Lidice

Už dávno sa mi nestalo to, že by na mňa takto silne zapôsobil niektorý nový, český snímok. Film "Lidice" sú veľmi kvalitnou, historickou drámou a to nie len kvôli tragickosti príbehu, ktorý vykresľujú, ale aj vďaka výborne napísanému scenáru, presvedčivým dobovým výpravám, dobrej hudbe, nápaditej kamere a profesionálnej réžii. Nesmiem zabudnúť ani na vysoko nadpriemerné herecké výkony. Karel Roden v hlavnej mužskej úlohe je grandiózny. Potešili ma však aj herci, ktorých som doteraz moc nemusel. Napríklad taký Jan Budař. Ale najviac ma prekvapila Zuzana Fialová, ktorá absolutne bravúrne zvládla svoju úlohu. Tak isto aj Roman Luknár. Slovenské posily tomuto filmu výrazne pomohli. **** (16.06.2012)

Dějepis, který (kvalitou) nebolí. Není snadné stvořit film, který má v sobě jednu z nejpalčivějších ran českých dějin a svádí už jen námětem k citovému vydírání. Ale Lidice nakonec nejsou ani chladnou lekcí historie, ani plačtivým žalováním na nespravedlnost. Jsou vydařeným filmem, který tento těžký příběh odvypráví tak, že na správných místech vytáhne city, na jiných dokáže zamrazit, ale nikdy nepřesáhne únosnou hranici, což pro mě osobně bylo tím největším překvapením. Když se navíc v závěru pokouší stát českým Schindlerovým seznamem, nezbývá než uznat, že dobré české válečné drama je na světě. A to i přesto, že polovinu práce odvádí hudba a Roden. (07.06.2011)

Ne, takhle jsem příběh Lidic znát opravdu nechtěl. Místo pořádně mrazivého a emotivního filmu vznikl snímek naprosto kýčovitý, který se snaží diváka rozplakat těmi nejpodvratnějšími způsoby (králíci na hřbitově, závěrečné titulky). Příběhová linie Lidic byla totálně nezajímavá, mladé postavy nesympatické a jiné postavy naprosto nevyužité. Celé mi to chvílemi přišlo, že někdo vzal ten vysoce ceněný scénář, vyškrtal z něj to nejlepší a zbytek nějak poslepil dohromady. Celé je to navíc hodně špatně odvyprávěné a jediná linie, která to zachraňuje, je ta Rodenova ve vězení. Zde se aspoň pár zajímavých scén najde. Režijně utahané a podprůměrné a herecky nevyužité (své si odehraje jen Roden a Luknár). Na loňský Habermannův mlýn se to nechytá ani v nejmenším, a to mám k tomu filmu také výhrady. (17.11.2011)

Lidice jsou velmi rozporuplným, nikoli však špatným filmem. Dotýkají se (alespoň pro české vlastence) velmi citlivého tématu a snaží se o co nejvěrnější přiblížení, vyvolání vlny emocí v divácích a poctu zdejším obyvatelům. Problémem je však samotné zpracování; nemyslím po formální stránce, ale po obsahové. Odvádění pozornosti do vězení směrem k (výbornému) Rodenovi působí po emoční stránce paradoxně kontraproduktivně, protože krade čas na sblížení diváka s obyvateli vesnice. Takhle si člověk sotva stačí vytvořit vztah k postavám Zuzany Bydžovské, Zuzany Fialové, Ondřeje Nováka a hned přijde na řadu pohroma. Když jsem se díval na popravy mužů, cítil jsem, že to se mnou sice emočně hnulo, ale hned se mi vybavil Vyšší princip a opravdový strach jeho hrdinů před popravou, v tomto filmu takřka nebyl, všichni si šli se sklopenou hlavou odevzdaně pro smrt bez nějakých větších citových projevů. Mnohem více na mě zapůsobil krátký záběr na plynování dětí, ty zoufale natahující se ruce se mi nejspíš zaryjí do paměti na hodně dlouho. Méně, ne však o moc, mě zamrazilo při určování dětí k převýchově dle nacistických norem, které tomu předcházelo. Atentát na Heydricha, zde hojně kritizovaný, bych možná přešel bez zmínky, nemít zkušenost se stejnojmenným filmem, kde byl zpracován opravdu důkladně, a proto jsem byl nechtěně nucen srovnávat, bohužel v neprospěch Lidic. Nejsilnější emoční moment pro mě ale přišel zhruba po hodině a půl, když postava Rodena dorazila vesnice, pokryté sněhem. Ty pocity byly opravdu silné a já už jen čekal na závěrečné titulky a nějakou kvalitní hudbu, která to ve mně ještě více rozdmýchá. O to větší bylo moje zklamání, že film ještě pokračuje a nic ve zlém, ale ta poslední půlhodina šla úplně mimo mě, nechápu ji a jsem z ní spíš naštvaný. Takže mám v sobě spoustu různých pocitů a váhám, zda se mi film více líbil nebo ne, ale když vidím tu zdejší až zbytečně přehnanou kritiku bez ocenění kladných stránek snímku a vezmu v potaz moje vlastenecké cítění a úctu k památce Lidic, nemůžu a ani nechci jít pod 4* (a to neustálé omílání údajného hraní si české kinematografie na celosvětovou se poslední dobou už nějak moc opakuje a unavuje mě, zase si vymyslete něco jiného, ano? ;-) ). (14.11.2011)

Kluci německý si přijeli rozdělat ohníček, ale nějak se jim rozfajroval. Cynické? Ano. Ale stejně tak se autoři zachovali k takhle silnému tématu, z něhož se rozhodně dalo vytřískat mnohem víc. Sice je k vidění řemeslně výborně zvládnutý film, ale jen s minimem emocí. PS: na tom Arbeit Macht Frei asi něco opravdu bude, když to postavilo na nohy i lazara v podání výborné Zuzany Bydžovské. (28.10.2011)