Všichni jsou v pohodě

Kontaktní road movie od které jsem nečekal nic a dostal jsem poměrně hodně. Možná je to tak i správně, protože to co je dokonalé na pohled je obvykle prázdné uvnitř a tenhle snímek dokonalý není ani za mák, má spoustu chyb nehledě na to, že konceptuálně připomíná Mendesovo Away we go. Ale i přes chatrnější scénář a pár podivných eskapád do nichž je hlavní hrdina jen tak mimochodem jakoby zapojen je to podívaná velice příjemná. V poslední době mně dojalo máloco, ale Everybody's Fine se to podařilo na plné čáře. (08.02.2010)

Film je de facto remake italskýho filmu Všem se daří dobře s Marcello Mastroiannim, takže bych sem klidně mohl zkopčit koment od tohoto filmu, protože beztak ten koment nikdo nečet a byl bych z obliga, ale to by mě hryzalo svědomí, že jsem tuhle databázi ochudil o můj veledůležitej názor na tenhle film, kterej jistě každýho strašně zajímá. Nejsilnější složkou filmu je jednoznačně Robert De Niro, jen díky jeho výkonu vyniká celá bolestná podstata filmu a skutečně bych nechtěl být v jeho kůži ani na jednu minutu. Hrozně se mě líbilo jak fotil, to bylo nejlepší na celým filmu a ocenil jsem, že během závěrečných titulků ty fotky ukázaly, třeba ten autobus, taková milá a upřimná fotka. No a nemůžu nezmínit konec. Znáte to, někdy scénarista tlačí tak na pilu že nás obláží závěrečným dojímavým patnáctiminutovým projevem hlavního hrdiny v marné snaze zaslzet oči po celým světě. Tady jsem nenašel ani milimetr neupřimné citové gradace ve snaze dojmout i sedací soupravu před TV. Tady stačil krátký, ale zato upřimný záběr na jeden obraz a pak do očí Roberta De Nira a z očíček začaly skákat slzy jak paragánská jednotka při výsadku. (27.11.2010)

Na charismatického a výborně hrajícího De Nira je radost pohledět a tato role ve scénáři mu byla doslova šitá na míru. Kate Beckinsale je pěkná herečka stejně jako její vlasy. Everybody's Fine je koukatelný, místy příjemný snímek který rozhodně neurazí. Také bych si však Roberta dokázal představit v daleko lepších filmech. Celkově se mi ale snímek líbil tím životním pojetím. Silné tři hvězdy, 65% (14.02.2010)

Než sem si tento snímek pustil, znal jsem jen jeho název a herecké složení. Tak sem si říkal: ´´Že by zase povedená komedie s De Nirem a moji milovanou Drew?´´ ... Jenže tento odhad mi vydržel možná prvních 10 minut. Potom se tento film jasně přehoupl do melancholické a docela smutné roviny, ve které zůstal až do konce. To citové vydírání ke konci bylo možná až příliš silné, ale na druhou stranu to asi jinak ani zakončit nešlo. Nepopiratelným kladem filmu však je to, že vás donutí zamyslet se nad životem a možná se mu podaří i trochu vás změnit - tedy nás všechny - diváky. 80% (30.08.2011)

Hořké putování s optimistckou tečkou. De Niro jako unavený důchodce, který nechtěl nikdy víc než být dobrým otcem, je výborný, jeho cesta za dětmi hořkne každou náštěvou a kdyby skončila jeho návratem z cesty, nad hromádkou dopisů, byla by to emocionální pecka, na kterou bych jen tak nezapomněl. To, co následovalo, výrazně změnilo atmosféru celého příběhu, čímž neříkám, že k horšímu. Jen to z velké části přepsalo náladu, kterou předtím příběh budoval, a převrátilo jeho vyznění. Líbilo se mi to tak jak to bylo a líbilo by se mi to i kdyby to skončilo o 5 nebo i o 10 minut dříve. V obou případech u mě fungovalo, potěšilo jako filmový zážitek a současně vedlo k zamyšlení nad některými momenty a pralelami, nad životem i vztahy, nad směrem, kterým kormidlujeme svůj život. Nenápadný film s výrazně pomalým tempem, nahořklou chutí, dojemnými momenty, milým pohlazením v závěru a opravdu dlouhou dochutí. (09.02.2014)