Superman II: Verze Richarda Donnera

80%? Nenechte se zmást, je to skoro stejně "špatný" jako původní verze. Že to má tak vysoký hodnocení je jen důsledkem toho, že práci se stažením a čas na shlédnutí tomu věnují především fanoušci série. Změny oproti sestřihu Richarda Lestera tu sice jsou, ale jsou pro celkový vyznění filmu v zásadě nepodstatný. (16.09.2014)

Dvojka pôsobi po dejovej stranke ovela kompaktnejsie. Ma to pribeh, ktory od zaciatku niekam jasne smeruje. Jednu liniu tvori suboj zo zloduchmi, ktori prisli ovladnut svet. Bohuzial Zod a jeho trapni poskoci pôsobili jak tupci z beckoveho filmu. Sice maju plnu hubu kecov o ovladnuti zeme, ale jedine na co sa zmohnu je nicenie. Ovela lepsie pôsobi dramaticky vyvoj Supermana pri jeho snahe stat sa kvôli Lois Lane clovekom. Dokonca aj chemia medzi nimi funguje ovela silnejsie ako v jednotke. Brandove poucanie tentoraz vyznie tiez osudovejsie. To ma skutocne bavilo a skoda, ze to nemalo väcsi priestor. Namiesto Zoda a jeho tupcov mohol byt za hlavneho zaporaka znova Hackman, ktory aj na mensom priestore Zoda uplne zatieni. Suboj medzi Supermanom a Zodom ma vôbec nebavil. Bolo to take nekonecne poletovanie a strielanie rôznych paprskov z oci a pritom bolo jasne, ze sa im nic nemôze stat rovnako ako to nemohol schytat ziadny prizerajuci sa clovek. Ale sa mi pacili poletujuce a vybuchujuce auta jak z nejakeho Emmerichovho filmu. Divne pôsobil koniec, ktory kopiroval zaver jednotky v ktorom sa tiez vsetko vymazalo a vratilo spät. Lesterovu verziu si uz nepamätam, takze neviem, ci je Donnerova lepsia, ale pokial je infantilnejsia ako tato, tak ju uz vidiet nechcem. Dvojka je s jednotkou pekne prepojena, takze sa rozhodne oplati vidiet ak vas bavil prvy diel. 6/10. (20.05.2017)

Až po šestadvaceti letech mohl Richard Donner uvést svoji původní vizi pro pokračování veleúspěšného Supermana. Jeho režisérský sestřih servíruje propracovanější příběh a zajímavější postavy, i když jde o ty stejné jako v Supermanovi 2. Není to úplně jiný film, ale v detailech se hodně liší a více odpovídá duchu komiksové předlohy. Superman II: Verze Richarda Donnera je jednoznačně důvodem, proč vznikl formát Blu-ray. (17.12.2011)

Tak musím říct, že jak jsem měl vždycky rád první dva Supermany, tak dvojka, když jsem jí před pár lety viděl po dlouhé době, zas tak neuchvátila. Byla tam spousta trapných míst a zároveň jsem měl pořád pocit, že takhle to vidět nechci, že se moc odklonili od toho, jaký Superman byl pod taktovkou Richarda Donnera, čili takový, jakého bych ho rád viděl. A teď se mi konečně poštěstilo vidět jak si druhý díl Supermana původně Donner představoval a musím říct, že jsem nadmíru spokojen. Sice je pravda to, co tu říká ybuko, že Donner vyhodil i některé scény jež tu měly své opodstatnění, ale jedná se převážně o scény, které rozšiřují děj a ukazují např. odkud se vzalo jídlo a kytka v Supermanově ledovém paláci apod. Ovšem na záběry, které se tu teď nově objevují, si nemůžu stěžovat ani v nejmenším. Nevím, jestli jsem si toho všimnul správně, ale zdá se mi, že Donner chtěl ve svém původním záměru hercům dopřát víc prostoru k tomu, aby mohli ukázat, že přeci jen umí hrát i víc než jen figurky z rodinné předělávky komixu.To se hodně projevuje hlavně v případě Christophera Reeva a Margot Kidderové, jejichž postavy dostaly větší emocionální rozsah. Pak je krása koukat na to, že slečna Tesmacherová neprodělala od minulého dílu lobotomii, narozdíl od Lesterovy verze, kde měla najednou inteligenci německého ovčáka s půlkou mozku. A nakonec to nejlepší: Marlon Brando. Nejen že se na něj skvěle kouká, ale je neuvěřitelné, o kolik jeho přítomnost celý příběh obohacuje. Jeho věta o tom, že syn se stane otcem a otec synem tady dostává konečně pořádné opodstatnění a úplně nový rozměr, díky němuž kvalite příběhu vzroste o dost velký kus.... Taktéž scéna, kdy Clark přichází zpět do jeskyně, aby znovu získal své schopnosti je o moc lepší a to nejen díky Marlonu Brandovi, ale i tím co a jak Superman říká.... A nakonec to, co velice oceňuji, díky Richardu Donnerovi taky odpadla ***SPOILER*** příšerně trapná závěrečná scéna s americký prezidentem, která mi v původní verzi hrozně lezla na nervy. Tak, neřekl jsem sice zdaleka všechno co mě potěšilo na téhle verzi, ale řekl jsem toho dost na to, aby bylo každému jasné, že Supermana mohl opodstatněně ve své době (dneska už by to přeci jen chtělo trochu temnější atmosféru a nebylo by od věci, kdyby v hrané podobě vznikaly příběhy o Supermanovi, které se více podobají například skvělému Superman: Doomsday) točit pouze Richard Donner, který pro něj měl obrovský cit.... (08.01.2010)

Na jednu stranu je Donnerova verze zajímavá tím, že ukazuje původní režisérský záměr, který kdyby se dotáhl do zdárného konce, bylo by opravdu nad čím plesat. Obsahově si totiž příběh polepšil o dost, k čemuž přispělo, že oproti původní kinoverzi šla měrka patosu a amíkovosti rapidně dolu, naproti tomu přibylo přítomnosti Jor-Ela a film tak získal nový emocionální rozměr. Na druhou stranu je tu ale mizerná kvalita formy, protože jako „nový“ materiál byly použity veskrze pracovní Donnerovy záběry, které až na výjimky pracovně opravdu působí. Plus hrozné dodatečně přidané efekty a zběsilý střih původních záběrů = z nouze ctnost, která by zasluhovala ještě plastickou operaci. 65% (17.04.2010)