnost, vidět od režiséra ne "Director's Cut", ale úplně jinou verzi, přidejte si kolik hvězdiček chcete. Mě v tom filmu prostě chyběl film a nějaká preprodukční nedotočená pracovní verze mě ohromit moc nedokáže. (22.12.2013)

Poslední pokušení Kal-Ela. Výrazný upgrade Lesterovy nechtěné parodie. Podíl komického a tragického je dokonce vybalancovanější než v prvním filmu. Vážné je od nadsazeného zřetelně odděleno. Otázky takřka existenciálního rázu (nesvoboda spasitele odsouzeného k zodpovědnosti nad osudem lidstva) se řeší v romantické linii. K odlehčení slouží trampoty vesmírných návštěvníků, kteří přesto budí více respektu než Luthor a dokáží si postupně podmanit ideologický (média, vláda) i represivní aparát (policie, armáda). Prezident se sice stále dobrovolně podřizuje Supermanovi, ale vlezle patriotistický nádech ve filmu již chybí (ačkoli všechny symboly USA, Washington Monument, Socha Svobody i reklama na Coca-Colu, musí být v závěru uvedeny do původního stavu) – důležitější než vlast je pro vyprávění osud rozpolceného protagonisty. Epilog není zasvěcen nadosobním ideálům, jde v něm o hrdinovu osobní satisfakci. Rozumně dlouhý režisérský sestřih druhého Supermana je mnohem více než jednička ukázkou ekonomického vyprávění. Hlavní dějovou linii něčím obohacuje každá z postav, motivace jsou – vyjma slečny Tessmacherové (která po jedničce nemá důvod Luthorovi dále pomáhat) – zřejmé, paralely výstižné (Luthor se má ke generálovi jako Lois k Supermanovi), v každém prostředí se setrvává tak dlouho, dokud není plně vyčerpáno (čím dialogové scény působí lehce divadelně). Druhý Donnerův Superman není tak bohatý na hloub ukryté významy jako ten první, ale minimálně skutečnost, že otec pro syna představuje překážku v započetí plnohodnotného milostného vztahu, jistou psychoanalytickou hodnotu má… 85% (17.06.2013)