Proboha!

Marně přemýšlím, jak tento dokument pěkně shrnout. Ono se těmto lidem nedá ani moc divit, že si za svoji vírou stojí tak pevně a vymluvit jim ji je takřka nemožné. Kdopak z nás bezvěrců by nechtěl věřit, že si po životě dá ještě jeden nekonečný, který je zaručeně mnohokrát lepší. Bohužel, jsme dostali darem od Boha rozum, a tak v něj věřit nedovedeme. Zavinil si to zcela sám. Lidé jsou obecně vzato snadno zmanipulovatelný národ. Dokazují to neustále. Nečiní jim větší problém uvěřit věcem, kterým uvěřit chtějí. Především pokud to povede k jejich prospěchu. Ono se věřit vlastně i vyplatí, pokud se tedy rozhodnete to se svou vírou nepřehánět. V takovém případě nemáte co ztratit. Po smrti se samozřejmě nedovíte, že jste neměli pravdu. Jako obdělávat si políčko někde tam ve Středověku, tak bych se k víře zcela jistě nechal strhnout taky a jsem přesvědčen, že bych byl výborný věřící. Bůh tomu chtěl bohužel jinak. Rozhodně však žádným náboženstvím neopovrhuji. Naopak k náboženství cítím obrovské uznání. Ani se nechce věřit, že něco tak strašně primitivního (či geniálního, jak kdo chce) ovlivňuje a směruje (pozitivně i negativně) lidstvo už tak dlouho a pokud nenastane soudný den, tak tu s námi ještě nějaký ten pátek bude. Billa Mahera jsem viděl úplně poprvé. Je strašně ošklivý, což nejen že u komika nevadí, ale je mu to naopak výhodou. Má skutečně exkluzivní vyjadřovací schopnosti, což ani neznámý autor titulků nezachytil v plném rozsahu. Je samozřejmě vidět, že má veškeré náboženské hlavní knihy přečtené a to nejnesmyslnější si samozřejmě dobře zapsal. Je tam toho spousta, takže se nemohlo stát, že by si neměl o čem povídat. S vtipem to sice nikterak nepřeháněl, ale získal si mě naprostou upřímností ke svým obětem, kdy jim do očí říkal věci, které klidně mohly vést k jeho náhlému skonání. Dokument je nastříhán docela pěkně. Nejedná se o nic, co by mělo potenciál otevřít světu oči ani oslovit širší veřejnost. Doufám, že o to ani autorovi nešlo. Nechce se mi věřit, že by byl tak naivní. Nepřichází ani s ničím moc originálním. Zpracovává ovšem tak vděčné téma, že není naprosto žádný problém prezentovat kohokoli, jako naprostého debila, přičemž 100% debilem ten člověk být ani nemusí. Ale většinou Maher vybíral na jistotu. Pokud tohle bylo jeho cílem, tak byla mise splněna. Na jeho cílech ale vůbec nezáleží. Já si tento dokument prostě užil, tak proč sem vlastně nenapálit takové slabší 4*? P.S. Ještě jsem zapomněl zmínit, jak Bible zní v ostatních jazycích. Do původního jazyku jsem se nehrnul, protože bych tomu stejně nerozuměl, ale v takové angličtině to je pastva pro oči, popřípadě pro uši (pokud čtete nahlas). S ubohým českým překladem je to naprosto nesrovnatelné. Píší se tam stejné nesmysly, ale naprosto odlišným způsobem. I tohle může poukazovat na rozdílný přístup k náboženství v rozdílných koutech světa. V té angličtině to opravdu zní tak krásně, že to člověka až nabádá uvěřit, zatímco v češtině je to taková bída, že z toho po chvíli začnou bolet oči. Závěrem si položme ruku na srdce. Když jde do tuhého, tak prosíme o pomoc třeba i všechny bohy najednou. A většinou jsme vyslyšeni! (26.06.2013) (méně) (více)