Muž a jeho pes

Vlastně všichni moji oblíbení mají pravdu od Marigolda přes Janurybu, konče flankerem. Belmondo tento film o stáří a opuštěnosti zvládl skvěle. I příběh je dobrý, drásavý, naléhavý. Sprasen je scénář a je to škoda. Tolik nelogičnosti, tolik přeskoků děje (kdy se kurva ten pes ztratil?). Lejla, tedy Hafsia Herzi si lehá k Charlesovi do postele, to opravdu byla taková děvka, neměla deku navíc? Neví s kým má dítě ale napřed ho chce jen ona pak oba tatínkové, z čehož jeden se pod psychickým tlakem rozbrečí. Madam líbá Charlese a opírá si hlavu o jeho rameno, zárověň ho vyhazuje na ulici. Co jsi dělal Hustere, proti zprasení tohoto filmu z tak úžasným, smutným námětem? A to upozorňuji, že jsou mi psi ukradeni... (31.03.2012)

Kdybych se nepodíval na film o filmu, ani by mě nenapadlo, že to má být remake skvělého italského filmu Umberto D. Osamělý starý chlapík a roztomilý psík ve mně nedokáží vyvolat žádné velké emoce. Tedy v tomto francouzském provedení. Takhle šíleně tlačit na pilu a snažit se ždímat slzy, to se moc nevidí. Belmondo dokáže být skvělý dramatický herec, ale v tomto filmu dostal roli, která byla sice docela dobře zahraná, nicméně hrozně napsaná. Nejspíš dělal, co se po něm chtělo, ale na mě nezabral ani detail na slzu kanoucí z oka. Jen si na některé scény vzpomenu, je mi líto zmarněného námětu. (09.11.2009)

Celý film je prostoupen jednou velkou úvahou o životě a jeho smyslu. Z Jean-Paul Belmonda mám velice smíšené pocity, ale přes svůj věk a nemilé předešlé události se celkem dost dobře držel. Některé pasáže jsou velmi natáhnuté a vůbec by neuškodila kratší stopáž. Ale i tak nemůžu říct, že bych byl zklamán. Jednu celou * za krásně čokoládový oči psa. (12.04.2010)

Nejhorší, co může člověka ve stáří potkat je ZŮSTAT SÁM. Přesně to se stalo hrdinovi tohoto snímku v podání J. P. Belmonda. Ikdyž tak úplná pravda to v tomto případě není, zůstává mu nejlepší přítel člověka, jeho pes jménem " můj pes " :o) Unavený životem, bez chuti se o své " bytí či nebytí " dál rvát , bez domova, bez prostředků směřuje hlavní hrdina k neodvratnému konci. Citlivá režie a kamera, to vše umocněno nádhernou hudbou Philippe Rombiho dává dostatek prostoru J. P. Belmondovi k mistrovskému minimalistickému výkonu, kterým vás přesvědčí, že jeho rozsah hraní je opravdu veliký a zvlášť příznivce zvyklé na jeho komediální polohu hodně překvapí, ale troufám si tvrdit, že zároveń mile potěší. p.s. 1 určitě si nenechte ujít 54 minutový dokument o natáčení celého snímku. Je nesmírným zážitkem pozorovat s jakou vizí a zapálením režisér Francis Huster k látce přistupoval a následně se tato jeho vize za pomocí J. P. Belmonda a především celého hereckého štábu ať už se jedná o Maxe von Sydowa, Juliku Jenkins, Francoise Fabian.......( kteří vedle J. P. Belmonada hrají jako o život ) začala naplňovat a dostávat konkrétní podobu. Z každičkého záběru je vidět s jakou úctou a respektem přistupovali všichni dotyční k velkému mistrovi a zároveň jsou do jednoho rádi, že " u toho " můžou být. Snímek muž a jeho pes je více než důstojným zakončením Belmondovi bohaté kariéry a myslím, že s výslednou podobou může být spokojen jak samotný Belmondo, tak i režisér Francis Huster. V mém případě tomu tak rozhodně je. p.s.2 velký dík patří Jiřímu Krampolovi za jeho neobyčejný dabing, který k Belmondovu hereckému projevu obdivuhodně pasuje ( řekl bych téměř splývá ) . Nezapomenutelný snímek, který v této uspěchané době působí jako balzám na duši, jako opojný životabudič. Děkuji J. P. Belmondo, děkuji Francisi Hustere, děkuji vám všem zůčastněným. Bylo mi ctí..... 1 * za herecké projevy Belmonda i ostatních zůčastněných, 1* za psího chlupáče :o), 1* za dokument o natáčení , tu poslední přihazuji z úcty a velkému obdivu k MISTROVI. (11.11.2009)

Na úvod bych chtěl poznamenat věci. Za prvé, film jsem viděl zhruba až od 25 minuty. Za druhé, moje dnešní hodnocení není objektivně vůbec objektivní. Normálně bych dal tak možná trojku a třeba se i nedodíval, ale to dnes vůbec nehrozilo. Samozřejmě jen k úcty k velkému herci, který zas až tak ve velkém filmu nehrál, musím jít zákonitě o jednu výš. Třeba už jen za spoustu jeho jiných, skvělých filmů, které jsem kdysi viděl. A možná to byl jeho úplně poslední, kdo ví. (20.01.2015)