Reklama

Reklama

John Rabe - Ctihodný občan Třetí Říše

  • Francie John Rabe (více)
Trailer

Píše se rok 1937. Obchodník John Rabe žije již téměř 30 let se svou ženou Dorou v Nankingu, hlavním městě Číny, kde vede pobočku společnosti Siemens. Jen s těžkým srdcem se chystá předat vedení do rukou svého nástupce a ještě hůře se bude z milovaného místa vracet do Berlína. Během rozlučkové oslavy konané na jeho počest se ale na Nanking sesypou bomby z japonských letadel. Rabe v nastalé panice nechává otevřít brány společnosti a nabízí úkryt rodinám svých zaměstnanců. Přestože je jako německý občan spíše spojencem Japonců, neváhá, ruší svůj odlet do Německa a pouští se do jedné z největších záchranných akcí, během které se mu podaří před japonskou brutalitou zachránit stovky tisíc lidí. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (78)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

O tzv. nankingském masakru jsem, přiznám se, do zhlednutí tohoto filmu skoro nic nevěděl a ač film v tomto směru netlačí příliš na pilu, přesto mě docela zasáhl. To samé platí o postavě Johna Raaba, „nenapravitelného umíněnce“, pod jehož vedením se v rámci Nankingské bezpečnostní zóny podařilo zachránit životy okolo 200 tisíc Číňanů. Není přitom asi úplně správné tuto postavu přirovnávat k Oskaru Schindlerovi, jak se tu objevuje v některých komentářích. Ano, oba byly Němci a oba byli členy NSDAP. Ale John Raab, jak jej líčí tento film, byl svým způsobem anglický gentleman, což se tedy o Oskaru Schindlerovi asi úplně říct nedá. Přesto není pochyb, že Raabovi jeho postavení Němce při plnění jeho poslání v Nankingské bezpečnostní zóně velmi pomohlo. Říká se tomu historický paradox, a patří k nim i to, že John Raab, jak se dozvídáme ze závěrečných titulků, byl po návratu do Německa zatčen gestapem, aby jej po válce pro změnu západní spojenci odmítli zbavit nálepky nacisty. Některých paradoxů můžeme být svědky i v tomto filmu. Mezi ten nejsilnější asi považuji scénu, kdy se čínští obyvatelé Nankinku na popud Johna Raaba schovávají pod velkou nacistickou vlajku s hákovým křížem (kterou dotyčný ve zde jím vedené pobočce Siemensu doposud odmítal vyvěsit), aby se tak zachránili před bombardováním japonských letadel. Hodně působivá scéna... ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

John Rabe byl možná o něco morálně výraznější postava než Schindler, protože jednal zcela nezištně, ale film sám už tak výrazný není. Co do obsazení není co vytknout a k výbornému Tukurovi se přidali i Buscemi s Brühlem, nicméně ani oni nedokázali překrýt hluchá místa, která se hromadila zejména v první polovině. Každopádně jakmile Japonci obsadili Nanking, nabral děj tempo a Gallenberger rozehrál poměrně slušné a syrové válečné drama citlivě prokládané dobovými záběry, během něhož člověk občas nabyl přesvědčení, že Japonci byli mnohem větší hovada, než samotní Němci. Škoda první poloviny a intenzity, která mi tu přeci jenom trošku chyběla. I tak se ale jedná a slušnou práci. John Rabe byl frajer. 65% ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Zajímavé, že ve filmu o záchraně stovek tisíc Číňanů jsou skoro všechny ty nešťastné umírající, vražděné nebo prchající oběti, které Japonci snad ani nepovažovali za lidi, jen jakýmsi šumem v pozadí. Prim hrajou bílí Evropané, kteří Číňany zase vnímají jako přihlouplé děti, co nedokážou správně servírovat víno, ani hajlovat. ___ Strašlivě přezíravé, až odporné. ______Brala bych, že to byl tehdy běžný vztah Evropanů k Číně, zvlášť když šlo o úředníka nacistického Německa, jenomže tenhle namyšlený postoj převzal i film samotný. A tak jediné čínské postavy, které vystupují z davu, jsou trochu legrační šofér německého šéfa a krásná, leč statečná dívka - bože, takové stereotypy! ___ Připadá mi, že film zachází s historií velice volně, protože hodně momentů mi přišlo neskutečně přehnaných, například zázračná záchrana z rozstřílené lodě, schovávání 800 vojáků na půdě školy, příjezd mezinárodního tisku přesně v ten moment, kdy to dokáže zvrátit už ztracenou situaci ... atd. Ale nevím, tuhle historii neznám a ve válce se dějí neuvěřitelné věci. ____ Film je ve své podstatě rasistický. Když tohle odmyslím, je to nadprůměrně natočené drama o neústupnosti a morální povinnosti. Scény, kdy ulicemi Nankingu prolétávaly Zera, měly až dokumentární věrohodnost. /21. 8. 14./ ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Silné herecké obsadenie ako Daniel Brühl či Steve Buscemi predčilo aj danú udalosť a hlavne jej spracovanie i nájdenie nového dobré nácka. Hoci možno fakt bol dobrý a veril tomu, že Hitler to myslí dobre. Prišlo mi až vtipné, ako vypisoval listy Adolfovi, nech pokarhá Japoncov v záujme ľudskosti. A pritom Adolf mal vymyslený ešte oveľa tvrdší plán. ()

Pavlínka9 

všechny recenze uživatele

Od filmu jsem očekávala úplně něco jiného, ale i tak jsem byla spokojena. Pohled na situaci před 2.světovou válkou z trochu jiného úhlu neuškodí. Alespoň jsem se dozvěděla zase něco víc. Příběh muže, který zůstal z donucení na místě, z kterého po 27 letech měl odejít, ale válka, která vstoupila do jeho života, mu v tom zabránila. Tento film bych doporučila pro všechny, kteří se chtějí něco dozvěděl o počátku 2.světové války, neboli již při vládě Hitlera, který měl již téměř celou Evropu pod palcem. Drastické záběry, kdy se japonští vojáci a důstojníci téměř vyžívali v zabíjení čínských obyvatel, jsou otřesné a jejich soutěže ve stínání hlav je ohavnost. Boj o životy na území bezpečné zóny a i v jejím okolí je opravdu boj s časem, kdy jim někdo přijde na pomoc...Nejlepší záběr pro mě byl ve chvíli Vánoc, kdy hlavní hrdina získá bábovku... ()

Galerie (34)

Zajímavosti (13)

  • Přesný počet obětí tzv. Nankingského masakru není dodnes znám. Odhady se pohybují od 260 000 do 430 000 zmasakrovaných civilistů. (Petulka88)
  • Japonsko se dodnes nedokázalo k Nankingskému masakru postavit čelem a převzít za něj odpovědnost, jako to udělalo Německo po 2. světové válce. Někteří japonští autoři tvrdí, že obětí bylo "jen" 3 000, jiní dokonce tvrdí, že je to výmysl. (Petulka88)
  • Keď chcú japonskí vojaci nasilu preniknúť do bezpečnej zóny, má dôstojník, ktorý ide vydať príkaz na paľbu, v jednom zábere ruku hore. V nasledujúcom, keď je záber od jeho chrbta, ju má dole, no hneď v ďalšom ju má opäť pripravenú na vydanie rozkazu. (Johnny.ARN)

Reklama

Reklama